Zeptal/a se – 18.únor 9:44
Kultura a společnost – Náboženství
Kdo potom začal otravovat slušný lidi? Věřící s tím, že Bůh je, nebo ateista s tím, že není?
Zeptal/a se – 18.únor 9:57
Kultura a společnost – Náboženství
Kdo potom začal otravovat slušný lidi? Věřící s tím, že Bůh je, nebo ateista s tím, že není?
Zeptal/a se – 18.únor 11:41
Kultura a společnost – Náboženství
Kdo potom začal otravovat slušný lidi? Věřící s tím, že Bůh je, nebo ateista s tím, že není?
Doplňuji: S názorem „tabula rasa“ souhlasím. To by znamenalo, že člověk se rodí jako ateista. K víře ho přivedou zpravidla teprve rodiče, někdy i jiní lidé (např. charismatický kamarád, učitel, spisovatel… ) Nepřivedou-li, zůstává ateistou.
Gestasovi bych namítl, že fakt, že každá kultura má nějaké náboženství, může znamenat toliko to, že člověk má nějakou predispozici k náboženskému chování. Třeba to bylo z nějakého důvodu evolučně výhodné. Já jsem třeba toho názoru, že ta predispozice je u některých jedinců (např. kněží) silnější a u některých (např. já) zcela vymizelá. Je třeba si uvědomit, že s pravdou to nemusí mít vůbec nic společného, jelikož evoluci nezajímá pravda, evoluci zajímá reprodukce genu.
V dané otázce je pak velmi zajímavá teorie memů, podle které je
cokoli, co nosíme v hlavě (víra, umění uplést proutěný košík, znalost
jazyka, anekdoty, apod.) něco podobného jako je gen. Šíří se to
v populaci v hlavách lidí, a má to vlastní evoluci (blbé vtipy se
zapomínají, chytré se vypráví i padesát možná sto let, překládají se
do jiných jazyků a šíří se po zeměkouli).
Dokonce to vypadá, že memetická evoluce má vliv na tu biologickou, ale to
už je na jiné, delší povídání.
Pro zájemce: googluj „teorie memů“, stahuj, čti.