Už jste někdy potřebovali pomoc hasičů?

Malej se mi zamknul v koupelně, šíleně tam řval a já ho nemohla přimět aby odemknul. Pomalu mě přemáhala panika i když jsem velmi racionální a jinde zachovávám klidnou hlavu. Přijeli, slyšeli řev až na chodník, tak bralischody do 3 patra po dvou. luka naprosto uklidnili a sám se odemkl aniž by nějak vylamovali záme nebo rozbíjeli dveře.
Jinak jsou to kolegové, já k nim chovám opravdu obrovskou úctu, protože je vidím u zásahů, jakému nebezpečí se denně vystavují, na akcích velí zásahům a zodpovídají za bezpečí nás i policistů. Ještě ,že je máme.

My je potřebovali 2×. Poprvé to bylo když nám začli hořet saze v komíně – nějak jsme zapoměli, že se čistil jen druhý komín, který je více využívaný. Ale než dorazili a vybalili to správné náčiní, měli jsme už situaci pod kontrolou..
A podruhé když hodně starý pán narazil do našeho auta, které stálo částečně v příkopě.
On jel mnohem rychleji než je povoleno,tak se nestačil uhnout a napálil to zrovna na naši plnou nádrž – měli jsme obavy ze vznícení a navíc jeho auto nešlo z toho našeho dostat jinak než hydraulikou.

Těch dobrovolných dříve často,to když se šlo ze zábavy a cesta byla dlouhá a nohy nešly směrem,kterým bylo potřeba:-) Jinak naštěstí ne a doufám,že jejich služby nebudu muset využít.

Já jsem potřebovala hasiče letos v lednu k synovi,když chytl záchvat laryngitidy.Byla zrovna ta hrozná sněhová vánice.Volala jsem pohotovost ale ta se k nám přes závěje nedostala,tak nám zavolaly jinou,ale ta také zapadla.Tak zavolaly hasiče,a ti pro nás došli 7 km,ve sněhu po kolena.Malého vzali do deky a šlo se.Hrozný zážitek.Díky nim se mi syn neudusil,záchvat měl výjimečně silný.Díky moc…

Jednou jsme je volali, když jsme na zahradě měli dva metry dlouhého hada. Pes na něj štěkal, my se v hadech nevyznáme, takže jsme volali hasiče. Přijeli až z třetího nejbližšího města, rovnou s lidmi co se v hadech vyznají. Nakonec se ukázalo, že to naštěstí byla jen přerostlá užovka. Tak jí sebrali a řekli, že ji někde v přírodě vypustí.

Volala jsem je jednou. Kolem našeho domu jsou vysoké stromy. Cože je dobré, když je bouřka, že to neuhodí do nás, ale do nějakého stromu, alě když je vichřice, je to něco… Zrovna, když jedna velká byla, jeden strom se zažal strašně hýbat ze srany na stranu. A to tak, až se nalomil. Okamžitě jsem volala hasiče. Ti přijeli, koukli na to a řekli že to pár hodin vydrží. Takže až vichřice skončila, přijeli a stom postupně uřezávali. Kdyby totiž v té vichřici spadl, bylo by po nás…

JInak též doufám, že je nikdy nebudu potřebovat z nějakého vážného důvodu. Smekám před nimi klobouk. Dobrovolně šli do této práce, i když vědí, že je to může stát život… 🙂

Ano, ale nakoniec nebolo treba.
Raz ma ako dobrovolnú hasičku dvihli na zásah – horela železničná stanica. Po ukončení zásahu, keď som sa vrátila domov, som zistila, že mi bafla elektrika a plameňnom zhorela elktronika. Deti pohotovo nelenili, vyrthali zástrčky (odpojili elektriku) a plameň umlátili prádlom z balkóna.
Takže nakoniec sme nemuseli nikoho volať. Akurát sa mohlo znova prať 🙂

My třikrát a to hořelo,dvakrát vždy jiná stodola i se senem a zvířaty, jednou seník na podzim, škody obrovský, životy uchráněny díky hasičům.

ja bohudik take jeste ne.

Ano,uvízl jsem ve výtahu.

Zatím Kapko ne.