Historie úprav

NoFear

Odpověděl/a – 18.leden 18:57

Co je ale milosrdná lež? Jak někomu lež zachrání život? Lež je lež.
Úmysl může být dobrý, čili může se zdát milosrdný. Skutečně ale splní účel? Nebo si to jen ten dotyčný myslí.
Lhát by si nemělo, i když se někdo snaží někoho chránit, ušetřit ho bolesti, zklamání, té trochy slz.
Lež má krátké nohy. A to i ta „milosrdná.“ Člověk často ublíží nejvíc tím, že se snaží chránit a nebo lépe, někoho před něčím uchránit. Myslím, že druzí nemají právo rozhodovat, co je pro druhého dobré a co špatné. Co by se mělo říct, kdy by se mělo zalhat. Na důsledky nikdo nedohlédne. Tím se ničí všechny vztahy a důvěra mezi lidmi. Nesdílím názor s ostatními, že existuje milosrdná lež. Lhát se nemá, i když to může druhému ublížit.
Že lež bude k něčemu dobrá, si myslí jen ten dotyčný. Lež zkrátka není pravda a je špatná. Na účelu vůbec nezáleží. Můžete zabít nevinného člověka kvůli dobrému účelu (ať už jste na něj přišli kdekoli). Je to pak oprávněné zabití? Srovnávat vraždu a lež? Co na tom, význam je stejný. Lež je prostě špatná. A nikoho nezachrání. Ani toho, komu byla „milosrdně“ určena, ani toho, kdo ji vyřkl.

Možná jediná situace je opodstatněná, kdy se snažíte přesvědčit nějakého blaznivého psychopat o něčem – aby někoho např. nezabil. Zdržovat dokud např. nepřijede policie. Ale tu jde o to, že lžete špatnému nebo pomatenému člověku, aby neprovedl, ještě něco horšího. Jiná situace mě nenapadá. Lhát normálnímu člověku není nikdy správné. A to si pod tím plno lidí představuje – „milosrdně“ lhát lidem (hlavně blízkým), aby je ušetřili bolesti. Ale to není nikdy správné ani milosrdné. Oni nemají co být milosrdní za pomoci lží. Nikdo se je o to neprosil. A to, že si myslí, že je to správné, tak to ještě neznamená, že to správné je.

NoFear

Odpověděl/a – 18.leden 19:02

Co je ale milosrdná lež? Jak někomu lež zachrání život? Lež je lež.
Úmysl může být dobrý, čili může se zdát milosrdný. Skutečně ale splní účel? Nebo si to jen ten dotyčný myslí.
Lhát by si nemělo, i když se někdo snaží někoho chránit, ušetřit ho bolesti, zklamání, té trochy slz.
Lež má krátké nohy. A to i ta „milosrdná.“ Člověk často ublíží nejvíc tím, že se snaží chránit a nebo lépe, někoho před něčím uchránit. Myslím, že druzí nemají právo rozhodovat, co je pro druhého dobré a co špatné. Co by se mělo říct, kdy by se mělo zalhat. Na důsledky nikdo nedohlédne. Tím se ničí všechny vztahy a důvěra mezi lidmi. Nesdílím názor s ostatními, že existuje milosrdná lež. Lhát se nemá, i když to může druhému ublížit.
Že lež bude k něčemu dobrá, si myslí jen ten dotyčný. Lež zkrátka není pravda a je špatná. Na účelu vůbec nezáleží. Můžete zabít nevinného člověka kvůli dobrému účelu (ať už jste na něj přišli kdekoli). Je to pak oprávněné zabití? Srovnávat vraždu a lež? Co na tom, význam je stejný. Lež je prostě špatná. A nikoho nezachrání. Ani toho, komu byla „milosrdně“ určena, ani toho, kdo ji vyřkl.

Možná jediná situace je opodstatněná, kdy se snažíte přesvědčit nějakého blaznivého psychopat o něčem – aby někoho např. nezabil. Zdržovat dokud např. nepřijede policie. Ale tu jde o to, že lžete špatnému nebo pomatenému člověku, aby neprovedl, ještě něco horšího. A nejedná se o milosrdní lež. Ale o jedinou skutečně účelnou, opodstatněnou a odpustitelnou lež. I když je to stále lží. (ale za milosrdnou se to označit nedá. K nikomu není milosrdná. Zde jde jen o taktiku). Jiná situace mě nenapadá. Lhát normálnímu člověku není nikdy správné. A to si pod tím plno lidí představuje – „milosrdně“ lhát lidem (hlavně blízkým), aby je ušetřili bolesti. Ale to není nikdy správné ani milosrdně (nikdy). Oni nemají co být milosrdní za pomoci lží. Nikdo se je o to neprosil. A to, že si myslí, že je to správné, tak to ještě neznamená, že to správné je.