Nejlepší odpověď
Na to se nedá jednoznačně odpovědět, závisí to na velkém množství fyzikálních i biologických parametrů. Obecně (nejen vápence) je rychlost usazování velmi rozdílná. Ku příkladu v Černém moři se usadí v některých místech 24 cm za 100 let, v jiných vůbec nic.
Zdroj: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/ps06/2722682/petro/soubory/kapitola_06/kapitola_6.htm
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Není vápenec jako vápenec. Geneze vápence probíhá několika způsoby a rychlost lithifikace je různá. Organogenní a klastické vápence se tvoří velice pomalu, rychlostí v měřítcích lidského života nepozorovatelnou. Naproti tomu chemogenní sladkovodní vápence (sintr, pramenit, pěnovec) se tvoří extrémně rychle. Rychlost jejich tvorby je přímo úměrná parciálnímu tlaku oxidu uhličitého v ovzduší a dosahuje hodnot až 70 mm/rok.
zdroj:
Vlastnoruční poznámky z přednášek a vlastní výzkum v rámci
získávání podkladů pro diplomovou práci.
| 0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek- Kde je v Česku nejhezčí příroda/krajina? (10 odpovědí)
- Dá se říct, že když jsme součástí přírody, tak děláme to co je jejím záměrem? (3 odpovědi)
- Jsou elektroauta opravdu výhodné, nebo je to všechno jen nějaký hurásystém? (13 odpovědí)
- Může mít muž a žena úplně stejnej obličej? (6 odpovědí)
- Jak se orientujete v třídění odpadu? (6 odpovědí)