Avatar uživatele
Rokio

Nepřijde vám, že základní škola je příliš dlouhá?

V současné době u nás má základní škola devět tříd. Podle mě je to hodně tříd. Kde je problém? Problém je v tom, že člověk začne pracovat až v relativně vysokém věku, což vadí při získávání počtu odpracovaných let. Studium se nezapočítává do starobního důchodu, takže vysokoškoláci musí pracovat až do vysokého věku, aby mohli jít do důchodu. To je ten hlavní problém.

Jaký máte na to názor vy?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2322 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Také se domnívám, že to není dlouhá doba. Na nižším stupni se děti seznámí s některými poznatky, které se upevňují a rozšiřují na 2. stupni a na střední škole, když ji navštěvují, jde opět o vyšší variantu. Nebo v učebním oboru získají dovednosti.

Vzdělání je přece celoživotní proces. Když získám základy, všeobecné vědomosti, mohu si je rozšířit a využít.

Jde vlastně o jakousi spirálu – jednotlivá patra znamenejí vyšší úroveň vědomostí.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
ivzez

Základní škola musí lidi naučit všechno podstatné pro život, vybavit je takovým vzděláním,
aby v životě obstáli i v případě, že nebudou ve vzdělávání nikde pokračovat.

Od roku 1998 se postupně snižuje obsah učiva. To, co jsem kdysi musela znát
a umět k maturitě z němčiny, mi v roce 2000 stačilo ke složení státní zkoušky.
(dokonce jsem toho ke státní zkoušce potřebovala méně než k někdejší maturitě).

Kam si představuješ objem učiva dále snižovat?

„Najít si všechno v internetu“ neznamená chápat, vědět, porozumět, znát,
vidět souvislosti (v tvé otázce vidím nápad bez vnímání všech souvislostí).
Zkrácení doby základního vzdělání by se projevilo ve formě „zhloupnutí národa“.

Pokud by studenti chtěli mít do doby důchodového pojištění započtenu dobu studia,
mohli by se se k důchodovému pojištění dobrovolně přihlásit a hradit si je.

Ale podle mých zkušeností řada mladých lidí nepočítá s tím, že by od státu
nějaký důchod dostali. I ti studenti, kteří mají možnost při studiu pracovat,
dávají přednost dohodě o provedení práce (DPP), z níž se neodvádí sociální
(jeho částí je i důchodové) pojištění.

[Podle mne je to krátkozraké, ale pro někoho je důležitější vyšší momentální příjem.]

Upravil/a: ivzez

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Nemyslím si, že 9 let je dlouhá doba.Zdá se mi to přiměřené.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
quentos

Však jich všech devět absolvovat nemusíš, resp. ne v ZŠ formě. Kupříkladu já po 5. třídě přestoupil na 8letý gympl.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

  1. Pročti si zde dotazy.
  2. Zamysli se nad nimi.

Nepřijde ti nyní, že někomu by prospěla přinejmenším 25letá školní docházka? :D :D :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
replicator

Za půl roku jsem se naučil doma víc než za celý život na všech školách…
Chápu, že z něčeho mít peníze musí a rodiče nechtějí nechávat děti doma bez dozoru.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mc Merkurion

… jestli se nepletu, tak na důchod musí být splněna doba pojištění (odpracovaná léta) a starobní věk >>> a to obojí i vysokoškoláci hravě splňují … nebo si myslíš, že vysokoškoláci musí chodit do důchodu později? … ano, většinou chodí, protože nejsou v práci tolik sedření, aje pravda, že práci kterou vykonávají, mohou vykonávat i v pozdějším věku, stejně tak jako jiní pracující, zízkávají s věkem zkušenosti a praxi ale manuelně pracující tot bohužel nemohou vykonávat, neb jim nestačí fyzické síly …
… no, on když člověk po základce udělá jen jednu školu, a jde hned pracovat, nejni problém, sám jsi psal, že po obchodce studuješ na prodavače, kdyby jsi po základce šel rovnou na prodavače, jsi teoreticky dávno v pracovním procesu a ne věčný student …

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek