Hloupneme během času?

Může to být i jinak, nezáleží totiž jen na vás, ale na typu otázek, tedy i počtu odpovědí. .
–
Jan Neruda by nejen vám napsal, že všichni prý hloupnou kvůli tomu, že jedí brambory. Babička místo brambor pije kafe, takže je moudrá.
Studie krátké a kratší I.

Hloupne člověk prý z toho, že dělá nerozumné věci. Jsou tedy Odpovědi rozumná, nebo nerozumná věc?
.
Jenže „můžete o tom diskutovat, můžete o tom vést spory a můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžete dělat.“
http://www.csfd­.cz/diskuze/391164-prislovi-citaty-aforismy/strana-48/
--

Upravil/a: annas

Řekl bych, že je to z největší částí výskytem autistických otázek poslední 2 roky, na které se nedá nikdy korektně odpovědět.

Když tu čtu některé otázky a odpovědi, tak si myslím, že hloupneme raketovým tempem.

Nemůžeme srovnávat nesrovnatelné. Od té doby, co můžeme dávat jenom 2 palce na osobu a den se podmínky radikálně změnily. Dřív byla fůra bodů za každou peechovinu.

Během času člověk obvykle zmoudří. Ovšem ne každý.

BA naopak.
Čím jsem starší tím jsem chytřejší.

Jak kdo.
Někdo během času moudří, jiný ne.
Procento užitečných odpovědí zde
s tím nemá vůbec nic společného.

Běh času a hloupnutí nejsou, podle mne, v přímé souvislosti. Někdy mám problém, se kterým jsem se nesetkal a cítím se (a asi opravdu jsem) hrozně hloupý. Pak se zeptám na některém serveru těch chytřejších a oni pomůžou. To je dnes velké +. Jindy si zase přečtu některou otázku na „odpovědi,cz“ a najednou si myslím, že jsem zase dosti chytrý (ale to asi pouze já, ostatní možná ne). Takže vše je relativní. I hloupnutí s postupem času. 🙂

Jako se stárnutím opotřebovává všecko, opotřebovává se i mozek. Při nejlepší vůli, bránění se tomu různým způsobem si nakonec každý musí uvědomit, že stárne a blbne.

Když si v klidu a pomalu ctu otázky a odpovědi. Tak je jisté že neblbnu sama ale už s toho našich českých zákonů. Už blbnem všichni.