Avatar uživatele
Stříbrný

Mohl bych domluvit žalobci, aby se snažil o co nejmírnější trest pro obžalovaného?

Pokud bych se stal obětí trestného činu a podal bych na trestní oznámení na osobu, která mi to provedla, mohl bych se domluvit s žalobcem, právníkem, kterého bych si platil, aby se snažil dokázat vinu u obžalovaného, ale zároveň by nesnažil, aby obžalovaný měl co nejtvrdší trest?

Šlo by mi pouze o zaplacení majetkové a nemajetkové újmy, ale neměl bych potřebu, aby škůdce šel do vězení. Záleželo by mi na tom, aby mohl platit způsobenou újmu mojí osobě.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

O výši trestu nerozhoduje žalobce, ani obhájce, vždy jen soudce.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Stříbrný

Tak vše by se mělo dít podle zákona. A když budeš u soudu, tak budeš vypovídat, tak to tam můžeš uvést, ale veřejně, aby to všichni slyšeli. Ne , že půjdeš tajně za žalobcem a budeš se ho snažit ovlivnit. To by se taky mohlo obrátit proti tobě, divili by se, proč to děláš, zda nemáš nějaký zájem a možná by podezírali tebe, že jsi to třeba nastražil.


Avatar uživatele
Pokročilý

Řekl bych, že dost motáš občanskoprávní a trestněprávní spor. Jen rámcově, protože nejsem právník a právo mě zase až tak moc nezajímá.

Občanskoprávní spor: Dvě strany vedou spor mimo trestní zákoník, jde například o nějakou škodu v podobě nekvalitně odvedené práce, nesplněnou smlouvu nebo třeba o nějakou formu problematického soužití včetně třeba normálního řešení pomluvy. Obě strany platí náklady na soud, strana, která prohraje pak obvykle nese náklady obou stran. Strana, která prohraje, může být odsouzena k náhradě škody, nákladů soudu a případně i k nějaké další satisfakci strany, která vyhrála. Vesměs jde jen o peníze. V takovém sporu nedojde na vězení nikdy.

Trestněprávní spor: Jednou stranou je obžalovaný ze spáchání trestného činu, druhou stranou je státní zástupce. Pokud vystupuje právník oběti, tak spíše jako ten, který dohlíží na to, aby se na oběť nezapomnělo (tedy zdokumentování škody, přiměřený výslech, ochrana oběti,....). V tomto případě jde skutečně o vězení. Oběť se obvykle přímo nevyjadřuje k výši trestu, ale postoj oběti může být zohledněn. No a pokud má svého právního zástupce, může ten navrhovat co nejnižší trest. Dokonce i to může být v zájmu oběti - škodu okradenému uhradí spíše pachatel vydělávající v podmínce, než povalující se ve vězení s nepodmíněným trestem.

A ještě jedna poznámka. Předpokládá se, že trestní právo je až krajním řešením. Takže například i u tahanice o nezaplacené faktury nebo rozbitý plot, i když bude jedna strana sporu mávat posudky vyčíslující škodu tak, aby to bylo možné napasovat na nějakou majetkovou trestnou činnost, může (trestní) soud (případně státní zástupce a asi i PČR) odmítnout se tím vůbec zabývat s odůvodněním, že toto by se mělo řešit jako občanskoprávní spor.


Avatar uživatele
Zlatý

Ne, nikdo se nesmí pokoušet/snažit
ovlivnit některého účastníka soudního jednání.

Musel bys s tím přijít veřejně u soudu.


Avatar uživatele
Bronzový

O výši trestu rozhoduje soud, ale jinak je to postavené na hlavu. Když mě někdo něco provede, určitě nebudu požadovat mírný trest. Ať se jedná o cokoli.


Avatar uživatele
Stříbrný

U OP sporů jsou strany nazývány navrhovatelem a odpůrcem, kdy každá má svého právníka, pokud si jej najme. Jednat s protistranou je protizákonné a žádný právník by to neměl dopustit mimo rámec zjišťování skutků, případně důkazů. Pokud chceš něco jiného, pak existují mimosoudní dohody, neb nakonec rozhoduje soud. Ovšem jen v té míře, že soud dá za pravdu buž zcela nebo částečně, případně návrh zamítne.

U Tr. soudů to funguje jeinak: Žalobcem je stát. Už jen z toho vyplývají jisté rozdíly...


Avatar uživatele
Bronzový

Stala jsem se obětí trestného činu, byla jsem přepadena a okradena. Nedostala jsem zpět žádné peníze, o které jsem přišla a tomu hajzlíkovi jsem přála, aby se mu to nějakým způsobem vrátilo, aby poznal na vlastní kůži, jaký je to pocit. A Ty by sis přál, pokud by Ti někdo ublížil nebo někomu z rodiny, aby bobeček dostal nižší trest? Možná bys k tomu mohl u soudu něco říct a soudce by k tomu přihlédl.


Avatar uživatele
Zlatý

Pokud vím, pak u tr. činu trest navrhuje žalobce. Trochu nesouhlasím s Keplerem, sice je pravda, že trest určuje soudce, ale pokud vím, tak většinou to bývá někde mezi návrhem žalobce a návrhem obhájce (existují vyjímky)

Také se domnívám, že je možné svůj názor uvést u soudu, pokud tam tedy vůbec budeš mít prostor k vyjádření a soud k němu může přihlédnout. Na rozdíl od většiny ostatních si myslím, že k tomuto jednání můžeš mít i
lidštější pohnutky, než jen snahu o rychlejší náhradu škody. Ale chápu i některé ostatní, že by s přáli aby to ten haj... odskákal co nejvíc. - ale tohle je silně individuální, jsou trestné činy kdy ani oběť nemusí mít důvod cítit nějakou extrémní nenávist...


Avatar uživatele
Bronzový

Rokio, občas také záleží zda ta osoba co to jako provedla si vezme dva tři VIP právníky má dostatek financí a poté oznámení, policejní vyšetřování, žalobce i soudce trochu jim jejich důkazy rozpráší, pak můžeš také dopadnout jako yuko

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Stříbrný

Rokio

Kepler: Žalobce a obhájce ale dokáží rozhodnutí soudu ovlivnit. Pokud má obžalovaný dva VIP právníky, zatímco oběť trestného činu právníka ex offo, tak obžalovaný nedostane většinou moc velký trest v poměru se způsobenou újmou, nebo bude považován za nevinného.

Avatar uživatele
Zlatý

ivzez

Ano, Rokio, dokáží.
Ovšem ty se nesmíš (nikdo se nesmí) pokoušet
ovlivnit žádného účastníka soudního jednání.

Avatar uživatele
Zlatý

Dochy

-mno to nevím, řekl bych že celé jednání je o tom snažit se přesvědčit soud o tom, že se vše stalo tak jak říkám já. Jestli to není už z principu pokus o ovlivnění tak tedy nevím co pak pokus o ovlivnění je.

"Zúčastněná osoba má právo být přítomna při hlavním líčení a veřejném zasedání, v jejich průběhu může činit návrhy (např. důkazní), klást otázky vyslýchaným osobám a musí jí být poskytnuta možnost se k věci vyjádřit (přednést závěrečnou řeč). Dále může nahlížet do spisů a podávat opravné prostředky proti rozhodnutím, která se jí dotýkají."

"Poškozený je procesní stranou, ať už má či nemá právo být subjektem adhezního řízení (právo žádat náhradu škody), má tak právo:
- právo nahlížet do spisů, činit návrhy na doplnění dokazování, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč
..."

opravdu žádné ovlivňování?

Avatar uživatele
Zlatý

ivzez

Ovšem „pokusit se domluvit žalobci“ podle mne předpokládá (asi) setkání v soukromí, … což je něco úplně jiného než podání návrhu veřejně při soudním jednání.

Avatar uživatele
Zlatý

Kepler

To máš sice pravdu, ale u soudu můžeš prohlásit sám, že netrváš na přísném potrestání a ostatní účastníky nemusíš ovlivňovat. Mimo to, taky se mi nezdá, že by takové jednání mělo logický smysl. Pro obžalovaného tím nastavíš křesťansky druhou tvář, jen ho to povzbudí a vezme to jako tvou slabost. Můžeš si být jistý, že z něho bude xindl i nadále.

Avatar uživatele
Pokročilý

Frontinus

Výše jsem to právě dopsal, logiku to za určitých okolností mít může. Pachatele odsoudí i k úhradě škody, ale když má pachatel jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, jsou mé naděje na náhradu škody z kapsy pachatele tím bídnější, čím déle bude ve vězení. Samozřejmě pokud bude tím trestným činem ublížení na zdraví, kde pachatele vyprovokovalo to, že je pondělí, tak je trest na horní hranici (pokud to není na nařízenou psychiatrickou léčbu) celkem rozumný nápad.

 

Zajímavé otázky v kategorii Právo a zákony

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Právo a zákony

Zlatý Drap 2655
Zlatý ivzez 1560
Zlatý standa 1256
Zlatý mosoj 728
Zlatý led 668
Zlatý gecco 534
Zlatý JájsemRaibek 520
Zlatý marci1 513
Zlatý Kepler 506
Zlatý annas 471

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.