Dvojčlenná věta má dva základní větné členy -podmět a přísudek, tedy část podmětovou a přísudkovou. Věty
a) mají přísudek slovesný - Slunce svítí.
b) přísudek jmenný se sponou - Čas jsou peníze.
c) přísudek jmenný bez spony - Mladost radost.
Věta jednočlenná nemá základní větnou dvojici, ale jen jeden větný člen - není to podmět, ani přísudek. Jsou
a)slovesné - Prší. Sněží. Bolí mě v zádech. Je mi smutno. Hoří - přírodní jevy, tělesné stavy, duševní stavy atd.
b)neslovesné - jmenné - názvy, tituly, hesla, 5. pád, citoslovečné věty, částicové- Lidové noviny. Jaká krása! Lidičky! Všichni vpravo! Ouvej! Ach! Ano. Ne.
Vl. věd.
0 Nominace Nahlásit |
Jednočlenné věty nemůžeme rozčlenit na část podmětovou a přísudkovou.
Věta, kterou můžeme rozčlenit na část podmětovou a část přísudkovou, je věta dvojčlenná
0 Nominace Nahlásit |
Věty jednočlenné - větný obsah můžeme vyjádřit jen jedním základním členem. Jejich základem je slovesný tvar určitý. např:: Stýská se mi. Stmívá se
.
.
Věty dvojčlenné - obsahují oba základní větné členy, holé nebo rozvité. např.: Píšu dopis. Nikdo to neviděl. Vstupné dobrovolné
Zdroj: http://kovky-holka.blog.cz/070 8/veta-jednoclenna-a-dvojclenn a-vetne-ekvivalenty
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek