Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 16.srpen 12:39

Než která banka? Taky neexistuje jen jedna a každá má rozdílné tarify, podmínky a podobně. Každá má své smlouvy. Totéž lze říct o nebankovních institucích.
Ono jako banka je od tohoto účelu, takže se nedá vyloženě říct, že by jiné poskytovaly nějak výhodnější půjčky. Spíš naopak s vyššími úroky atd. A většinou jsou to krátkodobé půjčky.
Některé lepší/profesi­onálnější nebankovní instituce MOHOU bankám konkurovat, ale většinou většinu bank nepřekonávají. Ostatně pokud poskytují půjčky a mají na tom (a obdobných funkcích) založené podnikání, tak jsou to de facto banky. Jen nemají status banky. Ale stejně potřebují licenci od ČNB, taky pod ni spadají a podobně. Některé třeba mohou fungovat jako P2P nebo tam jsou drobné rozdíly oproti bankám, ale poskytují-li peníze, mají z toho nějaké úroky/procenta a celé to na tom stojí, tak je to banka, i když se tomu tak oficiálně neříká. Nebankovní instituce může založit někdo, kdo nemá nad 500 milionů Kč (založit a vést banku, splňovat všechny podmínky atd. není jen tak, tak je někdy lepší založit si „nebankovní“ instituci, která funguje skoro stejně a není tam tolik podmínek pro splňení).

Výhodou u nebankovní půjčky je obvykle to, že půjčí každému (plniletému)… Což vlastně není výhoda (riziko nesplacení, vysoké úroky a podobně).
Pokud jde o podnikání, tak se lidé rozhodují, pokud jde o cizí kapitál, mezi bankou a investory. Investoři by mohli být tou nejlepší nebankovní půjčkou… pokud Teda půjčují. Většinou, když investují, tak přímo do podílu/spoluvlas­tnictví podniku.

Disraeli

Odpověděl/a – 16.srpen 13:05

Než která banka? Taky neexistuje jen jedna a každá má rozdílné tarify, podmínky a podobně. Každá má své smlouvy. Totéž lze říct o nebankovních institucích.
Ono jako banka je od tohoto účelu, takže se nedá vyloženě říct, že by jiné poskytovaly nějak výhodnější půjčky. Spíš naopak s vyššími úroky atd. A většinou jsou to krátkodobé půjčky.
Některé lepší/profesi­onálnější nebankovní instituce MOHOU bankám konkurovat, ale většinou většinu bank nepřekonávají. Ostatně pokud poskytují půjčky a mají na tom (a obdobných funkcích) založené podnikání, tak jsou to de facto banky. Jen nemají status banky. Ale stejně potřebují licenci od ČNB, taky pod ni spadají a podobně. Některé třeba mohou fungovat jako P2P nebo tam jsou drobné rozdíly oproti bankám, ale poskytují-li peníze, mají z toho nějaké úroky/procenta a celé to na tom stojí, tak je to banka, i když se tomu tak oficiálně neříká. Nebankovní instituce může založit někdo, kdo nemá nad 500 milionů Kč (založit a vést banku, splňovat všechny podmínky atd. není jen tak, tak je někdy lepší založit si „nebankovní“ instituci, která funguje skoro stejně a není tam tolik podmínek pro splňení).
Minimální kapitál pro založení nebank. společnosti je myslím 20 milionů korun – což je skoro nic pro finančí společnost obchodujícími s penězi. Srovnej ten rozdíl 20 milonů a 500 milionů… a snad nikdo nezakládá banku jen s 500 miliiony (to je jen základní kapitál). Těch 20 mil. je sice taky minimální základ, ale prostě bych řekl, že tady se klidně začíná s takovou částkou.

Výhodou u nebankovní půjčky je obvykle to, že půjčí každému (plnoletému)… Což vlastně není výhoda (riziko nesplacení, vysoké úroky a podobně).
Pokud jde o podnikání, tak se lidé rozhodují, pokud jde o cizí kapitál, mezi bankou a investory. Investoři by mohli být tou nejlepší nebankovní půjčkou… pokud teda půjčují. Většinou, když investují, tak přímo do podílu/spoluvlas­tnictví podniku.