Historie úprav
Odpověděl/a – 10.březen 16:40
Taky mě to kdysi hodně trápilo, jednu dobu jsem s toho měl snad i deprese, prostě pocit úplné bezmoci, nad tím vším co člověk přírodě dělá. A jak jsem se s tím vypořádal? Uvědomil jsem si jaký jsem pokrytec! Přemýšlel jsem nad tím, jak je vůči přírodě nespravedlivé, že vypouštíme skleníkové plyny, přitom jsem si ale dál jezdil autem, jak je hnusné že zabíjíme zvířata v klecových chovech, ale masa jsem se nikdy nevzdal, a takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Prostě jsem zjistil, že se trápím něčím, co sám vlastně ani nechci změnit. Uvědomil jsem si, že situace ve které se teď lidstvo nachází, je přirozenou součástí jeho vývoje udělat si život co nejpohodlnější. Je naprosto přirozené, že člověk využívá všech výdobytků této konzumní doby a to i na úkor přírody. Kdyby si na začátku průmyslové revoluce řekl, zastavme pokrok a už si dále nezjednodušujme život, v budoucnu to povede ke globální změně klimatu, tak tě stejně nikdo neposlechne i přes to že byl varován. Stejně tak ani dnes, tě nikdo neposlechne i přes to že už nás začíná varovat sama příroda. A že si lidi začínají situaci uvědomovat a chovat se podle toho? Možná trochu, ve skutečnosti se ale svého pohodlí nikdy dobrovolně nezbaví. Prostě si jen koupí elektromobil místo normálního auta. Přitom jedinou cestou k záchraně planety je právě ten život bez auta. Takže, tím chci říct, že jestli chceš mít opravdu čisté svědomí a trápíš se, zbav se svého pohodlného života, postav si v lese úkryt z větví a žij uhlíkově neutrální život. Nebo se smiř s tím že v důsledku ekologických problémů jednou možná vymře i lidstvo samo a ber to jako přirozenou součást jeho vývoje.
Odpověděl/a – 10.březen 16:53
Taky mě to kdysi hodně trápilo, jednu dobu jsem s toho měl snad i deprese, prostě pocit úplné bezmoci, nad tím vším co člověk přírodě dělá. A jak jsem se s tím vypořádal? Uvědomil jsem si jaký jsem pokrytec! Přemýšlel jsem nad tím, jak je vůči přírodě nespravedlivé, že vypouštíme skleníkové plyny, přitom jsem si ale dál jezdil autem, jak je hnusné že zabíjíme zvířata v klecových chovech, ale masa jsem se nikdy nevzdal, a takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Prostě jsem zjistil, že se trápím něčím, co sám vlastně ani nechci změnit. Uvědomil jsem si, že situace ve které se teď lidstvo nachází, je přirozenou součástí jeho vývoje udělat si život co nejpohodlnější. Je naprosto přirozené, že člověk využívá všech výdobytků této konzumní doby a to i na úkor přírody. Kdyby si na začátku průmyslové revoluce řekl, zastavme pokrok a už si dále nezjednodušujme život, v budoucnu to povede ke globální změně klimatu, tak tě stejně nikdo neposlechne i přes to že byl varován. Stejně tak ani dnes, tě nikdo neposlechne i přes to že už nás začíná varovat sama příroda. A že si lidi začínají situaci uvědomovat a chovat se podle toho? Možná trochu, ve skutečnosti se ale svého pohodlí nikdy dobrovolně nezbaví. Prostě si jen koupí elektromobil místo normálního auta. Přitom jedinou cestou k záchraně planety je právě ten život bez auta. Takže, tím chci říct, že jestli chceš mít opravdu čisté svědomí a trápíš se, zbav se svého pohodlného života, postav si v lese úkryt z větví a žij uhlíkově neutrální život. Nebo se smiř s tím že v důsledku ekologických problémů jednou možná vymře i lidstvo samo a ber to jako přirozenou součást jeho vývoje.
Jen doplním: třídit odpad, neodhazovat odpadky na zem, nevylívat kyanid do řeky, apod.. je naprostá samozřejmost a nijak to člověka neomezuje, takže nebýt prostě hovado! Víc toho ale pro přírodu neudělám.