Mám pocit, že otázka zde již byla, ale nemůžu ji najít.

Projděte si odkazy, tak jako všechno, i dělení času na roky, měsíce, týdny atd. se vyvíjelo. Třeba astronomie a měření času.

Historie kalendáře – Doc. Dr. Vladimír Homola, Ph.D.
http://homel.vsb­.cz/~hom50/RUZ­NEPUB/KALENDAR/HIS­TKAL.HTM
–
Týden

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/T%C3%BDden
–
Zpočátku byl den rozdělen na čtyři etapy, teprve později bylo přijato dělení na dvanáct hodin. V době Ciceronově byla už i noc rozdělena na dvanáct hodin. Hodiny se u Římanů označovaly řadovými číslovkami: místo „jedna hodina“ se říkalo „první hodina“ (hora prima). Denní doba byla sice rozdělena na dvanáct ze tří hodin, hodiny však nebyly stejně dlouhé a měnily se podle délky dne. Nejkratší je den 23. prosince: 8 hodin 54 minut. Šestého února trvá už den 9 hodin 50 minut, 23. března už plných dvanáct hodin, 9. května 14 hodin 10 minut a nejdelší je 25. června: 15 hodin 6 minut. Na podzim se dny zase krátí: 10. srpna trvá den 14 hodin 10 minut, 25. září 12 hodin a 9. listopadu 9 hodin 50 minut.

http://cs.wiki­books.org/wiki/M%C4%9B%C­5%99en%C3%AD_%C4%8Da­su_ve_star%C3%A9m_%C5%98­%C3%ADm%C4%9B
Den
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Den
Hodina
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ho­dina
Doplňuji:
Nikdo vás nepoučuje. Na každou otázku PROČ či KDO se nedá odpovědět. Vložila jsem vám odkazy, z nich jste mohl zjistit, že se jména neuvádějí. Pokud Vás problém víc zajímá, pročtěte si podrobně všechny odkazy.

"Měření času souvisí se třemi základními přirozenými časovými intervaly, které mají dnes přesné názvy: pravý sluneční den, lunární měsíc, tropický rok.

Jarní rovnodennosti a trvá 365,2422 dne. Platí tedy: 1 lunární měsíc = 29,530588 dne, 1 tropický rok = 365,242 2 dne = 12,368 267 lu­nárního měsíce.

Zásadním rozdílem mezi jednotkami času (den, hodina, minuta, sekunda) a přirozenými časovými intervaly je v tom, že zatímco jednotky času jsou stálé, přirozené časové intervaly se mění. Podílejí se na tom zvláště určité astronomické jevy atd.

http://sisyfos­.zcu.cz/fyzika/pred­f17/letopo.htm

Je třeba si uvědomit, že zmiňovaný mayský kalendář je cyklický podobně jako kalendáře v jjných zemích. Kalendáře juláinský a gregoriánský souvisejí s narozením Krista. – Tato epocha byla založena v šestém století učencem jménem Dionysius Exiguus,

http://astro.nmsu­.edu/~lhuber/le­aphist.html

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ka­lend%C3%A1%C5%99

Jinak další historie kalendáře
lunární – egyptský – juliánský a gregoriánký
http://www.in­foplease.com/i­pa/A0002061.html

jinak diskuse

Upravil/a: annas

Pokud jde o kalendář a počet dnů v roce – kalendář je založen na cyklickém opakování přírodních (astronomických) jevů – rok je prostě rok (třeba od slunovratu po slunovrat) a opakuje se během něj daný počet východů slunce (dnů)… http://cs.wiki­pedia.org/wiki/As­tronomické_cy­kly
😉
A ´definice´ hodiny vychází z dvanáctkové soustavy (Egypt) jako jedna dvanáctni z intervalu mezi východem a západem slunce (v den rovnodennosti)…
Dělení na šedesátiny pak vychází z šedesátkové soustavy používané v Babyloně.

Doplňuji:
K Doplnění:
V tom případě nerozumím dotazu…
Čas – jakožto objektivní veličina, je daný právě přírodními zákonitostmi. Fyzikou, chceš-li (ta přírodní zákonitosti popisuje, nevytváří je).
__
Pokud se ptáš, proč Země oběhne Slunce právě za rok a okolo své osy se otočí právě za den – musíš se ptát ´jinde´…
´Kdo´ vytvořil takovou soustavu?
😉
Ale pokud to myslíš ještě jinak, pokračuj, prosím, v Doplnění… Docela mne zajímá, kam tím dotazem směřuješ…
😉

Upravil/a: gecco

Pleteš několik diametrálně odlišných věcí do sebe.

1. šedesátková soustava : http://cs.wiki­pedia.org/wiki/%C5%A0e­des%C3%A1tkov%C3%A1_sou­stava
2. rok je odvozen od jednoho oběhu Země kolem slunce.
3. den je odvozen od jedné otočky Země kolem své vlastní osy.
4. týden 7 dní má biblický původ. Bůh šest dní pracoval při stvoření světa a sedmý odpočíval – nebo tak nějak to je psáno v bibli.

No a postupně se to do sebe tak nějak zapasovalo. On rok není přesně 365 dní proto existují přestupné roky.
Doplňuji:
Pak se ovšem nedá nic dělat.

Upravil/a: mosoj