annas

Zeptal/a se – 4.září 14:24

Sedí v lavicích líná a zpohodlnělá generace, pro niž je těžké za 4 r. přečíst 20 knih, a snadné napsat Víli vili u vili?

Věda – Jazyky

V poslední době se zde objevily dotazy na téma, zda zemřít hloupí, nebo že je čeština zbytečná atd.

Zaujal mě rozsáhlý článek v MF Dnes o úrovní vědomostí škioláků. Že si pletou Čapka s Ezopem, nezajímají se o společenské děti, to, co se stalo před jejich narozením je pro ně tabu, ale ovládají techniku a tvrdí, že si na netu všechno najdou atd.

Čeští školáci si naopak stěžují na příliš těžké otázky u maturit, učitelé naopak lamentují, že studenti nikdy neměli tak bídné znalosti.

1. Učitel: Co bylo příčinou konfliktu mezi Čechy a Slováky v letech 1918 – 1938?
Žák: V televizi dávali víc českých pořadů.

2. U: Jak to bylo s Janem Palachem?
Ž: Upálili ho v Kostnici.

3. U: Kdo nastoupil na trůn po Janu Lucemburském?
Ž: Klement Gottwald.

4. U: Kdo napsal Máchův Máj?
Ž: Erben.
atd.

Jazykovědci jsou šokovaní, jak se v posledních 20 letech změnil vztah k češtině. Nespisovné a nekultivované užívání jazyka se přeneslo i do škol. Ve vztahu učitel a žák s projevuje žoviálnost a uvolněnost.

Kdo si uvědomuje, že čeština není jen jedna? Jiný jazyk se hodí mezi kamarády, jiný do školy, jiná je podoba vznešená.

Maturity? S výsledky je to tak, že učitelé jsou často vděční za znalosti, které před 20 lety měl spíš žák druhého stupně ZŠ.
Samozřejmě, že existují i žáci, kteří jsou talentovaní a zvídaví.

Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?

Děkuji za vaše názory.

quentos

Zeptal/a se – 4.září 14:47

Sedí v lavicích líná a zpohodlnělá generace, pro niž je těžké za 4 r. přečíst 20 knih, a snadné napsat Víli vili u vili?

Věda – Jazyky

V poslední době se zde objevily dotazy na téma, zda zemřít hloupí, nebo že je čeština zbytečná atd.

Zaujal mě rozsáhlý článek v MF Dnes o úrovní vědomostí školáků. Že si pletou Čapka s Ezopem, nezajímají se o společenské dění, to, co se stalo před jejich narozením, je pro ně tabu, ale ovládají techniku a tvrdí, že si na netu všechno najdou atd.

Čeští školáci si naopak stěžují na příliš těžké otázky u maturit, učitelé naopak lamentují, že studenti nikdy neměli tak bídné znalosti.

1. Učitel: Co bylo příčinou konfliktu mezi Čechy a Slováky v letech 1918 – 1938?
Žák: V televizi dávali víc českých pořadů.

2. U: Jak to bylo s Janem Palachem?
Ž: Upálili ho v Kostnici.

3. U: Kdo nastoupil na trůn po Janu Lucemburském?
Ž: Klement Gottwald.

4. U: Kdo napsal Máchův Máj?
Ž: Erben.
atd.

Jazykovědci jsou šokovaní, jak se v posledních 20 letech změnil vztah k češtině. Nespisovné a nekultivované užívání jazyka se přeneslo i do škol. Ve vztahu učitel a žák s projevuje žoviálnost a uvolněnost.

Kdo si uvědomuje, že čeština není jen jedna? Jiný jazyk se hodí mezi kamarády, jiný do školy, jiná je podoba vznešená.

Maturity? S výsledky je to tak, že učitelé jsou často vděční za znalosti, které před 20 lety měl spíš žák druhého stupně ZŠ.
Samozřejmě, že existují i žáci, kteří jsou talentovaní a zvídaví.

Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?

Děkuji za vaše názory.

annas

Zeptal/a se – 5.září 11:05

Sedí v lavicích líná a zpohodlnělá generace, pro niž je těžké za 4 r. přečíst 20 knih, a snadné napsat Víli vili u vili?

Věda – Jazyky

V poslední době se zde objevily dotazy na téma, zda zemřít hloupí, nebo že je čeština zbytečná atd.

Zaujal mě rozsáhlý článek v MF Dnes o úrovní vědomostí školáků. Že si pletou Čapka s Ezopem, nezajímají se o společenské dění, to, co se stalo před jejich narozením, je pro ně tabu, ale ovládají techniku a tvrdí, že si na netu všechno najdou atd.
Čeští školáci si naopak stěžují na příliš těžké otázky u maturit, učitelé naopak lamentují, že studenti nikdy neměli tak bídné znalosti.

1. Učitel: Co bylo příčinou konfliktu mezi Čechy a Slováky v letech 1918 – 1938?
Žák: V televizi dávali víc českých pořadů.
2. U: Jak to bylo s Janem Palachem?
Ž: Upálili ho v Kostnici.
3. U: Kdo nastoupil na trůn po Janu Lucemburském?
Ž: Klement Gottwald.
4. U: Kdo napsal Máchův Máj?

Ž: Erben.

Jazykovědci jsou šokovaní, jak se v posledních 20 letech změnil vztah k češtině. Nespisovné a nekultivované užívání jazyka se přeneslo i do škol. Ve vztahu učitel a žák s projevuje žoviálnost a uvolněnost.
Kdo si uvědomuje, že čeština není jen „jedna“? Jiný jazyk se hodí mezi kamarády, jiný do školy, jiná je podoba vznešená.
–
Maturity? S výsledky je to tak, že učitelé jsou často vděční za znalosti, které před 20 lety měl spíš žák druhého stupně ZŠ.

Samozřejmě, že existují i žáci, kteří jsou talentovaní a zvídaví.

Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?

Děkuji za vaše názory.
–
Doplňuji.

Vyjádřím se jen obecně, i když s většinou názorů souhlasím. Už tak je otázka dlouhá.

Generace jsou lidé, kteří jsou spjati s dobou, jde o běžný pojem generace stará či mladá, k ní patří i školáci.

Je pravda, že v každé době se tvrdí, že jsou děti horší než byly v minulosti atd.
Ale zkušeností učitelů ze škol potvrzují, že jde opravdu o úpadek vědomostí. Snad jen finanční gramotnost se zlepšila.

Kdo nestál za katedrou, neopravoval např. zkušební testy nejen z češtiny, ale i matematiky či dějepisu atd., těžko si představí, že vědomosti školáků jsou opravdu a nižší úrovni. I při ústním zkoušení jim uniká kontext. Jsou mistry v podvádění, ale když mají vysvětlit, o co jde, jsou bezradní.
Studenti nevydrží v klidu, o přestávkách si nepovídají, jen mačkají telefon, v hodině jsou roztěkaní.

Za řadou problémů stojí rodiče, mají často na své ratolesti málo času. Těm pak stačí počítač. Rodiče se zajímají o děti, jen když dostanou špatnou známku.
Bohužel, učitelé nejsou všichni poctiví, nevěnují se žákům a škole tak, jak by měli. Nemělo by jít jen o výši platu.

Rozšířil se počet středních škol i učilišť s maturitou. O výsledcích mluví čísla, která jsou objektivní:
V r. 2014 prospělo z CJL 93,2 %, za minulý šk. r. 88,4 %. Zvýšilo se procento těch, kteří neuspěli.

Slova jednoho pedagoga:
„Pokud komukoli, kdo maturoval postaru, vyprávím, jak vypadá současná státní maturita z češtiny, nevěřícně kroutí hlavou.“
–
Nedošli jsme k světlým zítřkům ani ve školství, takže stále jdeme a jdeme … Stanou se školy "dílnou "lidskosti, které zprostředkovávají vzdělání v pravém slova smyslu nejen díky učitelům, nýbrž i zájmů žáků ve spolupráci s rodiči a různými institucemi.

annas

Zeptal/a se – 5.září 11:11

Sedí v lavicích líná a zpohodlnělá generace, pro niž je těžké za 4 r. přečíst 20 knih, a snadné napsat Víli vili u vili?

Věda – Jazyky

V poslední době se zde objevily dotazy na téma, zda zemřít hloupí, nebo že je čeština zbytečná atd.

Zaujal mě rozsáhlý článek v MF Dnes o úrovní vědomostí školáků. Že si pletou Čapka s Ezopem, nezajímají se o společenské dění, to, co se stalo před jejich narozením, je pro ně tabu, ale ovládají techniku a tvrdí, že si na netu všechno najdou atd.
Čeští školáci si naopak stěžují na příliš těžké otázky u maturit, učitelé naopak lamentují, že studenti nikdy neměli tak bídné znalosti.

1. Učitel: Co bylo příčinou konfliktu mezi Čechy a Slováky v letech 1918 – 1938?
Žák: V televizi dávali víc českých pořadů.
2. U: Jak to bylo s Janem Palachem?
Ž: Upálili ho v Kostnici.
3. U: Kdo nastoupil na trůn po Janu Lucemburském?
Ž: Klement Gottwald.
4. U: Kdo napsal Máchův Máj?

Ž: Erben.

Jazykovědci jsou šokovaní, jak se v posledních 20 letech změnil vztah k češtině. Nespisovné a nekultivované užívání jazyka se přeneslo i do škol. Ve vztahu učitel a žák s projevuje žoviálnost a uvolněnost.
Kdo si uvědomuje, že čeština není jen „jedna“? Jiný jazyk se hodí mezi kamarády, jiný do školy, jiná je podoba vznešená.
–
Maturity? S výsledky je to tak, že učitelé jsou často vděční za znalosti, které před 20 lety měl spíš žák druhého stupně ZŠ.

Samozřejmě, že existují i žáci, kteří jsou talentovaní a zvídaví.

Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?

Děkuji za vaše názory.
–
Doplňuji.

Vyjádřím se jen obecně, i když s většinou názorů souhlasím. Už tak je otázka dlouhá.

Generace jsou lidé, kteří jsou spjati s dobou, jde o běžný pojem generace stará či mladá, k ní patří i školáci.

Je pravda, že v každé době se tvrdí, že jsou děti horší, než byly v minulosti atd.
Ale zkušeností učitelů ze škol potvrzují, že jde opravdu o úpadek vědomostí. Snad jen finanční gramotnost se zlepšila.

Kdo nestál za katedrou, neopravoval např. zkušební testy nejen z češtiny, ale i matematiky či dějepisu atd., těžko si představí, že vědomosti školáků jsou opravdu a nižší úrovni. I při ústním zkoušení jim uniká kontext. Jsou mistry v podvádění, ale když mají vysvětlit, o co jde, jsou bezradní.
Studenti nevydrží v klidu, o přestávkách si nepovídají, jen mačkají telefon, v hodině jsou roztěkaní, neprojevují o výuku zájem atd.

Za řadou problémů stojí rodiče, mají často na své ratolesti málo času. Těm pak stačí počítač. Rodiče se zajímají o děti, jen když dostanou špatnou známku.
Bohužel, učitelé nejsou všichni poctiví, nevěnují se žákům a škole tak, jak by měli. Nemělo by jít jen o výši platu.

Rozšířil se počet středních škol i učilišť s maturitou. O výsledcích mluví čísla, která jsou objektivní:
V r. 2014 prospělo z CJL 93,2 %, za minulý šk. r. 88,4 %. Zvýšilo se procento těch, kteří neuspěli.

Slova jednoho pedagoga:
„Pokud komukoli, kdo maturoval postaru, vyprávím, jak vypadá současná státní maturita z češtiny, nevěřícně kroutí hlavou.“
–
Nedošli jsme k světlým zítřkům ani ve školství, takže stále jdeme a jdeme … Stanou se školy "dílnou "lidskosti, které zprostředkovávají vzdělání v pravém slova smyslu nejen díky učitelům, nýbrž i podle zájmů žáků a ve spolupráci s rodiči a různými institucemi?

quentos

Zeptal/a se – 5.září 11:29

Sedí v lavicích líná a zpohodlnělá generace, pro niž je těžké za 4 r. přečíst 20 knih, a snadné napsat Víli vili u vili?

Věda – Jazyky

V poslední době se zde objevily dotazy na téma, zda zemřít hloupí, nebo že je čeština zbytečná atd.

Zaujal mě rozsáhlý článek v MF Dnes o úrovní vědomostí školáků. Že si pletou Čapka s Ezopem, nezajímají se o společenské dění, to, co se stalo před jejich narozením, je pro ně tabu, ale ovládají techniku a tvrdí, že si na netu všechno najdou atd.
Čeští školáci si naopak stěžují na příliš těžké otázky u maturit, učitelé naopak lamentují, že studenti nikdy neměli tak bídné znalosti.

1. Učitel: Co bylo příčinou konfliktu mezi Čechy a Slováky v letech 1918 – 1938?
Žák: V televizi dávali víc českých pořadů.
2. U: Jak to bylo s Janem Palachem?
Ž: Upálili ho v Kostnici.
3. U: Kdo nastoupil na trůn po Janu Lucemburském?
Ž: Klement Gottwald.
4. U: Kdo napsal Máchův Máj?

Ž: Erben.

Jazykovědci jsou šokovaní, jak se v posledních 20 letech změnil vztah k češtině. Nespisovné a nekultivované užívání jazyka se přeneslo i do škol. Ve vztahu učitel a žák se projevuje žoviálnost a uvolněnost.
Kdo si uvědomuje, že čeština není jen „jedna“? Jiný jazyk se hodí mezi kamarády, jiný do školy, jiná je podoba vznešená.
–
Maturity? S výsledky je to tak, že učitelé jsou často vděční za znalosti, které před 20 lety měl spíš žák druhého stupně ZŠ.

Samozřejmě, že existují i žáci, kteří jsou talentovaní a zvídaví.

Kam jsem došli, kdo to ví, kdo mi na to odpoví…?

Děkuji za vaše názory.
–
Doplňuji.

Vyjádřím se jen obecně, i když s většinou názorů souhlasím. Už tak je otázka dlouhá.

Generace jsou lidé, kteří jsou spjati s dobou, jde o běžný pojem generace stará či mladá, k ní patří i školáci.

Je pravda, že v každé době se tvrdí, že jsou děti horší, než byly v minulosti atd.
Ale zkušeností učitelů ze škol potvrzují, že jde opravdu o úpadek vědomostí. Snad jen finanční gramotnost se zlepšila.

Kdo nestál za katedrou, neopravoval např. zkušební testy nejen z češtiny, ale i matematiky či dějepisu atd., těžko si představí, že vědomosti školáků jsou opravdu na nižší úrovni. I při ústním zkoušení jim uniká kontext. Jsou mistry v podvádění, ale když mají vysvětlit, o co jde, jsou bezradní.
Studenti nevydrží v klidu, o přestávkách si nepovídají, jen mačkají telefon, v hodině jsou roztěkaní, neprojevují o výuku zájem atd.

Za řadou problémů stojí rodiče, mají často na své ratolesti málo času. Těm pak stačí počítač. Rodiče se zajímají o děti, jen když dostanou špatnou známku.
Bohužel, učitelé nejsou všichni poctiví, nevěnují se žákům a škole tak, jak by měli. Nemělo by jít jen o výši platu.

Rozšířil se počet středních škol i učilišť s maturitou. O výsledcích mluví čísla, která jsou objektivní:
V r. 2014 prospělo z CJL 93,2 %, za minulý šk. r. 88,4 %. Zvýšilo se procento těch, kteří neuspěli.

Slova jednoho pedagoga:
„Pokud komukoli, kdo maturoval postaru, vyprávím, jak vypadá současná státní maturita z češtiny, nevěřícně kroutí hlavou.“
–
Nedošli jsme k světlým zítřkům ani ve školství, takže stále jdeme a jdeme … Stanou se školy "dílnou "lidskosti, které zprostředkovávají vzdělání v pravém slova smyslu nejen díky učitelům, nýbrž i podle zájmů žáků a ve spolupráci s rodiči a různými institucemi?