Historie úprav

Daidal

Odpověděl/a – 3.červenec 15:48

Asi nechápeš samotný princip ústavy a co ústava je. Každý stát je ústavou sám o sobě. Myšleno tak, že každý stát má určitou (nebo určité) formy vlády a vlastní politický systém. Co/kdo ho řídí/vede a kdo má moc, popřípadě jakou a kolik. Samotné názvy (forem vlád, institucí, orgánů, úřadu) v sobě zahrnují nebo jsou znakem konkrétního uspořádání a funkci/systému, ke kterému se vztahují. Už to znamená mít nějakou ústavu.
Jestli jsou tyto „státní/vládní zásady“ zapsány písemně do jednotného dokumentu nebo ne, je jedno. Když nemají psanou ústavu, tak jí MAJÍ nepsanou (nebo můžou mít třeba psanou ústavu, ale neřídí se jí).
Je teď úplně jedno o jaké státní zřízení nebo fromu vlády se jedná, každý stát má ústavu. Ta je podmíněna jen pouhou existencí státu a vlády.

S tvojí otázkou suverenity a mezinárodního práva to ani nemá nic společného.
To, že některé ústavy, hlavně ty kodifikované, působí jako přerozdělitelé a hlavně omezovatelé moci nebo že vymezují základní práva, to je jen jedna část smyslu NĚKTERÝCH ústav, konkrétních ústav (ústava může být i nedemokratická nebo různá).
Když se říká, že je některý stát ústavní, tak se tím myslí, že má psanou ústavu (kterou se řídí) nebo že se řídí základními lidskými právy. Správněji by se mělo říkat právní stát (rechtsstaat, state of law, legal state, rule of law).
Něco trochu jiného je konstitucionalismus https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Konstituci­onalismus Tam se totiž bere kontituce/ústava jako takové konkrétní ústavní uspořádání založené na základních lidských právech, s tím, že „lid je zdrojem moci.“ Čili myslí se tím konkrétní ústava (demokratická, ústava, které se říká demokracie). To je to, na co se ptáš ty. Ptáš se na to „jediné, pravé“ uspořádání ústavy, které by ostatní státy měly mít taky (spíš jakože MUSÍ podle těch ostatních států). Ale ústav může být celá řada, i diktatura se svým konkrétním politickým systémem je ústavou toho státu.

Teď je tu jen otázka, která ústava je nejlepší (tím se nemyslí papír, ale to, co nazýváme forma vlády nebo státní zřízení a politický systém, čili to, co by měl ten „papír“ představovat. A jak už jsem zmiňoval, tak písemná existence ani není nezbytná)… uspořádání a ustanovení, kterými se stát řídí. A NĚČÍM se řídí každý stát, svým vlastním systémem, organizací. To je ústava toho státu. Monarchie je ústava, demokracie je ústava, oligarchie nebo aristikracie jsou ústavami, atd. Berou se pozitivní ústavy (dnes se tomu hlavně říká formy vlád) a negativní, často jsou to paralely, když se například ta jedna zkazí. Když se ta pozitivní zvrhne v negativní:
Monarchie vs Tyranie/Despocie
Republika vs Diktatura/Totalita
Politeia vs Demokracie nebo Demokracie vs Anarchie/Ochlo­kracie
Aristokracie vs Oligarchie, Ochlokracie
Čili když si daný režim začne počínat nespravedlivě a když se zpravedlivá vláda změní v tu zpupnou a když ten/tan vldánoucí vládne ve svůj prospěch a ne ve psropěch společnosti.

Otázka stejná asi jako, proč existuje stát, proč existuje vláda, peníze nebo lidi?

Daidal

Odpověděl/a – 3.červenec 15:58

Asi nechápeš samotný princip ústavy a co ústava je. Každý stát je ústavou sám o sobě. Myšleno tak, že každý stát má určitou (nebo určité) formy vlády a vlastní politický systém. Co/kdo ho řídí/vede a kdo má moc, popřípadě jakou a kolik. Samotné názvy (forem vlád, institucí, orgánů, úřadu) v sobě zahrnují nebo jsou znakem konkrétního uspořádání a funkci/systému, ke kterému se vztahují. Už to znamená mít nějakou ústavu.
Jestli jsou tyto „státní/vládní zásady“ zapsány písemně do jednotného dokumentu nebo ne, je jedno. Když nemají psanou ústavu, tak jí MAJÍ nepsanou (nebo můžou mít třeba psanou ústavu, ale neřídí se jí).
Je teď úplně jedno o jaké státní zřízení nebo fromu vlády se jedná, každý stát má ústavu. Ta je podmíněna jen pouhou existencí státu a vlády.

S tvojí otázkou suverenity a mezinárodního práva to ani nemá nic společného.
To, že některé ústavy, hlavně ty kodifikované, působí jako přerozdělitelé a hlavně omezovatelé moci nebo že vymezují základní práva, to je jen jedna část smyslu NĚKTERÝCH ústav, konkrétních ústav (ústava může být i nedemokratická nebo různá).
Když se říká, že je některý stát ústavní, tak se tím myslí, že má psanou ústavu (kterou se řídí) nebo že se řídí základními lidskými právy. Správněji by se mělo říkat právní stát (rechtsstaat, state of law, legal state, rule of law).
Něco trochu jiného je konstitucionalismus https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Konstituci­onalismus Tam se totiž bere kontituce/ústava jako takové konkrétní ústavní uspořádání založené na základních lidských právech, s tím, že „lid je zdrojem moci.“ Čili myslí se tím konkrétní ústava (demokratická, ústava, které se říká demokracie). To je to, na co se ptáš ty. Ptáš se na to „jediné, pravé“ uspořádání ústavy, které by ostatní státy měly mít taky (spíš jakože MUSÍ podle těch ostatních států). Ale ústav může být celá řada, i diktatura se svým konkrétním politickým systémem je ústavou toho státu.

Teď je tu jen otázka, která ústava je nejlepší (tím se nemyslí papír, ale to, co nazýváme forma vlády nebo státní zřízení a politický systém, čili to, co by měl ten „papír“ představovat. A jak už jsem zmiňoval, tak písemná existence ani není nezbytná)… uspořádání a ustanovení, kterými se stát řídí. A NĚČÍM se řídí každý stát, svým vlastním systémem, organizací. To je ústava toho státu. Monarchie je ústava, demokracie je ústava, oligarchie nebo aristikracie jsou ústavami, atd. Berou se pozitivní ústavy (dnes se tomu hlavně říká formy vlád) a negativní, často jsou to paralely, když se například ta jedna zkazí. Když se ta pozitivní zvrhne v negativní:
Monarchie vs Tyranie/Despocie
Republika vs Diktatura/Totalita
Politeia vs Demokracie nebo Demokracie vs Anarchie/Ochlo­kracie
Aristokracie vs Oligarchie, Ochlokracie
Čili když si daný režim/forma vlády začne počínat nespravedlivě a když se spravedlivá vláda změní v tu zpupnou, kde ten/ta vládnoucí element začne vládnou ve svůj prospěch a ne ve prospěch společnosti (navíc to v sobě zahrnuje to, že bude vládnou ve svůj propěch an úkor společnosti a ještě se uchlovat k nelidským praktikám).
Dnes se za njelepší ústavu (systém, formu vlády) považuje demokracie. Alespoň všeobecně se to tak nějak učí. A kdo nesouhlasí, tak ho k tomu USA přiměje. ;) Jim je houbelec po nějaké demokracii. Ti tohoto systému (spíše dogmatu) zneužívají k tomu, aby mohli zasahovat do všech ostatních států a určovat, co a jak jako hegemon.
Ve starověku, středověku a novověku byly všechny tyto tři považovány za nejlšpí ústavy (v tomhle pořadí): 1. monarchie 2. aristokracie 3. demokracie. Každá z nich má svou negativné paralelu. O republiku ale většinou nikdo nestál a republika není a nikdy nebyla symbolem demokracie (přesnějši všechny historické republiky byly plně aristokratické nebo spíše oligarchické – což je horší).

Otázka stejná asi jako, proč existuje stát, proč existuje vláda, peníze nebo lidi?