Historie úprav
Odpověděl/a – 16.červen 14:20
Vysvětlovala jsem to v této otázce
„Pokud se povinně nepřechýlí příjmení manželky třeba od pana Lišky, jak budou znít v češtině správné mluvnické pády?“
Zatím to platí, jak jsem uvedla, zda se něco změní, netuším.
"Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním.
Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět.
.U věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal.
Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy.
Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové."
Dostala jsem vtipný mail. Někdy není poznat, zda jde o muž či ženu, tedy oslovovat „Osobo“!
Druhá možnost oslovení, které kdysi používali Voskovec a Werich mezi sebou, dnes je to slyšel mezi mládeži – „Vole“. Ŕíká se tak i dívkám. Nikdo se nad tím nezamýšlí, slovo patří do slovní zásoby, byť jde o nadávku,
Proč? Přece vůl je vykastrovaný, takže bezpohlavní.
Odpověděl/a – 16.červen 14:31
Všechny jazyky lze rozdělit na jazyky naprosto bezpohlavní, jako je angličtina, jazyky s malou dávkou pohlavnosti, jako je němčina, jazyky s dávkou značnější – jsou to jazyky románské – , a konečně jazyky důsledně pohlavní, což jsou v Evropě jazyky slovanské a s nimi čeština“ (EISNER, 1946, s .378).
Ale uvádím jen češtinu, která je jazky fexivní, některé slovní druhy se ohýbají – časují nebo skloňují. Vyjadřují gramatické kategorie nižšího řádu, mezi něž patří rod, pád atd.
Vysvětlovala jsem to v této otázce , jak je to zatím v současnosti, Ale zda se něco změní, pokud se nebudou ženské tvary přechylovat, nevím.
Otázka
„Pokud se povinně nepřechýlí příjmení manželky třeba od pana Lišky, jak budou znít v češtině správné mluvnické pády?“
Zatím to platí, jak jsem uvedla, zda se něco změní, netuším.
"Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním.
Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět.
.U věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal.
Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy.
Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové."
Dostala jsem vtipný mail. Někdy není poznat, zda jde o muž či ženu, tedy oslovovat „Osobo“!
Druhá možnost oslovení, které kdysi používali Voskovec a Werich mezi sebou, dnes je to slyšel mezi mládeži – „Vole“. Ŕíká se tak i dívkám. Nikdo se nad tím nezamýšlí, slovo patří do slovní zásoby, byť jde o nadávku,
Proč? Přece vůl je vykastrovaný, takže bezpohlavní.
Odpověděl/a – 16.červen 17:05
Všechny jazyky lze rozdělit na jazyky naprosto bezpohlavní, jako je angličtina, jazyky s malou dávkou pohlavnosti, jako je němčina, jazyky s dávkou značnější – jsou to jazyky románské – , a konečně jazyky důsledně pohlavní, což jsou v Evropě jazyky slovanské a s nimi čeština“ (EISNER, 1946, s .378).
Ale uvádím jen češtinu, která je jazky fexivní, některé slovní druhy se ohýbají – časují nebo skloňují. Vyjadřují gramatické kategorie nižšího řádu, mezi něž patří rod, pád atd.
Vysvětlovala jsem to v této otázce , jak je to zatím v současnosti, Ale zda se něco změní, pokud se nebudou ženské tvary přechylovat, nevím.
Otázka
„Pokud se povinně nepřechýlí příjmení manželky třeba od pana Lišky, jak budou znít v češtině správné mluvnické pády?“
Zatím to platí, jak jsem uvedla, zda se něco změní, netuším.
"Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním.
Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět.
.U věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal.
Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy.
Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové."
Jak je to tedy v současnosti
Ten pan Liška, muž – ta paní Liška, žena.
Při skloňování nesmyl – k paní Lišce (jen zvířeti lišce) Znělo lépe jít k paní Liškové .
Paní Liška, manželka pana Lišky.
Navštívíme pana Lišku a paní Liška nebo (manžele) Liškovy. –
4. p.
(Manželé) Liškovi – 1. p. – nás zítra navštíví.
Jazykáři apelují na zdrav rozum, aby ženy si ponechaly české
příjmení a skloňovaly je.
Těžko říct, jak to dopadně.
Dostala jsem vtipný mail. Někdy není poznat, zda jde o muž či ženu, tedy oslovovat „Osobo“!
Druhá možnost oslovení, které kdysi používali Voskovec a Werich mezi sebou, dnes je to slyšel mezi mládeži – „Vole“. Ŕíká se tak i dívkám. Nikdo se nad tím nezamýšlí, slovo patří do slovní zásoby, byť jde o nadávku,
Proč? Přece vůl je vykastrovaný, takže bezpohlavní. Z pouhého příjmeni pohlaví možná nebude poznat.
Odpověděl/a – 17.červen 10:19
Všechny jazyky lze rozdělit na jazyky naprosto bezpohlavní, jako je angličtina, jazyky s malou dávkou pohlavnosti, jako je němčina, jazyky s dávkou značnější – jsou to jazyky románské – , a konečně jazyky důsledně pohlavní, což jsou v Evropě jazyky slovanské a s nimi čeština“ (EISNER, 1946, s .378).
Ale uvádím jen češtinu, která je jazykem fexivním, některé slovní druhy se ohýbají – časují nebo skloňují. Vyjadřují gramatické kategorie nižšího řádu, mezi něž patří rod, pád atd.
Vysvětlovala jsem to v této otázce , jak je to zatím v současnosti, Ale zda se něco změní, pokud se nebudou ženské tvary přechylovat, nevím.
Otázka
„Pokud se povinně nepřechýlí příjmení manželky třeba od pana Lišky, jak budou znít v češtině správné mluvnické pády?“
Zatím to platí, jak jsem uvedla, zda se něco změní, netuším.
"Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním.
Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět.
.U věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal.
Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy.
Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové."
Jak je to tedy v současnosti
Ten pan Liška, muž – ta paní Liška, žena.
Při skloňování nesmyl – k paní Lišce (jen zvířeti lišce) Znělo lépe jít k paní Liškové .
Paní Liška, manželka pana Lišky.
Navštívíme pana Lišku a paní Liška nebo (manžele) Liškovy. – 4. p.
(Manželé) Liškovi – 1. p. – nás zítra navštíví.
Jazykáři, mezi jiným dr. Oliva, bývalý ředitel ÚJCAV, apelují na zdravý rozum, aby ženy si ponechaly české příjmení a skloňovaly je.
Těžko říct, jak to dopadne.
Druhá skutečnost je, že poslanci nekonzultují své některé „jazyiové patvary“ s pracovníky Ústavu jazyk českého AVn jevyšším orgánem, který vydává pravidla, kodifikuje je atd. . Třeba žena generálka lídryně atd.
Dostala jsem vtipný mail. Někdy není poznat, zda jde o muže či ženu, tedy oslovovat „Osobo“!
Druhá možnost oslovení, které kdysi používali Voskovec a Werich mezi sebou, dnes je to slyšel mezi mládeži – „Vole“. Říká se tak i dívkám. Nikdo se nad tím nezamýšlí, slovo patří do slovní zásoby, byť jde o nadávku,
Proč? Přece vůl je vykastrovaný, takže bezpohlavní. Z pouhého příjmení pohlaví možná bez kontextu nebude poznat.