Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 13.listopad 11:38

Muži, protože pro ně je většinou složitější vyjadřovat emoce, zvládat emočně náročnější situace, mohou mít větší sklony k ješitnosti, mají ego a tím pádem je i těžší uznat chybu. Je to o agresi, průbojnosti, o síle/moci, kterou muži vnímají a snaží se ji mít nebo se tak jevit (a jakkoli se vyvarovat slabosti, alespoň domněle) a o jiném mentálním nastavení… muži a ženy nejsou stejní. Nejen fyzicky. Ženy jsou navíc něžné pohlaví, opět taky i mentálně a to, co je vnímáno u mužů jako slabost, tak to není vnímáno u žen (přestože něco jako omluva a uznání chyby není slabost, ale mnoho mužů to tak bere… pocit hanby, slabosti, méněcennosti, akceptace vlastního pochybení, tedy selhání,… to si trochu odporuje s lidskou mužskou přrozeností. Kdežto pro ženy to nemusí být AŽ TAK náročné… ale ty mají zase jiné problémy).

Dalo by se říct, že je to víc individuální, než otázka pohlaví. Záleží na jedinci a jeho osobnosti a vyzrálosti. Mnoho lidí je omezených a spousta žen by taky nikdy nepřiznala chybu. Ovšem pro koho je to určitě horší a možná i méně častější: muži.
Osobnost, charakter, temperament, … samozřejmě hrají velkou roli a tyto vlastosti určují, jaký ten člověk je, včetně toho, jak umí přiznat chybu. Jenže některé vlastnosti jsou zkrátka přirozenější pro muže, jiné pro ženy (otázka výchovy a osvojování vlastností, návyků je důležitější). Tzn. mají tendence být takoví na základě pohlaví. A pro muže platí to, co už jsem psal výše.

Disraeli

Odpověděl/a – 13.listopad 11:42

Muži, protože pro ně je většinou složitější vyjadřovat emoce, zvládat emočně náročnější situace, mohou mít větší sklony k ješitnosti, mají ego a tím pádem je i těžší uznat chybu. Je to o agresi, průbojnosti, o síle/moci, kterou muži vnímají a snaží se ji mít nebo se tak jevit (a jakkoli se vyvarovat slabosti, alespoň domněle) a o jiném mentálním nastavení… muži a ženy nejsou stejní. Nejen fyzicky. Ženy jsou navíc něžné pohlaví, opět taky i mentálně a to, co je vnímáno u mužů jako slabost, tak to není vnímáno u žen (přestože něco jako omluva a uznání chyby není slabost, ale mnoho mužů to tak bere… pocit hanby, slabosti, méněcennosti, akceptace vlastního pochybení, tedy selhání,… to si trochu odporuje s lidskou mužskou přrozeností. Kdežto pro ženy to nemusí být AŽ TAK náročné… ale ty mají zase jiné problémy).

Dalo by se říct, že je to víc individuální, než otázka pohlaví. Záleží na jedinci a jeho osobnosti a vyzrálosti. Mnoho lidí je omezených a spousta žen by taky nikdy nepřiznala chybu. Ovšem pro koho je to určitě horší a možná i méně častější: muži.
Osobnost, charakter, temperament, … samozřejmě hrají velkou roli a tyto vlastosti určují, jaký ten člověk je, včetně toho, jak umí přiznat chybu. Jenže některé vlastnosti jsou zkrátka přirozenější pro muže, jiné pro ženy. Tzn. mají tendence být takoví na základě pohlaví. A pro muže platí to, co už jsem psal výše. Otázka výchovy a osvojování vlastností, návyků je však důležitější. To pak ale musí být správná výchova a vhodná společnost. Jinak je snadné, vlastně automatické osvojit si ty vlastnosti, ke kterým má sklony, včetně těch negativních vlastností.