Historie úprav
Zeptal/a se – 30.duben 16:24
jak donutit „přítele“ aby se odstěhoval?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Žiji s mužem, kterého nemiluji již skoro 5 let :( došlo k tomu, že jsme spolu začali žít úplně omylem :( já byla 4 roky sama po rozchodu, dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala a kolegové z práce měli stále potřebu, mě z někým seznámit a vlastně mě skoro „donutili“ být s tímhle mužem. Na pracovních akcích jsme se spolu bavili a skončili v posteli i když se mi do toho moc nechtělo, ani se mi nelíbil :( fyzicky mě nepřitahoval :( jenže se něco popilo a stále ty kecy kolegů, at nejsem pořád sama atd… přitom on přítelkyni měl a bydlel u ní, což jsem z počátku nevěděla. Psali jsem si na fb a ona mu korespondenci našla a vyhodila ho a já blbec ho vzala po měsíci k sobě bydlet :( pak jsme se kvuli mému povýšení v práci z mého bytu, přestěhovali do podnájmu v jiném městě a začalo peklo. Jeho první slova v novém bytě byla, že se tu konečně cítí doma :( mám syna, kterého fyzicky netrestám a protože je syn jen semnou od 4 let, je možná trochu rozmazlený, ale máme spolu hezký vztah i když si možná trochu víc dovoluje, ale nemyslí to zle, a "přítel ho jednou chtěl praštit za to, že mu řekl, že je blbý, už nevím v jaké souvislosti a syn dostal hysterák, protože ho nikdy dříve nikdo nepraštil, hned volal otci a byla z toho aféra. Od té doby to mezi náma neklape. Ale není to jen kvuli synovi, myslím si, že jak já ho nikdy nemilovala ani on nemiloval mě, jen neměl kam jít. Pak jsem se opět kvuli práci stěhovali zpět do rodného města, ale opět do podnájmu, protože v mém bytě bydlí již má dospělá dcera. Vím, že tento vztah nemá žádný smysl, chtěla jsem to zachránit, už je nám dost let a myslela jsem, že bchom mohli být aspon přátelé, ale nejde to. Nemohu mu věřit, když se mu s něčím svěřím použije to proti mě, jako kudlu do zad :( nespíme spolu, jen spolu žijem, nedává mi ani peníze, jen půlku na nájem, o syna od té aféry se vubec nestará, jako by nebyl. Prosím ho už dlouho, at si najde byt, že takhle nemohu žít, ale on se k ničemu nemá. Myslím si, že by se odstěhoval pouze k nějaké ženě, která by ho ubytovala, ale že sám do podnájmu nepujde a já tady trpím. Ale platíme tak málo za 3+1 že bych nesehnala levnější 2+1 a vím, že kdybych se odstěhovala já, stejně on tu nebude, co by tu dělal sám? nechci o tento podnájem , který jsem našla opět já, přijít. Jak mu mám vysvětlit, aby odešel?
Zeptal/a se – 30.duben 16:41
Jak donutit „přítele“ aby se odstěhoval?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Žiji s mužem, kterého nemiluji již skoro 5 let :( došlo k tomu, že jsme spolu začali žít úplně omylem :( já byla 4 roky sama po rozchodu, dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala a kolegové z práce měli stále potřebu, mě z někým seznámit a vlastně mě skoro „donutili“ být s tímhle mužem. Na pracovních akcích jsme se spolu bavili a skončili v posteli i když se mi do toho moc nechtělo, ani se mi nelíbil :( fyzicky mě nepřitahoval :( jenže se něco popilo a stále ty kecy kolegů, at nejsem pořád sama atd… přitom on přítelkyni měl a bydlel u ní, což jsem z počátku nevěděla. Psali jsem si na fb a ona mu korespondenci našla a vyhodila ho a já blbec ho vzala po měsíci k sobě bydlet :( pak jsme se kvuli mému povýšení v práci z mého bytu, přestěhovali do podnájmu v jiném městě a začalo peklo. Jeho první slova v novém bytě byla, že se tu konečně cítí doma :( mám syna, kterého fyzicky netrestám a protože je syn jen semnou od 4 let, je možná trochu rozmazlený, ale máme spolu hezký vztah i když si možná trochu víc dovoluje, ale nemyslí to zle, a "přítel ho jednou chtěl praštit za to, že mu řekl, že je blbý, už nevím v jaké souvislosti a syn dostal hysterák, protože ho nikdy dříve nikdo nepraštil, hned volal otci a byla z toho aféra. Od té doby to mezi náma neklape. Ale není to jen kvuli synovi, myslím si, že jak já ho nikdy nemilovala ani on nemiloval mě, jen neměl kam jít. Pak jsem se opět kvuli práci stěhovali zpět do rodného města, ale opět do podnájmu, protože v mém bytě bydlí již má dospělá dcera. Vím, že tento vztah nemá žádný smysl, chtěla jsem to zachránit, už je nám dost let a myslela jsem, že bchom mohli být aspon přátelé, ale nejde to. Nemohu mu věřit, když se mu s něčím svěřím použije to proti mě, jako kudlu do zad :( nespíme spolu, jen spolu žijem, nedává mi ani peníze, jen půlku na nájem, o syna od té aféry se vubec nestará, jako by nebyl. Prosím ho už dlouho, at si najde byt, že takhle nemohu žít, ale on se k ničemu nemá. Myslím si, že by se odstěhoval pouze k nějaké ženě, která by ho ubytovala, ale že sám do podnájmu nepujde a já tady trpím. Ale platíme tak málo za 3+1 že bych nesehnala levnější 2+1 a vím, že kdybych se odstěhovala já, stejně on tu nebude, co by tu dělal sám? nechci o tento podnájem , který jsem našla opět já, přijít. Jak mu mám vysvětlit, aby odešel?
Zeptal/a se – 1.květen 0:34
Jak donutit „přítele“, aby se odstěhoval?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Žiji s mužem, kterého nemiluji, již skoro 5 let :( došlo k tomu, že jsme spolu začali žít úplně omylem :( já byla 4 roky sama po rozchodu, dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala, a kolegové z práce měli stále potřebu mě s někým seznámit a vlastně mě skoro „donutili“ být s tímhle mužem. Na pracovních akcích jsme se spolu bavili a skončili v posteli, i když se mi do toho moc nechtělo, ani se mi nelíbil :( fyzicky mě nepřitahoval :( jenže se něco popilo a stále ty kecy kolegů, ať nejsem pořád sama atd., přitom on přítelkyni měl a bydlel u ní, což jsem z počátku nevěděla. Psali jsem si na FB a ona mu korespondenci našla a vyhodila ho a já blbec ho vzala po měsíci k sobě bydlet :( pak jsme se kvuli mému povýšení v práci z mého bytu, přestěhovali do podnájmu v jiném městě a začalo peklo. Jeho první slova v novém bytě byla, že se tu konečně cítí doma :( mám syna, kterého fyzicky netrestám, a protože je syn jen semnou od 4 let, je možná trochu rozmazlený, ale máme spolu hezký vztah, i když si možná trochu víc dovoluje, ale nemyslí to zle, a „přítel“ ho jednou chtěl praštit za to, že mu řekl, že je blbý, už nevím v jaké souvislosti, a syn dostal hysterák, protože ho nikdy dříve nikdo nepraštil, hned volal otci a byla z toho aféra. Od té doby to mezi náma neklape. Ale není to jen kvůli synovi, myslím si, že jak já ho nikdy nemilovala ani on nemiloval mě, jen neměl kam jít. Pak jsem se opět kvuli práci stěhovali zpět do rodného města, ale opět do podnájmu, protože v mém bytě bydlí již má dospělá dcera. Vím, že tento vztah nemá žádný smysl, chtěla jsem to zachránit, už je nám dost let a myslela jsem, že bchom mohli být aspon přátelé, ale nejde to. Nemohu mu věřit, když se mu s něčím svěřím použije to proti mně jako kudlu do zad :( nespíme spolu, jen spolu žijem, nedává mi ani peníze, jen půlku na nájem, o syna od té aféry se vubec nestará, jako by nebyl. Prosím ho už dlouho, at si najde byt, že takhle nemohu žít, ale on se k ničemu nemá. Myslím si, že by se odstěhoval pouze k nějaké ženě, která by ho ubytovala, ale že sám do podnájmu nepůjde a já tady trpím. Ale platíme tak málo za 3+1, že bych nesehnala levnější 2+1, a vím, že kdybych se odstěhovala já, stejně on tu nebude, co by tu dělal sám? Nechci o tento podnájem , který jsem našla opět já, přijít. Jak mu mám vysvětlit, aby odešel?