Odpověděl/a – 27.srpen 12:10
Díky jejich historii spolu s lidmi. Lidé – chovatelé a zemědělci už
od starověku. A vzhledem k výskytu vlků ve světě se s nimi lidé často
střetávali. Ochrana stád před vlky, setkání na lovu a podobně. Je to
divoká šelma, jedna z mála psovitých, rozšířenější, než kočkovité
(a malé lišky tolik zase nikoho nefascinují). Tomu dodaly váhu i pověsti a
různé příběhy (i charakteristiky) vlků, které za tu dobu vznikly. Bajky,
mýty i pohádky. Děti slyší o vlcích už od mala, buď jim rodiče
vyprávějí fascinující příběhy (kde se vlci hojně vyskytují) nebo je
jimi i straší.
Posledních pár desítek let je možné se s nimi často setkat i v televizi
(i v pořadech pro děti). Když se o nich tolik mluví a tak kontroverzně,
tak určitě plno lidí později fascinují.
Přidej k tomu ještě i pověsti o vlkodlacích nebo vlčích mužích a
různé příběhy o vlcích, kteří někoho zabili a podobně. Vzbuzují pak
zájem: strach, obdiv, náklonost, respekt,…
Plus jejich podoba, divokost, velikost, žlutě zářící oči, vytí a
další věci.
Vlk je symbolem snad čehokoli – co se lidem hodí, dobrého
i špatného. Záleží jaký příklad chtějí nekomu dát nebo co se zrovna
snaží sdělit. V celé lidské kultuře má vlk značné postavení. Z mnoha
důvodů, pramenící ze styku člověka a vlka, většinou spojené
s konflitky/strachem. Kontakt s vlky (dokonce jejich částečné ochočení)
jejich postavení, význam je tu dokonce už od pravěku, kdy lidé žili venku
ve volné přírodě (či jednoduchých obydlích).
Vlk je šelma a lidi fascinují všechny velké šelmy. Vlk je velmi
rozšířenený a jeho (rozmanitá) historie spolu s lidmi je velká a
významná. Tak proto.
Odpověděl/a – 27.srpen 12:13
Díky jejich historii spolu s lidmi. Lidé – chovatelé a zemědělci už
od starověku. A vzhledem k výskytu vlků ve světě se s nimi lidé často
střetávali. Ochrana stád před vlky, setkání na lovu a podobně. Je to
divoká šelma, jedna z mála psovitých, rozšířenější, než kočkovité
(a malé lišky tolik zase nikoho nefascinují). Tomu dodaly váhu i pověsti a
různé příběhy (i charakteristiky) vlků, které za tu dobu vznikly. Bajky,
mýty i pohádky. Děti slyší o vlcích už od mala, buď jim rodiče
vyprávějí fascinující příběhy (kde se vlci hojně vyskytují) nebo je
jimi i straší.
Posledních pár desítek let je možné se s nimi často setkat i v televizi
(i v pořadech pro děti). Když se o nich tolik mluví a tak kontroverzně,
tak určitě plno lidí později fascinují.
Přidej k tomu ještě i pověsti o vlkodlacích nebo vlčích mužích a
různé příběhy o vlcích, kteří někoho zabili a podobně. Vzbuzují pak
zájem: strach, obdiv, náklonost, respekt,…
Plus jejich podoba, divokost, velikost, žlutě zářící oči, vytí a
další věci.
Vlk je symbolem snad čehokoli – co se lidem hodí, dobrého
i špatného. Záleží jaký příklad chtějí nekomu dát nebo co se zrovna
snaží sdělit. V celé lidské kultuře má vlk značné postavení. Z mnoha
důvodů, pramenící ze styku člověka a vlka, většinou spojené
s konflitky/strachem. Kontakt s vlky (dokonce jejich částečné ochočení)
jejich postavení, význam je tu dokonce už od pravěku, kdy lidé žili venku
ve volné přírodě (či jednoduchých obydlích).
Vlk je dravá šelma a lidi fascinují všechny velké šelmy. Vlk je velmi
rozšířenený a jeho (rozmanitá) historie spolu s lidmi je velká a
významná. Tak proto.
Koho by nezaujalo a nefascinovalo už to, že když v zimě natrefí na
ohryzanou mrtvolu, sníh plný krve a vlčích tlap všude kolem, nebo když
slyší vytí v noci z temnéh lesa (už ta noc tomu dodává tajemnost a
„děs“), nebo když uvidí žlutě zářící oči ve tmě nebo když se
setká tváří tvář s vlkem nebo dokonce smečkou… nemusí se s tímhle
člověk setkat osobně, ale dělo se to v historii neustále a z toho
vznikala ta fascinace a příběhy.