Historie úprav
Zeptal/a se – 28.duben 15:08
Jak by jste zhodnotili tuto slohovou práci?
Věda – Jazyky
Slohový útvar: líčení
Téma: deštivý podzimní večer v parku
Jednoho podzimního večera jsem se vydala do parku. Našla jsem si klidné
místo pod stromem s červenými listy kde byla lavička a posadila jsem se.
I přesto že byla celá ze dřeva byla velmi pohodlná. Otevřela jsem si
knihu a začala si číst. Po nějaké době jsme odtrhla oči od knihy a
podívala se na hodinky – už bylo dost pozdě. I přesto že mně to
přišlo jako pět minut seděla jsme tak v parku nejméně hodinu. Byl brzký
podzim takže večery byly stále teplé a proto se mi nechtělo odcházet
z tohoto klidného místa. Chvíli jsem jenom tak přemýšlela o ději knize
ale najednou mě z přemýšlení vyřerušilo zahřmění a drobné kapky vody
které začaly padat z nebe. Pro mě to bylo přijmné osvěžení i když
spoustu lidí by se asi hned zvedlo a rychle odešlo domů. Ještě jsem si tam
chvíli poseděla a nechala kapky padat na sebe. Poté se ale večer začal
měnit v noc a to už jsme venku rozhodně nechtěla zůstávat a tak jsem se
zvedla a klidným krokem šla domů v dešti.
Zeptal/a se – 28.duben 17:12
Jak byste zhodnotili tuto slohovou práci?
Věda – Jazyky
„Když nahlédneš do propasti, i ona nahlédne do tebe. Je proto vhodné balancovat nebo bilancovat nad propastí?
Friedrich Nietzsche
https://citaty.net/citaty/37-bible-propast-vyvolava-propast/
1 Co dál, když jsou twato slova třeba pravdivá?
U každého lidského kroku číhá propast, jde s každým poutníkem.
Někdy stačí jediná nevěrná šlépěj a celá dlouhá cesta se zřítí do
propasti…
Eduard Martin
2. Jak vidí setkání s propastí Ivan Fontana?:
. Rozdíl mezi optimistou a pesimistou není v propasti, jež je dělí, ale v kroku, který jsou schopni učinit. Ivan Fontana
3. Když už člověk spadne do propastí, měl by si uvědomit, že mohem větší neštěstí než pád, je to, když věří, že je propast bezedná.? — Markéta Koryčanová
https://citaty.net/citaty/37-bible-propast-vyvolava-propast/
4 a) . Není důležitá rovnováha, nikoliv balancování?
Sťastný je ten, kdo dokáže najít rovnováhu mezi svými touhami a
možnostmi.“ — Johann Heinrich Pestalozzi
Zdroj: https://citaty.net/temata/rovnovaha/
- Nebo ?
Dobře vyvinutý smysl pro humor je pól, který dodává rovnováhu vašemu
kroku, když jdete po laně života." William A Ward
https://www.wow4u.com/balancequote
Obrázek
https://cdn.pixabay.com/photo/2017/09/02/02/06/cave-2706135_960_720.jpgv
„Neboj se udělat velký krok, jestliže je to nutné. Propast dvěma malými skoky nepřeskočíš.“ — Lloyd George
Jak by jste zhodnotili tuto slohovou práci?
Slohový útvar: líčení
Téma: deštivý podzimní večer v parku
Jednoho podzimního večera jsem se vydala do parku. Našla jsem si klidné
místo pod stromem s červenými listy kde byla lavička a posadila jsem se.
I přesto že byla celá ze dřeva byla velmi pohodlná. Otevřela jsem si
knihu a začala si číst. Po nějaké době jsme odtrhla oči od knihy a
podívala se na hodinky – už bylo dost pozdě. I přesto že mně to
přišlo jako pět minut seděla jsme tak v parku nejméně hodinu. Byl brzký
podzim takže večery byly stále teplé a proto se mi nechtělo odcházet
z tohoto klidného místa. Chvíli jsem jenom tak přemýšlela o ději knize
ale najednou mě z přemýšlení vyřerušilo zahřmění a drobné kapky vody
které začaly padat z nebe. Pro mě to bylo přijmné osvěžení i když
spoustu lidí by se asi hned zvedlo a rychle odešlo domů. Ještě jsem si tam
chvíli poseděla a nechala kapky padat na sebe. Poté se ale večer začal
měnit v noc a to už jsme venku rozhodně nechtěla zůstávat a tak jsem se
zvedla a klidným krokem šla domů v dešti.
Zeptal/a se – 28.duben 17:21
Jak byste zhodnotili tuto slohovou práci?
Věda – Jazyky
1 Co dál, když jsou twato slova třeba pravdivá?
U každého lidského kroku číhá propast, jde s každým poutníkem.
Někdy stačí jediná nevěrná šlépěj a celá dlouhá cesta se zřítí do
propasti…
Eduard Martin
2. Jak vidí setkání s propastí Ivan Fontana?:
. Rozdíl mezi optimistou a pesimistou není v propasti, jež je dělí, ale v kroku, který jsou schopni učinit. Ivan Fontana
3. Když už člověk spadne do propastí, měl by si uvědomit, že mohem větší neštěstí než pád, je to, když věří, že je propast bezedná.? — Markéta Koryčanová
Jak by jste zhodnotili tuto slohovou práci?
Slohový útvar: líčení
Téma: deštivý podzimní večer v parku
Jednoho podzimního večera jsem se vydala do parku. Našla jsem si klidné
místo pod stromem s červenými listy kde byla lavička a posadila jsem se.
I přesto že byla celá ze dřeva byla velmi pohodlná. Otevřela jsem si
knihu a začala si číst. Po nějaké době jsme odtrhla oči od knihy a
podívala se na hodinky – už bylo dost pozdě. I přesto že mně to
přišlo jako pět minut seděla jsme tak v parku nejméně hodinu. Byl brzký
podzim takže večery byly stále teplé a proto se mi nechtělo odcházet
z tohoto klidného místa. Chvíli jsem jenom tak přemýšlela o ději knize
ale najednou mě z přemýšlení vyřerušilo zahřmění a drobné kapky vody
které začaly padat z nebe. Pro mě to bylo přijmné osvěžení i když
spoustu lidí by se asi hned zvedlo a rychle odešlo domů. Ještě jsem si tam
chvíli poseděla a nechala kapky padat na sebe. Poté se ale večer začal
měnit v noc a to už jsme venku rozhodně nechtěla zůstávat a tak jsem se
zvedla a klidným krokem šla domů v dešti.
Zeptal/a se – 28.duben 17:22
Jak byste zhodnotili tuto slohovou práci?
Věda – Jazyky
Jak by jste zhodnotili tuto slohovou práci?
Slohový útvar: líčení
Téma: deštivý podzimní večer v parku
Jednoho podzimního večera jsem se vydala do parku. Našla jsem si klidné
místo pod stromem s červenými listy kde byla lavička a posadila jsem se.
I přesto že byla celá ze dřeva byla velmi pohodlná. Otevřela jsem si
knihu a začala si číst. Po nějaké době jsme odtrhla oči od knihy a
podívala se na hodinky – už bylo dost pozdě. I přesto že mně to
přišlo jako pět minut seděla jsme tak v parku nejméně hodinu. Byl brzký
podzim takže večery byly stále teplé a proto se mi nechtělo odcházet
z tohoto klidného místa. Chvíli jsem jenom tak přemýšlela o ději knize
ale najednou mě z přemýšlení vyřerušilo zahřmění a drobné kapky vody
které začaly padat z nebe. Pro mě to bylo přijmné osvěžení i když
spoustu lidí by se asi hned zvedlo a rychle odešlo domů. Ještě jsem si tam
chvíli poseděla a nechala kapky padat na sebe. Poté se ale večer začal
měnit v noc a to už jsme venku rozhodně nechtěla zůstávat a tak jsem se
zvedla a klidným krokem šla domů v dešti.