Historie úprav
Zeptal/a se – 21.listopad 19:40
Které s/z se píše v této větě?
Věda – Jazyky
„Bůh na tebe s/zhlédl opět koutkem oka svého.“
„S“ se v tomto případě píše když je to ve směru „shora dolů.“
„Z“ zase, když např. zhlédneme film a jiné podobné, vlastně každé
zhlédnutí, které není shora dolů.
Nezaleží spíš na tom, jak se na to díváme. Hledí Bůh shora dolů? Co když se ale dívá jinak? (Víru vynechte, já v Boha nevěřím, zajímá mě v tomot případě jen správný pravopis).
Druhá otázka: U některých slov (převážně ty, co jsou cizího
původu) je povoleno uprostřed slova „s“ i „z.“ Například filosof,
president a obrovská spousta dalších. Ve starší české literatuře se
„s“ píše vždy, kdy je to možné. Například i v této větě
„Seskočil s koně.“ Myslel jsem, že čeština upřednostňuje 2. pád
„Z“ koho čeho, před ukazatelem shora dolů. Takže které s/z se má
psát, při takové větě. Seskočil z kočeho – z koně, nebo seskočil
shora dolů – s koně? Ve staré české literatuře je v takových
případech vždy „s.“ Mám na mysli literaturu starší než z 80. let,
myslím, že nějak v té době se začínalo upřednostňovat „z“ a to
všude i ve slvoech přejatých, kde je možné používat obě varianty.
Proč vlastně nastala ta změna, že se začalo v přejatých slovech
používat „z.“
Zeptal/a se – 21.listopad 20:02
Píše se v této větě S, nebo Z?
Věda – Jazyky
„Bůh na tebe s/zhlédl opět koutkem oka svého.“
„S“ se v tomto případě píše když je to ve směru „shora dolů.“
„Z“ zase, když např. zhlédneme film a jiné podobné, vlastně každé
zhlédnutí, které není shora dolů.
Nezaleží spíš na tom, jak se na to díváme. Hledí Bůh shora dolů? Co když se ale dívá jinak? (Víru vynechte, já v Boha nevěřím, zajímá mě v tomot případě jen správný pravopis).
Druhá otázka: U některých slov (převážně ty, co jsou cizího
původu) je povoleno uprostřed slova „s“ i „z.“ Například filosof,
president a obrovská spousta dalších. Ve starší české literatuře se
„s“ píše vždy, kdy je to možné. Například i v této větě
„Seskočil s koně.“ Myslel jsem, že čeština upřednostňuje 2. pád
„Z“ koho čeho, před ukazatelem shora dolů. Takže které s/z se má
psát, při takové větě. Seskočil z kočeho – z koně, nebo seskočil
shora dolů – s koně? Ve staré české literatuře je v takových
případech vždy „s.“ Mám na mysli literaturu starší než z 80. let,
myslím, že nějak v té době se začínalo upřednostňovat „z“ a to
všude i ve slvoech přejatých, kde je možné používat obě varianty.
Proč vlastně nastala ta změna, že se začalo v přejatých slovech
používat „z.“
Zeptal/a se – 21.listopad 20:35
Píše se v této větě S, nebo Z?
Věda – Jazyky
„Bůh na tebe s/zhlédl opět koutkem oka svého.“
„S“ se v tomto případě píše když je to ve směru „shora dolů.“
„Z“ zase, když např. zhlédneme film a jiné podobné, vlastně každé
zhlédnutí, které není shora dolů.
Zajímalo by mě ještě, jak se s tím pojí slůvko „shledávat.“
Například: „Shledávám to velmi zajimavé.“ Možná je i zde stejné
vysvětlení, které uvádí quentos, ale stejně tomu zcela nerozumím… Musí
to v kontextu obsahovat nějakou přeložku, která určuje, že se na to
jakoby dívám shora, dívám se na něco, shledávám něco?
Co když jsem na vrcholu hory a shlížím krajinu, ale není tam žádná
předložka, který by říkala, že to shlížím pod sebou? „Vylezli jsme na
nejvyšší horu v širém okolí a shlédli jsme krásnou krajinu.“ Nebo
jsme ji „zhlédli?“
V případě toho Boha, nezaleží spíš na úhlu pohledu? Hledí Bůh shora dolů? Co když se ale dívá jinak? Třeba se to může psát tak i tak. (Víru vynechte, já v Boha nevěřím, zajímá mě v tomot případě jen správný pravopis).
Druhá otázka: U některých slov (převážně ty, co jsou cizího
původu) je povoleno uprostřed slova „s“ i „z.“ Například filosof,
president a obrovská spousta dalších. Ve starší české literatuře se
„s“ píše vždy, kdy je to možné. Například i v této větě
„Seskočil s koně.“ Myslel jsem, že čeština upřednostňuje 2. pád
„Z“ koho čeho, před ukazatelem shora dolů. Takže které s/z se má
psát, při takové větě. Seskočil z kočeho – z koně, nebo seskočil
shora dolů – s koně? Ve staré české literatuře je v takových
případech vždy „s.“ Mám na mysli literaturu starší než z 80. let,
myslím, že nějak v té době se začínalo upřednostňovat „z“ a to
všude i ve slvoech přejatých, kde je možné používat obě varianty.
Proč vlastně nastala ta změna, že se začalo v přejatých slovech
používat „z.“