Proč se dereme na Mars, když ještě neumíme ani trochu zregulovat počasí?

Protože jde o něco zcela jiného. Zatímco u cesty na mars jde jen o stav prostředí kolem nás a akci nás samotných, u počasí jde už o dominantní vliv dynamiky prostředí a slabé pokusy tuto dominantní dynamiku ovlivňovat. Je rozdíl stejnou silou pohnout koloběžkou a zeměměkoulí.

Ovlivňovat počasí lze jen v malém měřítku. Číňané např. vcelku úspěšně uměle vyvolávají místní dešťové srážky. Je nutno si uvědomit, že vzduchové masy o hmotnosti miliard tun obsahují obrovské množství tepelné energie, které se dá srovnat snad jen s mnoha termojadernými náložemi. I Car bomba o 60 megatunách by byla jen pšouknutí do varhan.

My se dereme nejen na Mars, ale kamkoliv to jde. Naše planeta je už prakticky zkolonizovaná a není nafukovací. Taky surovin zde nemáme neomezené množství a je třeba se tudíž podívat kousek dál. Rovněž je jasné, že z pohledu dalšího vývoje Slunce to mají první tři planety spočítané. Určitá naděje ve vzdálené budoucnosti je pro lidstvo právě Mars, pokud se nám ho podaří „upravit“ tak, aby na něm mohlo člověčenstvo žít a úspěšně pokračovat v devastaci další planety. A s tím počasím bych si nebyl tak jist. Smát se tomu může kdo chce jak chce, ale s využitím počasí jako zbraně se zcela reálně počítá a do takových prasečáren se investují nemalé finanční prostředky. Už před půl stoletím se tu a tam rozprašoval do mraků jodid stříbrný za účelem ovlivnění srážek a myslím, že úsěšně. Půl století vývoje je dlouhá doba a kdo ví, jak jsou dnes daleko.

Jak psali kolegové výše, jde o dvě rozdílné záležitosti. Cesta na Mars a jeho případná kolonizace nijak nesouvisí s možností (a ochotou) ovlivnit počasí (a tím i klima) na Zemi.

K zamyšlení se nad užitečností takových výprav doporučuji přečíst si všechny čtyři Vesmírné odysey od A. C. Clarka. Tak trochu mimoděk zmiňuje teorii, že takové poznávání je morální ekvivalent války. Tedy něčeho, co náš druh, i když méně agresivní než jiní primáti (to není Clarke, to je biologie), v zásadě potřebuje.

Je to velmi odlišné. My bychom uměli pozitivně ovlivnit životní prostředí na naší planetě ale narážíme na vyloženou nevůli veřejnosti v tomto ohledu jakkoliv pomoci nebo tolerovat jakýkoliv omezení, která z toho pro veřejnost mohla vyplynout – zkuste jim třeba zakázat jednorázové pet lahve na obyčejnou vodu a uvidíte jak budou nadávat. A z toho logicky vyplývá, že vědecký názor na zemi není prakticky vůbec respektován. Lidé tuto planetu prostě chtějí dovést až na samý kraj zhroucení a teprve potom budou u vědců škemrat aby jim pomohli to vyřešit, do té doby rozhodně nehnout ani brvou, dál budou trvat na uhelných elektrárnách, dál budou lobbovat za rušení nebo uvolěnní limitů kolem emisních povolenek, dál budou lobbovat za prolomení limitů těžby uhlí a tak podobně, zkrátka lidé nechtějí tuto planetu jakkoliv ozdravit a proto vědecké znalosti které by to dokázaly nejsou na zemi nic platné.

Úplně jiné to bude (alespoň z počátku pár prvních dekád na Marsu) tam budou věděcké postupy a poznasky alfou a omegou, budou de fakto zákonem, budou ovládat celou planetu pevnou rukou, tam se zásahy do klimatu v pozitivním smyslu slova mohou skutečně uskutečnit protože tam nebude 6 miliard lidí kteří to svou činností budou každý den bojkotovat a sabotovat, všichni kolonisté naopak budou dělat vše proto aby tam věděcké teorie a předpoklady hrály 100% v jejich prospěch – jinak by tam ani nebyli schopni přežít.

Upravil/a: anonym