Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 25.prosinec 15:23

Nutnost, disciplína a orientace. Neplatí to samozřejmě jen pro pohádky a různé filmy ze 70. a 80. let, ale i starší (i předkomunis­tické, třeba ze 40. let)… Úroveň filmového průmyslu byla někde jinde, taktéž náklady a podobně. Oni se prostě museli snažit, aby to bylo dobré. Nevznikalo tolik filmů (a seriálů), ale míň, na kterých se ovšem dávalo záležet. Dnes je řekněme naprostá volnost, každý si může vybrat, co a jak a můžou si (tvůrci) dělat, co chtějí (nehledě na kvalitu) tehdy bylo vše řízené a to se týkalo i filmů.. přísnější požadavky a podmínky (a teď nemyslím jen ty omezující, ale i takové ty, které dávaly vzniknout kvalitě).
Dnes by mohly být filmy na mnohem lepší úrovni (bohatví, dostupnost, levnější náklady, efekty, kulisy, technika, školy, herci/herectví a vůbec vývoj v kinematografii, který za tu dobu proběhl), ale paradoxně tomu tak vůbec není. Česko se na to nějak neorientuje, nemá dobré školy, studia a podobná místa (nemyslím jen herecká, ale vše co s filmem souvisí), i když je tu třeba možnost studovat na zahraničních školách. Nátlak nebo motiace na tvorbu (dobrých) filmů zde taky není a ti, co něco tvoří, se moc nesnaží.

Jinak: „Lepší filmy vznikají ve vypjatých situacích”
https://ceska­pozice.lidovky­.cz/tema/lepsi-filmy-vznikaji-ve-vypjatych-situacich.A150410_105­923_pozice-tema_kasa (řekl bych, že tohle téma je tam tak v půlce rozhovoru). Každopádně to nemusí být pravda, že filmy (nebo umění a podobně) vznikají vyloženě ve vypjatých situacích a omezujících společnostech. Svobodné společnosti můžou tvořit (MOHLY BY) mnohem lepší a kvalitnější díla, ALE potřebuje to vedení a musí se na to orientovat. Je třeba rozlišovat mezi řízením a vedením a taky z druhé strany s neřízeným/nez­řízeným „organizováním“, plného laxního a nedbalého přístupu. Pokud to nemá žádný popud, vedení, podporu, iniciativu a snahu o efektivnost (což se promítne v celém komplexním odvětví ve všech jeho částech), tak to jen těžko bude kvalitní. Navzdory hrubému omezování neznamená, že totalita neměla některé dobré prvky (jako popud, orientace daným směrem a jistý nátlak), které zajišťovaly kvalitu v některých věcech. Navzdory většinovému fujky, co totalita dělala, znamenala a představuje, tak řád, disciplína a vedení (v případě totáče a podobně ŘÍZENÍ… namísto vedení) je to ono, co děla kvalitu a efektivnost. KAždá společnost je založená na vedení (i ta nejsvobodnější).
Česko a Češi nemají dnes motivaci ani dobrý popud/, přestože prostředky a možnosti ke zlepšování se v tom, by zde byly. Částečně za to může i (pro nás „demotivující“) kvalita filmových průmyslů ze zahraničí, kde se s giganty nemůžeme srovnávat.

Disraeli

Odpověděl/a – 25.prosinec 15:32

Nutnost, disciplína a orientace. Neplatí to samozřejmě jen pro pohádky a různé filmy ze 70. a 80. let, ale i starší (i předkomunis­tické, třeba ze 40. let)… Úroveň filmového průmyslu byla někde jinde, taktéž náklady a podobně. Oni se prostě museli snažit, aby to bylo dobré. Nevznikalo tolik filmů (a seriálů), ale míň, na kterých se ovšem dávalo záležet. Dnes je řekněme naprostá volnost, každý si může vybrat, co a jak a můžou si (tvůrci) dělat, co chtějí (nehledě na kvalitu) tehdy bylo vše řízené a to se týkalo i filmů.. přísnější požadavky a podmínky (a teď nemyslím jen ty omezující, ale i takové ty, které dávaly vzniknout kvalitě). Tvořit film a podílet se na něj, byla řekněme výsada a zodpovědnost.
Dnes by mohly být filmy na mnohem lepší úrovni (bohatví, dostupnost, levnější náklady, efekty, kulisy, technika, školy, herci/herectví a vůbec vývoj v kinematografii, který za tu dobu proběhl), ale paradoxně tomu tak vůbec není. Česko se na to nějak neorientuje, nemá dobré školy, studia a podobná místa (nemyslím jen herecká, ale vše co s filmem souvisí), i když je tu třeba možnost studovat na zahraničních školách. Nátlak nebo motiace na tvorbu (dobrých) filmů zde taky není a ti, co něco tvoří, se moc nesnaží.
Máme to herce a jejich generace, taky školy, které jsou velmi podstatné, dále studia, režiséry, scénáristy, producenty a investory, maskéry, počítačové odobrníky, techniky, a vůbec filmová technika a vybavení, zvukaře,.. a mohli bychom pokračovat. Je to sposuta lidí/profesí,a le taky i věcí (technika, finance, prostředky) a míst (školy, studia atd). A aby vznikl dobrý film, musí být všechno tohle kvalitní/efektivní a spolupracující. Pokud školy neplodí dobré herce, pokud nejsou dobří scénáristi, režiséři, pokud nejsou finance,… něco dobré být můžer, ale pokud není dobré všechno (nebo skoro všechno),a le nějaký článek vynechává a není kvalitní, nebude kvalitní ani výsledné dílo. Dobří heric jsou k ničemu se špatným scénářem a režisérem a naopak. Totéž se může týkat i financí a producentů nebo jednotlivých lidí, co se na tvorbě spolupodílejí, tvoří, upravují,…

Jinak: „Lepší filmy vznikají ve vypjatých situacích”
https://ceska­pozice.lidovky­.cz/tema/lepsi-filmy-vznikaji-ve-vypjatych-situacich.A150410_105­923_pozice-tema_kasa (řekl bych, že tohle téma je tam tak v půlce rozhovoru). Každopádně to nemusí být pravda, že filmy (nebo umění a podobně) vznikají vyloženě ve vypjatých situacích a omezujících společnostech. Svobodné společnosti můžou tvořit (MOHLY BY) mnohem lepší a kvalitnější díla, ALE potřebuje to vedení a musí se na to orientovat. Je třeba rozlišovat mezi řízením a vedením a taky z druhé strany s neřízeným/nez­řízeným „organizováním“, plného laxního a nedbalého přístupu. Pokud to nemá žádný popud, vedení, podporu, iniciativu a snahu o efektivnost (což se promítne v celém komplexním odvětví ve všech jeho částech), tak to jen těžko bude kvalitní. Navzdory hrubému omezování neznamená, že totalita neměla některé dobré prvky (jako popud, orientace daným směrem a jistý nátlak), které zajišťovaly kvalitu v některých věcech. Navzdory většinovému fujky, co totalita dělala, znamenala a představuje, tak řád, disciplína a vedení (v případě totáče a podobně ŘÍZENÍ… namísto vedení) je to ono, co děla kvalitu a efektivnost. KAždá společnost je založená na VEDENÍ, organizování a určování směru (i ta nejsvobodnější).
Česko a Češi nemají dnes motivaci ani dobrý popud, přestože prostředky a možnosti ke zlepšování, by zde byly. Částečně za to může i (pro nás „demotivující“) kvalita filmových průmyslů ze zahraničí, kde se s giganty nemůžeme srovnávat.