Co budete rodičové dělat až Vám příjde Váše dcera nebo syn s brekem, že v tomto školním roce budou chodit do bazénu ?

Michale, nech toho.
Normální lidé a zejména děti se na vodu těší a nemají z ní panický strach jako ty. Ale to si přece uvědomuješ, tak se hloupě neptej na věci, související s tvým úhlavním nepřítelem – vodou 😁.

Nechápu, proč by mělo přijít s brekem ?

Drahý příteli, máme sedmiletého a pětiletého vnuka. Ještě ve čtvrtek se nadšeně čachtali v bazénu u nás na chalupě a i když voda měla pouhých 22 stupňů, nemohli jsme je z vody dostat.
Doplňuji:
ad Syd: No pokud se dítě s bazénem seznámí Vámi popisovaným způsobem, pak je to pro ně určitě šok. My máme dvě dospělé dcery a čtyři vnoučata a všichni do bazénu chodili od školky, takže ani ve škole pak nevznikal žádný problémy. S nejmladšími vnuky dcera chodila plavat už jako s miminy. Díky tomu umí všichni plavat a jsou z nich vodomilové. Vnučky se navíc intenzivně věnují aerobiku a ta mladší je dokonce vícemis ČR v zumbě. Podle mě je to o vztahu dětí ke sportu obecně.

Upravil/a: dudu

Mám dva kluky, a pokud by k tomu došlo, že by chodili se školou plavat, přivítali by to s nadšením. Jsou totiž normální.
Doplňuji:
Ještě něco – nepamatuju si, že by moji školou povinní kluci řešili jakýkoliv školní problém brekem. No ale pokud to soudíš podle sebe, chápu.

Upravil/a: baghira

Ve čtvrtý třídě jsem to (s brekem) přetrpěla a v pátý se mnou máma došla k doktorce ať mi napíše uvolnění, ale už nevim čím jí ukecala, jestli jsem to vůbec kdy věděla. 🙂

Syn chodil se školu do bazénu už předloni,nepřišel to domů říct s brekem,ale s nadšením.Jako většina dětí.

kdyby se mi to stalo, ještě si s ním zajdu do bazénu a ukážu mu, že neni se čeho bát ;)jestli by to nepomohlo, omluvím ho z tama…

Věrohodně je přesvědčíme a zaručíme se, že tam nepotkají tebe.

Omluvil bych ho z plavani, řekl bych že nemuže plavat.

Koupíme šnorchl.

Děti nemám, ale chodili jsme taky se školou plavat, ve 2. třídě a popravdě, málem jsem tam chcípla. Byla to pro mě noční můra, večer před tím jsem vždycky brečela a ráno dělala, že je mi zle. Nějak jsem to ale přežila – plavat jsem se nenaučila, ikdyž mě donutili absolvovat i konečný ,,závod". O prázdninách se mnou rodiče chodili do bazénu a ve 3. třídě jsem si vodu zamilovala (pak jsem to dělala i závodně)
Podle mě je lepší dítě s vodou seznámit nejdřív sám, vzít ho na koupák a ukázat mu, že se nemá čeho bát:)

proste by chodil, skolni povinnost.. navic bych ho naucil plavat davno pred tim v detstvi