Jak je možná takova cena?

Jeden z rozdílů je, že v krámě si to kilo rajčat koupíš kdykoli (skoro) Otázka je jestli budou chutnat jako rajčata.
Na trhu si ty rajčata koupíš jen v době, kdy farmářovi dozrávají.

A když jich má farmář opravdu moc, tak je radši prodá skoro zadarmo, než aby musel shnilá někde likvidovat.

Může být rozdíl i deseti a více násobný. Záleží kde a za kolik koupí, a jak potřebuje velký zisk.

Řádí neviditelná ruka trhu

Protože máme tržní ceny.

Na to, aby mohlo být ovoce a zelenina prodávána v supermarketech, musí projít několika kroky, které všechny přidávají na její finální ceně. V první řadě je to samotný pěstovatel, který musí zaplatit za semena, hnojivo, možná pesticidy, vodu, elektřinu, práci a další náklady spojené s pěstováním.

Poté musí produkt projít distributorem, který zboží vykoupí od farmáře, zabalení, přepraví ho k supermarketu a naskladní. Distributor rovněž potřebuje zaplatit své náklady a vytvořit zisk.

Supermarket pak musí zaplatit za své náklady – nájem, elektřinu, platy zaměstnancům, a tak dále – a také potřebuje vytvořit zisk. Výsledkem je, že cena, kterou zaplatíte v supermarketu, je výrazně vyšší než cena, kterou zaplatil pěstovatel.

Naopak, když nakupujete přímo od farmáře na trhu, platíte jen farmáři. Farmář si může dovolit prodat své produkty za mnohem nižší ceny, protože nemusí platit distributora ani supermarket. To může vysvětlit, proč je zelenina na farmářských trzích často mnohem levnější než v supermarketu.

Navíc mohou někteří farmáři na trzích prodávat zeleninu, která je možná méně esteticky dokonalá, ale stále chutná stejně. Supermarkety často prodávají pouze zeleninu, která vypadá „perfektně“, což znamená, že mnoho perfektně dobrého ovoce a zeleniny se nikdy nedostane na pulty – a to také zvyšuje ceny.

V neposlední řadě jsou v České republice trhy často dotovány obcemi a městy, které přispívají na náklady související s provozem, což může také snižovat ceny pro zákazníky.