Historie úprav
Zeptal/a se – 13.prosinec 15:04
Pokud v celé vesmírné existenci nic nevzniká ani nic nezaniká, vše se jen mění, tak platí to i na myšlenky?
Věda – Ostatní věda
Nic nemůže vzniknout z ničeho. Myšlenky se pochopitelně nacházejí v mozku, ale nemohou z něj přeci vznikat jen tak. Možná, že každá myšlenka je výsledkem toho všeho, co se nám doteď přihodilo, to ale taky ještě neznamená, že by mohly vzniknout z ničeho.
Myšlenky jako takové jsou abstraktní, nehmotné, ale jsou skutečné, tím pádem se na ně musí vztahovat i zákon přeměny (že nic nevzniká z ničeho a v nic se ani neobrátí).
Já vím, já vím. Řeknete, že nepochází z ničeho, ale z mozku. Ovšem to by je mozek musel vytvářet a nepřeměňovat a v takovém případě by vznikaly z ničeho a v nic se pak i obrátily (buď potom, co na to daný člověk přestane myslet anebo po jeho smrti).
Např. Nikola Tesla si myslel o myšlenkách toto: „Můj mozek je pouze příjemce, ve vesmíru je totiž jádro, které obsahuje všechny vědomosti, sílu a inspiraci. Do tajemství tohoto jádra jsem nepronikl, ale vím, že existuje.“
Myšlenky, i když ve své podstatě nehmotné (vyskytující se jen u živých bytostí) by pak byly jediné ve vesmíru, které vznikají. A to je v rozporu i se samotnou jednotou vesmíru.
(Jestli chápete, jak to celé myslím) :'DD
Zeptal/a se – 13.prosinec 15:11
Pokud v celé vesmírné existenci nic nevzniká ani nic nezaniká, vše se jen mění, tak to platí i na myšlenky?
Věda – Ostatní věda
Nic nemůže vzniknout z ničeho. Myšlenky se pochopitelně nacházejí v mozku, ale nemohou z něj přeci vznikat jen tak. Možná, že každá myšlenka je výsledkem toho všeho, co se nám doteď přihodilo, to ale taky ještě neznamená, že by mohly vzniknout z ničeho.
Myšlenky jako takové jsou abstraktní, nehmotné, ale jsou skutečné, tím pádem se na ně musí vztahovat i zákon přeměny (že nic nevzniká z ničeho a v nic se ani neobrátí).
Já vím, já vím. Řeknete, že nepochází z ničeho, ale z mozku. Ovšem to by je mozek musel vytvářet a nepřeměňovat a v takovém případě by vznikaly z ničeho a v nic se pak i obrátily (buď potom, co na to daný člověk přestane myslet anebo po jeho smrti).
Např. Nikola Tesla si myslel o myšlenkách toto: „Můj mozek je pouze příjemce, ve vesmíru je totiž jádro, které obsahuje všechny vědomosti, sílu a inspiraci. Do tajemství tohoto jádra jsem nepronikl, ale vím, že existuje.“
Myšlenky, i když ve své podstatě nehmotné (vyskytující se jen u živých bytostí) by pak byly jediné ve vesmíru, které vznikají. A to je v rozporu i se samotnou jednotou vesmíru.
(Jestli chápete, jak to celé myslím) :'DD
Ještě podotázka: myslí zvířata? Kolikrát někde píšou, že všichni tvorové kromě člověka jednají jen z pudových podnětů. Ale zvířata, alespoň některá mají paměť ne? Pamatují si některé události, jiná zvířata či některé lidi – v takovém případě musí mít něco uloženo v paměti, nějaké myšlenky nebo alespoň pocity. Ale když tedy mají paměť, pak mohou i myslet… ne třeba na takové úrovni jako člověk, ale mohou alespoň základně „uvažovat.“