Historie úprav
Odpověděl/a – 12.červen 15:59
Proč? Byla to jediná množnost. jak se dovíte v odkazu.
Přečtěte si diplomovou práci ČESKÉ ZEMĚ JAKO SOUČÁST HABSBURSKÉ
MONARCHIE
Autor Adam Volf, Plzeň 2014
Západočeská univerzita Plzeň
"Po roce 1526 Habsburská monarchie – české země její součástí
Při obsazení českého trůnu jistou roli sehrála sňatková politika Habsburků.
Roku 1515 Maxmilián I. uzavřel s Vladislavem Jagellonským, českým a uherským králem,sňatkovou smlouvu, podle níž se jeden z Maxmiliánových vnuků (později bylo určeno, že to bude Ferdinand) ožení s dcerou Vladislava Annou a zároveň Vladislavův syn Ludvík se měl oženit s Ferdinandovou mladší sestrou Marií. Svatba Ferdinanda a Anny se konala o šest let později, 26.1.1521.-
Dne 23. října roku 1526 byl 24členou komisí rakouský arcivévoda
Ferdinand I.
Habsburský zvolen českým králem. Moravští stavové, kterým se nelíbilo,
že neměli na sněmu účast, zvolili jinou cestu. Volby se vzdali a Ferdinanda
uznali na základě dědického nároku Ferdinandovi manželky na
markrabský titul.
Mezi důvody Ferdinandova zvolení lze spatřovat především v zoufalém stavu české pokladny a ve stále větší prestiži habsburského rodu. Vyšší šlechtě byl sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu.
Možná se také do volby panovníka promítla i turecká hrozba, která se po bitvě u Moháče ukázala jako velmi reálná. ." atd.
Odpověděl/a – 12.červen 16:05
Proč? Byla to jediná množnost pro české země, jak se dovíte v odkazu.
Přečtěte si diplomovou práci ČESKÉ ZEMĚ JAKO SOUČÁST HABSBURSKÉ
MONARCHIE
Autor Adam Volf, Plzeň 2014
Západočeská univerzita Plzeň
"Po roce 1526 Habsburská monarchie – české země její součástí
Při obsazení českého trůnu jistou roli sehrála sňatková politika Habsburků.
Roku 1515 Maxmilián I. uzavřel s Vladislavem Jagellonským, českým a uherským králem,sňatkovou smlouvu, podle níž se jeden z Maxmiliánových vnuků (později bylo určeno, že to bude Ferdinand) ožení s dcerou Vladislava Annou a zároveň Vladislavův syn Ludvík se měl oženit s Ferdinandovou mladší sestrou Marií. Svatba Ferdinanda a Anny se konala o šest let později, 26.1.1521.-
Dne 23. října roku 1526 byl 24členou komisí rakouský arcivévoda
Ferdinand I.
Habsburský zvolen českým králem. Moravští stavové, kterým se nelíbilo,
že neměli na sněmu účast, zvolili jinou cestu. Volby se vzdali a Ferdinanda
uznali na základě dědického nároku Ferdinandovi manželky na
markrabský titul.
Mezi důvody Ferdinandova zvolení lze spatřovat především v zoufalém stavu české pokladny a ve stále větší prestiži habsburského rodu. Vyšší šlechtě byl sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu.
Možná se také do volby panovníka promítla i turecká hrozba, která se po bitvě u Moháče ukázala jako velmi reálná. ." atd.
Odpověděl/a – 12.červen 16:07
Proč? Byla to jediná množnost pro české země, jak se dovíte na konci mého textu a více v odkazu.
Přečtěte si diplomovou práci ČESKÉ ZEMĚ JAKO SOUČÁST HABSBURSKÉ
MONARCHIE
Autor Adam Volf, Plzeň 2014
Západočeská univerzita Plzeň
"Po roce 1526 Habsburská monarchie – české země její součástí
Při obsazení českého trůnu jistou roli sehrála sňatková politika Habsburků.
Roku 1515 Maxmilián I. uzavřel s Vladislavem Jagellonským, českým a uherským králem,sňatkovou smlouvu, podle níž se jeden z Maxmiliánových vnuků (později bylo určeno, že to bude Ferdinand) ožení s dcerou Vladislava Annou a zároveň Vladislavův syn Ludvík se měl oženit s Ferdinandovou mladší sestrou Marií. Svatba Ferdinanda a Anny se konala o šest let později, 26.1.1521.-
Dne 23. října roku 1526 byl 24členou komisí rakouský arcivévoda
Ferdinand I.
Habsburský zvolen českým králem. Moravští stavové, kterým se nelíbilo,
že neměli na sněmu účast, zvolili jinou cestu. Volby se vzdali a Ferdinanda
uznali na základě dědického nároku Ferdinandovi manželky na
markrabský titul.
Mezi důvody Ferdinandova zvolení lze spatřovat především v zoufalém stavu české pokladny a ve stále větší prestiži habsburského rodu. Vyšší šlechtě byl sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu.
Možná se také do volby panovníka promítla i turecká hrozba, která se po bitvě u Moháče ukázala jako velmi reálná. ." atd.
Odpověděl/a – 15.červen 14:23
Proč? Byla to jediná množnost pro české země, jak se dovíte na konci mého textu a více v odkazu.
Přečtěte si diplomovou práci ČESKÉ ZEMĚ JAKO SOUČÁST HABSBURSKÉ
MONARCHIE
Autor Adam Volf, Plzeň 2014
Západočeská univerzita Plzeň
"Po roce 1526 Habsburská monarchie – české země její součástí
Při obsazení českého trůnu jistou roli sehrála sňatková politika Habsburků.
Roku 1515 Maxmilián I. uzavřel s Vladislavem Jagellonským, českým a uherským králem,sňatkovou smlouvu, podle níž se jeden z Maxmiliánových vnuků (později bylo určeno, že to bude Ferdinand) ožení s dcerou Vladislava Annou a zároveň Vladislavův syn Ludvík se měl oženit s Ferdinandovou mladší sestrou Marií. Svatba Ferdinanda a Anny se konala o šest let později, 26.1.1521.-
Dne 23. října roku 1526 byl 24členou komisí rakouský arcivévoda
Ferdinand I.
Habsburský zvolen českým králem. Moravští stavové, kterým se nelíbilo,
že neměli na sněmu účast, zvolili jinou cestu. Volby se vzdali a Ferdinanda
uznali na základě dědického nároku Ferdinandovi manželky na
markrabský titul.
Mezi důvody Ferdinandova zvolení lze spatřovat především v zoufalém stavu české pokladny a ve stále větší prestiži habsburského rodu. Vyšší šlechtě byl sympatický Ferdinandův postoj k městskému stavu.
Možná se také do volby panovníka promítla i turecká hrozba, která se po bitvě u Moháče ukázala jako velmi reálná. ." atd
.-----
Doplnění
"Český trůn drželi Habsburkové už od roku 1526, ale teprve porážka
stavovského povstání (1620) jim otevřela cestu k prosazení dědičnosti de
iure – což bylo formálně potvrzeno Obnoveným zřízením zemským
(1627/28).
Státoprávní soudržnost českých zemí byla postupem času habsburskou centralizační politikou záměrně oslabována, zejména správní reformou z roku 1749, takže zbylé české země spolu už moc nesouvisely. "
Dědičné země“ byly od roku 1526 složeny ze dvou velkých celků, zemí rakouských a zemí českých. Až do tereziánských správních reforem v polovině 18. století však nebyly spolu tyto celky propojeny; rakouské země navíc neměly ani tu úroveň integrace jako země České koruny a byly až do roku 1619 dále děleny na dva podcelky s oddělenými habsburskými panovnickými liniemi: vlastní Rakouské arcivévodství (složené z Rakous nad Enží a pod Enží) pod albertinskou linií a Vnitřní Rakousy pod linií leopoldinskou.
Postupně však české i rakouské země byly sjednocovány na vyšší úroveň než pouhou personální unii a z politicko-správního hlediska si byly stále více podobné. Také je jako jeden celek císař František I. přihlásil do Německého spolku (1815–66). "
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A9_habsbursk%C3%A9_zem%C4%9B
Otázka zněla na stav po roce 1526, nikoliv, jak vložil UPHelp odkaz na státy v rámci Rakouska-Uherska. Takže odpověď nesouvisí s dotazem
Rakousko-Uhersko vzniklo v 1867, to je za 300 let. přičemž Uhersko již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně státem.
Rok sem, rok tam.