Historie úprav

Speed77

Odpověděl/a – 17.duben 14:31

Vyjímečná situace, vyjímečný stav. Není to protiústavní a věř nebo ne, ale ani jednotlivé části ústavy nepočítaly (přímo) s takovou krizovou, vyjímečnou situací (pandemií). Jinak nouzový stav tam samozřejmě je (a ten vláda vyhlásit může – a nikdo jiný). Nouzový stav a s ním spojená nařízení vlády (která přímo nesmí odporova vyšším zákonům) DO JISTÉ míry mohou omezovat svoboy občanů (když je to v jejich zájmu – bezpečí, zdraví,…). A nic porušeno nebylo.

Jde o ochranu zdraví svou a hlavně i ostatních a na tom není nic protiústavního. Ústava s krizemi počítá, i když ne do zcela všech podrobností. Svoboda na úkor zdraví? Svoboda je omezována (určována) zákony, spravedlností i vzniklými situacemi/krizemi. Vyjímečný stav s něčím takovým počítá a vláda musí jednat v soudladu se zákony, ale i podle situace (nemělo by si to odporovat… a taky neodporuje).
Nechápu tvoje „Opírá ale nenařízuje to ten zákon.” Ne, nařizuje to vláda, která se opírá o ten zákon a vláda to nařizovat může. Jo občan nesmí dělat, co zákon zakzuje a nemusí dělat, co zákon nenařizuje. Vládní nařízení jsou pod zákony, ale v krizových situacích může (a taky musí) dle situace nařizovat a to se musí dodržovat.
Je to vláda (vládne, rozhoduje, nařizuje), byť v tomto systému chaoticky a většinou na základě konsensů. Má oprávnění k nouzovému stavu, vydávání nařízení i omezení.
Na tom ani nesejde. Parlament má neomezenou zákonodárnou moc (omezena jen jejich vlastní omezeností – hloupostí, nerozhodností, nejednoty…).. nějaký zákon není? Vytvoří se , pozmění se dle situace nebo rozmarů idiotů v tom parlamentním davu.
Ústava je dle hierarchie takový hlavní zákon, ale jsou to „jen“ takové všeobecná a hlavně krátká ustanovení. Kecá se tam halvně o svobodě, definici našeho státu, rozdělení moci, demokracii atpod. Ostatní upravují jiné zákony – a jistá svoboda jde omezit, když jde o zdraví (a podobně) z nařízení vlády. Jde o svobodu, práva a ZDRAVÍ. Svoboda neznamená, dělat si co chceme.
Stručně řečeno vláda může vyhlásit v krizové situace nouzový stav a může omezovat jistá práva a svobody, vše se to řídí postupy, ústavou atd. Je to složitý proces. „K omezování práv a svobod občanů, příp. ukládání povinností, může z titulu nouzového stavu obecně docházet jen relativně okrajově v souvislosti s činností veřejné správy směřující k odvracení příčin či následků krizových situací.” To, co vláda nařizuje/nařídila není v rozporu. Doslova je řečeno i to, že vláda může omezit i třeba svobodu pohybu a pobytu osob atd (i provoz podnikání, škol a podobných a dokonce nařídit občanům, co dělat – tedy nejen nedělat), když je krizová situace a souvisí to s ní – kvůli zdraví, bezpečnosti a jejich zachování.
Pokud tě někdo chytí bez respirátoru a dají ti pokutu, můžeš se obrátit na soud, popřípadě na ús. soud, když si budeš stát vehementně za svým, že tě k tomu nikdo nemůže nutit. ;) Je to tvoje právo – hájit se (ale na tvé straně nebude).

Vláda by taky MOHLA jen doporučovat. Kolik lidí myslíš, že by to pak dodržovalo? Nikdo. Vláda je do jisté míry oprávněna rozhodovat. A obvzlášť v vyjímečných situacích. Představ si, že vláda je od toho, aby vládla, je hlavní složkou výkonné moci. To jsou šoky, že? :D
Pokud si někdo myslí, že postupuje neoprávněně, neschopně – třeba i z vlastních řad, tak je tu rezignace, demise, odvolání, hlasování o nedůvěře, PS, ústavní soud, prezident, atd.
Aby bylo jasno, tak já nejsme příznivcem této vlády ale ano celého tohoto systému. Ale nic protiústavního se neděje a s nařízeními (a určitými omezeními) souhlasím byť se mi nelíbí.
Doporučuji přečíst: https://www.prav­niprostor.cz/clan­ky/ustavni-pravo/pravomoci-vlady-za-nouzoveho-stavu
Je možno samozřejmě zneužít krizového a nouzového stavu (ale k tomu nedošlo). Říkají to jen nespokojenci a přímí odpůrci vlády. K nespokojenosti je důvod (je krize, jsou omezení, je nouzový stav). Já jsem taky nespokojený a vláda je mi ukradená, ALE nepostupuje nezákonně ani proti ústavě. Jendná v souladu s ústavou, zákony i stuací (tu vymezují ty jednotlivé zákony).
Kdo tvrdí, že vláda jedná neoprávněně, nezná ústavu, nechápe význam svobod ani jeijch definice a úpravy dle zákonů. Nechtějí si připustit, že jsou buď jen zaujatí vůči vládě a nebo jsou znechuceni vlastní (omezující) situací a dávají vše za vinu vládě, tak tvrdí, že jedná protiústavně.

Speed77

Odpověděl/a – 17.duben 14:53

Vyjímečná situace, vyjímečný stav. Není to protiústavní a věř nebo ne, ale ani jednotlivé části ústavy nepočítaly (přímo) s takovou krizovou, vyjímečnou situací (pandemií). Jinak nouzový stav tam samozřejmě je (a ten vláda vyhlásit může – a nikdo jiný). Nouzový stav a s ním spojená nařízení vlády (která přímo nesmí odporova vyšším zákonům) DO JISTÉ míry mohou omezovat svoboy občanů (když je to v jejich zájmu – bezpečí, zdraví,…). A nic porušeno nebylo.

Jde o ochranu zdraví svou a hlavně i ostatních a na tom není nic protiústavního. Ústava s krizemi počítá, i když ne do zcela všech podrobností. Svoboda na úkor zdraví? Svoboda je omezována (určována) zákony, spravedlností i vzniklými situacemi/krizemi. Vyjímečný stav s něčím takovým počítá a vláda musí jednat v soudladu se zákony, ale i podle situace (nemělo by si to odporovat… a taky neodporuje).
Nechápu tvoje „Opírá ale nenařízuje to ten zákon.” Ne, nařizuje to vláda, která se opírá o ten zákon a vláda to nařizovat může. Jo občan nesmí dělat, co zákon zakzuje a nemusí dělat, co zákon nenařizuje. Vládní nařízení jsou pod zákony, ale v krizových situacích může (a taky musí) dle situace nařizovat a to se musí dodržovat.
Je to vláda (vládne, rozhoduje, nařizuje), byť v tomto systému chaoticky a většinou na základě konsensů. Má oprávnění k nouzovému stavu, vydávání nařízení i omezení.
Na tom ani nesejde. Parlament má neomezenou zákonodárnou moc (omezena jen jejich vlastní omezeností – hloupostí, nerozhodností, nejednoty…).. nějaký zákon není? Vytvoří se , pozmění se dle situace nebo rozmarů idiotů v tom parlamentním davu.
Ústava je dle hierarchie takový hlavní zákon, ale jsou to „jen“ takové všeobecná a hlavně krátká ustanovení. Kecá se tam halvně o svobodě, definici našeho státu, rozdělení moci, demokracii atpod. Ostatní upravují jiné zákony – a jistá svoboda jde omezit, když jde o zdraví (a podobně) z nařízení vlády. Jde o svobodu, práva a ZDRAVÍ. Svoboda neznamená, dělat si co chceme.
Stručně řečeno vláda může vyhlásit v krizové situace nouzový stav a může omezovat jistá práva a svobody, vše se to řídí postupy, ústavou atd. Je to složitý proces. „K omezování práv a svobod občanů, příp. ukládání povinností, může z titulu nouzového stavu obecně docházet jen relativně okrajově v souvislosti s činností veřejné správy směřující k odvracení příčin či následků krizových situací.” To, co vláda nařizuje/nařídila není v rozporu. Doslova je řečeno i to, že vláda může omezit i třeba svobodu pohybu a pobytu osob atd (i provoz podnikání, škol a podobných a dokonce nařídit občanům, co dělat – tedy nejen nedělat), když je krizová situace a souvisí to s ní – kvůli zdraví, bezpečnosti a jejich zachování.
Pokud tě někdo chytí bez respirátoru a dají ti pokutu, můžeš se obrátit na soud, popřípadě na ús. soud, když si budeš stát vehementně za svým, že tě k tomu nikdo nemůže nutit. ;) Je to tvoje právo – hájit se (ale na tvé straně nebude).
Jsou hierarchie právních norem. Ano lidé mají svobodu, práva, právo na vzdělání, ale vše je nějak ukotveno a jedny zákony jsou nadřezené nad jinými. Svoboda není neomezená, ale je vždy něčím omezená (zákony. vymezením) a v krizových situacích může být o jisté míry ještě víc omezena, pokud to situace vyžaduje. To, že zákon přímo nenařizuje nošení roušek/respirátorů je jedno – nařizuje to vláda v nouzovém stavu v soudladu se zákonem a nosit se musí. Prváno an vzdělání má každý, to nikdo nebere. Proto vznikly alternativy jako domácí vyučování atd. Ale i tohle právo ustupuje do pozadí v nouzovém stavu.
Oháníš se některými zákony, ale zapomínáš na jejich hierarchii, právní nadřazenost a podřazenost a na krizové situace/nouzový stav, kdy je vláda oprávněna nařizovat něco, co omezuje a nebo něco lidem ukládá (povinnosti). Podle situace a v souladu s ústavou.

Vláda by taky MOHLA jen doporučovat. Kolik lidí myslíš, že by to pak dodržovalo? Nikdo. Vláda je do jisté míry oprávněna rozhodovat. A obvzlášť v vyjímečných situacích. Představ si, že vláda je od toho, aby vládla, je hlavní složkou výkonné moci. To jsou šoky, že? :D
Pokud si někdo myslí, že postupuje neoprávněně, neschopně – třeba i z vlastních řad, tak je tu rezignace, demise, odvolání, hlasování o nedůvěře, PS, ústavní soud, prezident, atd.
Aby bylo jasno, tak já nejsme příznivcem této vlády ale ano celého tohoto systému. Ale nic protiústavního se neděje a s nařízeními (a určitými omezeními) souhlasím byť se mi nelíbí.
Doporučuji přečíst: https://www.prav­niprostor.cz/clan­ky/ustavni-pravo/pravomoci-vlady-za-nouzoveho-stavu
Je možno samozřejmě zneužít krizového a nouzového stavu (ale k tomu nedošlo). Říkají to jen nespokojenci a přímí odpůrci vlády. K nespokojenosti je důvod (je krize, jsou omezení, je nouzový stav). Já jsem taky nespokojený a vláda je mi ukradená, ALE nepostupuje nezákonně ani proti ústavě. Jendná v souladu s ústavou, zákony i stuací (tu vymezují ty jednotlivé zákony).
Kdo tvrdí, že vláda jedná neoprávněně, nezná ústavu, nechápe význam svobod ani jeijch definice a úpravy dle zákonů. Nechtějí si připustit, že jsou buď jen zaujatí vůči vládě a nebo jsou znechuceni vlastní (omezující) situací a dávají vše za vinu vládě, tak tvrdí, že jedná protiústavně.

quentos

Odpověděl/a – 17.duben 16:44

Výjimečná situace, výjimečný stav. Není to protiústavní, a věř nebo ne, ani jednotlivé části ústavy nepočítaly (přímo) s takovou krizovou, výjimečnou situací (pandemií). Jinak nouzový stav tam samozřejmě je (a ten vláda vyhlásit může – a nikdo jiný). Nouzový stav a s ním spojená nařízení vlády (která přímo nesmí odporova vyšším zákonům) DO JISTÉ míry mohou omezovat svobody občanů (když je to v jejich zájmu – bezpečí, zdraví,…). A nic porušeno nebylo.

Jde o ochranu zdraví svou a hlavně i ostatních a na tom není nic protiústavního. Ústava s krizemi počítá, i když ne do zcela všech podrobností. Svoboda na úkor zdraví? Svoboda je omezována (určována) zákony, spravedlností i vzniklými situacemi/krizemi. Vyjímečný stav s něčím takovým počítá a vláda musí jednat v soudladu se zákony, ale i podle situace (nemělo by si to odporovat… a taky neodporuje).
Nechápu tvoje „Opírá ale nenařízuje to ten zákon.” Ne, nařizuje to vláda, která se opírá o ten zákon a vláda to nařizovat může. Jo občan nesmí dělat, co zákon zakzuje a nemusí dělat, co zákon nenařizuje. Vládní nařízení jsou pod zákony, ale v krizových situacích může (a taky musí) dle situace nařizovat a to se musí dodržovat.
Je to vláda (vládne, rozhoduje, nařizuje), byť v tomto systému chaoticky a většinou na základě konsensů. Má oprávnění k nouzovému stavu, vydávání nařízení i omezení.
Na tom ani nesejde. Parlament má neomezenou zákonodárnou moc (omezena jen jejich vlastní omezeností – hloupostí, nerozhodností, nejednoty…).. nějaký zákon není? Vytvoří se , pozmění se dle situace nebo rozmarů idiotů v tom parlamentním davu.
Ústava je dle hierarchie takový hlavní zákon, ale jsou to „jen“ takové všeobecná a hlavně krátká ustanovení. Kecá se tam halvně o svobodě, definici našeho státu, rozdělení moci, demokracii atpod. Ostatní upravují jiné zákony – a jistá svoboda jde omezit, když jde o zdraví (a podobně) z nařízení vlády. Jde o svobodu, práva a ZDRAVÍ. Svoboda neznamená, dělat si co chceme.
Stručně řečeno vláda může vyhlásit v krizové situace nouzový stav a může omezovat jistá práva a svobody, vše se to řídí postupy, ústavou atd. Je to složitý proces. „K omezování práv a svobod občanů, příp. ukládání povinností, může z titulu nouzového stavu obecně docházet jen relativně okrajově v souvislosti s činností veřejné správy směřující k odvracení příčin či následků krizových situací.” To, co vláda nařizuje/nařídila není v rozporu. Doslova je řečeno i to, že vláda může omezit i třeba svobodu pohybu a pobytu osob atd (i provoz podnikání, škol a podobných a dokonce nařídit občanům, co dělat – tedy nejen nedělat), když je krizová situace a souvisí to s ní – kvůli zdraví, bezpečnosti a jejich zachování.
Pokud tě někdo chytí bez respirátoru a dají ti pokutu, můžeš se obrátit na soud, popřípadě na ús. soud, když si budeš stát vehementně za svým, že tě k tomu nikdo nemůže nutit. ;) Je to tvoje právo – hájit se (ale na tvé straně nebude).
Jsou hierarchie právních norem. Ano lidé mají svobodu, práva, právo na vzdělání, ale vše je nějak ukotveno a jedny zákony jsou nadřezené nad jinými. Svoboda není neomezená, ale je vždy něčím omezená (zákony. vymezením) a v krizových situacích může být o jisté míry ještě víc omezena, pokud to situace vyžaduje. To, že zákon přímo nenařizuje nošení roušek/respirátorů je jedno – nařizuje to vláda v nouzovém stavu v soudladu se zákonem a nosit se musí. Prváno an vzdělání má každý, to nikdo nebere. Proto vznikly alternativy jako domácí vyučování atd. Ale i tohle právo ustupuje do pozadí v nouzovém stavu.
Oháníš se některými zákony, ale zapomínáš na jejich hierarchii, právní nadřazenost a podřazenost a na krizové situace/nouzový stav, kdy je vláda oprávněna nařizovat něco, co omezuje a nebo něco lidem ukládá (povinnosti). Podle situace a v souladu s ústavou.

Vláda by taky MOHLA jen doporučovat. Kolik lidí myslíš, že by to pak dodržovalo? Nikdo. Vláda je do jisté míry oprávněna rozhodovat. A obvzlášť v vyjímečných situacích. Představ si, že vláda je od toho, aby vládla, je hlavní složkou výkonné moci. To jsou šoky, že? :D
Pokud si někdo myslí, že postupuje neoprávněně, neschopně – třeba i z vlastních řad, tak je tu rezignace, demise, odvolání, hlasování o nedůvěře, PS, ústavní soud, prezident, atd.
Aby bylo jasno, tak já nejsme příznivcem této vlády ale ano celého tohoto systému. Ale nic protiústavního se neděje a s nařízeními (a určitými omezeními) souhlasím byť se mi nelíbí.
Doporučuji přečíst: https://www.prav­niprostor.cz/clan­ky/ustavni-pravo/pravomoci-vlady-za-nouzoveho-stavu
Je možno samozřejmě zneužít krizového a nouzového stavu (ale k tomu nedošlo). Říkají to jen nespokojenci a přímí odpůrci vlády. K nespokojenosti je důvod (je krize, jsou omezení, je nouzový stav). Já jsem taky nespokojený a vláda je mi ukradená, ALE nepostupuje nezákonně ani proti ústavě. Jendná v souladu s ústavou, zákony i stuací (tu vymezují ty jednotlivé zákony).
Kdo tvrdí, že vláda jedná neoprávněně, nezná ústavu, nechápe význam svobod ani jeijch definice a úpravy dle zákonů. Nechtějí si připustit, že jsou buď jen zaujatí vůči vládě a nebo jsou znechuceni vlastní (omezující) situací a dávají vše za vinu vládě, tak tvrdí, že jedná protiústavně.