Jsou minerální látky jiným názvem to samé co stopové prvky?

Ani ne. Minerálními látkami se označují látky, přijímané v potravě a mající původ v anorganické chemii, tedy například vápník. Tělo jej potřebuje hodně (0,8 – 1 g denně, u kojících žen ještě o polovinu více), nikoliv stopy – neboť se jedná o jeden ze základních stavebních prvků kostí. Minerálními látkami však označujeme nejen prvky, ale i anorganické sloučeniny, například chloridy či uhličitany. Stopové prvky jsou vesměs rovněž anorganické, ale jejich příjem, vyžadovaný organismem, se omezuje na zlomky gramů. Nejsou totiž základními stavebními prvky, nicméně tělo se bez nich neobejde. Jako příklad lze uvést třeba selen nebo měď, dále jod, železo, křemík atd. Ta měď třeba se účastní různých enzymatických cyklů, ovlivňujících například krvetvorbu, výstavbu kostí, funkce nervového systému. Její doporučený denní příjem pro člověka se pohybuje kolem cca 1 mg denně, zatímco příjem nad cca 250 mg již může působit toxicky. Ale přestože základ těchto jmenovaných prvků je anorganika, nesmíme si představit, že jíme kovovou měď či vápník, naopak, přijímáme je ve formě organických komplexních látek!

Upravil/a: cochee

Ne. přestože jde o létky nerostného původu.
Prvek je jen jeden, minerální látky mohou bát též sloučeniny (minerály, vody, horniny).

Přesně je to takto:
minerální látky se dělí na:

• látky, které v těle dospělého člověka zaujímají 25 – 1000 g. Dospělý člověk by měl denně přijmout několik set miligramů těchto látek, proto se někdy nazývají i makroprvky.
• látky, které se v těle vyskytují ve stopovém množství, proto jim říkáme stopové prvky (mikroprvky). Dospělý člověk potřebuje pro zdraví několik miligramů těchto prvků denně…

Zdroj: https://www.blen­dea.cz/vitami­ny-mineraly/