Avatar uživatele
Druell

Štítíte se mořských rostlin/řas, chození bosýma nohama v blátě atd.? Je to nějaký druh fobie?

  • když se Vás v rybníku dotkne ryba, řasa, stoupnete si na dno a nevíte kam šlapete, protože tam nevidíte. Když šlápnete na slizký kámen. Když se Vám zdá něco jako ‚noční můra‘, že proplouváte mořskými řasami. Přijde Vám znechucující představa šlápnout do něčeho jako je bažina holýma nohama. …co to může být? „Obyčejný strach“ z něčeho, co má každý, nebo ne? .)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 4356 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
briketka10

mohla by to být tyto fobie :
Mysofobie – strach ze špíny a parazitů
Myzofobie – chorobný strach před špínou, nákazou nebo znečištěním Pantofobie – chorobný strach ze všeho
viz článek :
http://ivet-k.blog.cz/0703/dru­hy-fobie
já se štítím pouze pavouků těch velkých chlupatých a to je Arachnofobie

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Ar

Myslím že to snad aní není fobie, ale je to hodně nepříjemné. Důvod je člověk nevidí do čeho šlape a co se ho to vlastně dotkne.
Pokud by to bahno i rosliny byly na břehu tak to pomalu ani nikomu nepřijde, ale jak je to pod vodou . . . . .

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Damiana

Mezi klasickými fóbiemi jsem to ani nenašla. Může to být kombinace několika zoofobií plus ta ze špíny, o které píše Briketka10.
Ale fóbie je neopodstatněný strach, kterého se chceme zbavit. Tohle, co popisuješ je vcelku běžný, nepříjemný pocit, který má jistě hodně lidí. Nezabývá se jím nějak mimo vodu, nevyvolává v nich stres, paniku až úzkost už při pomyšlení, před tím, než probíhá. Já se taky štítím slizské ryby a hnusného bláta a proto do takových vod diokých nelezu (ještě tak tam, kde je kamení – a stejně ve vodní obuvi, bahnité dno nemusím). Rozumím ti, je to fujtajbl, kdysi jsem šlápla u břehu na žábu, která navíc hned „spustila“ divoký alarm a bylo mi pěkně šoufl. ☹

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
beer

Jako vesnický kluk jsem se přímo vyžíval spolu s ostatními v chození bosky. Dokonce jsme hnedle zjara doma škemrali, jestli už můžeme jít ven bosi )) No a chození v blátě, rose, potoku bylo tím nejpříjemnějším co znám a vydrželo mně to dodnes!
Ve tvém případě se asi bude jednat jen o strach z neznámého, „odporného“ a možná je to důsledek přehnané rodičovské péče v dětství..

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek