Muži, styděli jste se poprvé vyjet samostatně s kočárkem se svou ratolestí?

Pokud si pamatuju, tak ne, spíš jsem si dělal propagandu. Po kém to děcko je? No to je přecaj jasné, lebo si slepý? Později jsem své ratolesti vozil na kole, na motorce a do lesa na hřiby. No dneskaj na mně všeci serú, jako bych už umřel.

Nestyděl, ani jsem netušil, že bych se měl stydět. Na takové dotazy jsem nereagoval, nebyl to můj problém.

Nestyděl. Naopak…na svého syna jsem byl náležitě hrdý!

Nestyděl jsem se a nikdo nenakukoval.

Tak ne každý má v kočáru holčičku.

A když je dítě třeba po sousedovi, tak je třeba si to přiznat a nestydět se tiše. A proč taky? Nestydí- li se manželka, tak proč by měli tatínci?

Ne, proč? Každý táta je pyšný na své dítě.

Nestyděl ani za první (syn), ani za druhé dítě (dcera). A jak jsem reagoval na dotazy lidí?
To je tak dávno, že už se mi to moc nevybavuje, ale samozřejmě a určitě s pýchou autora.

Nestyděl, těšil jsem se na to.