Odpověděl/a – 11.leden 19:27
Ano i ne. Normální to není, ale začíná to být běžné. Normální to není z hlediska biologie, sociologie a psychologie. Je to ovšem součást ekonomiky s níž to souvisí (on se ten věk zase posune dozadu… ale ne brzy). Předpokládá se, že až bude na světě kolem 10 miliard lidí, tak se jejich počet začne snižovat. Přesněji reprodukce (počet dětí) se začne snižovat a zvyšovat věk prvního početí (až k té čtyřicítce – u žen) a lidí postupně ubývat. Navíc čím později budou mít ženy své první dítě, tím je pravděpodobnější, že budou mít jen jedno a navíc je myslím menšní šance na otěhotnění v pozdním" věku – hrubě po čtyřicítce. Ten úbytek lidí souvisí s prací, ekonomickým bohatstvím a vyspělostí společnosti/civilizace.
Takže normální to z mého pohledu není. Oba rodiče už budou skoro (nebo úplně) důchodci, když jejich děti budou v pubertě. Budou oslovovat „mami,“ „tati“ lidi, kteří by podle věku s klidem mohli být jejich prarodiči (a kteří možná zemřou cca, když jejich děti dosáhnou dospělosti a vnoučat se určitě nedožijí = protože i oni budou mít děti v pozdním věku). Z hlediska žen je to ještě horší, protože se říká, že není zdravé, když mají dítě v pokročilém věku (a tím nemyslím nezbytně předmenstruačním, ale už po třicítce). Dnešní ženy mají (a budou mít) děti hlavně až už jim budou tikat biologické hodiny, až už je k tomu pudy, instikty, přirozená potřeba a věk donutí – tzn. po té třicítce. To už tělo ohlašuje, že začíná být pozdě, že už je na čase, že „je něco špatně.“
Odpověděl/a – 11.leden 19:38
Ano i ne. Normální to není, ale začíná to být běžné. Normální to není z hlediska biologie, sociologie a psychologie. Je to ovšem součást ekonomiky s níž to souvisí (on se ten věk, kdy budou mít lidé první dítě, zase posune dozadu… ale ne brzy). Předpokládá se, že až bude na světě kolem 10 miliard lidí, tak se jejich počet začne snižovat. Přesněji reprodukce (počet dětí) se začne snižovat a zvyšovat věk prvního početí (až k té čtyřicítce i trochu víc – u žen) a lidí tak začne postupně ubývat. Navíc čím později budou mít ženy své první dítě, tím je pravděpodobnější, že budou mít jen jedno a navíc je myslím menšní šance na otěhotnění v „pozdním“ věku – hrubě po čtyřicítce. Ten úbytek lidí souvisí s prací, ekonomickým bohatstvím a vyspělostí společnosti/civilizace.
Takže normální to z mého pohledu není. Oba rodiče už budou skoro
(nebo úplně) důchodci, když jejich děti budou v pubertě. I když
záleží, jak to bude v budoucnu s důchody (podstatné je, že to zkrátka
už budou senioři). Děti/puberťáci budou oslovovat „mami,“ „tati“
lidi, kteří by podle věku s klidem mohli být jejich prarodiči (a ti dost
možná zemřou cca, když jejich děti dosáhnou dospělosti a vnoučat se
určitě nedožijí = protože i ty jejich děti budou mít své první a dost
možná jediné dítě v pokročilejším věku). Z hlediska žen je to
ještě horší, protože se říká, že není zdravé, když mají dítě
v pokročilém věku (a tím nemyslím nezbytně předmenstruačním, ale už
po třicítce). Nevím, jesli je to úplná pravda, ale někde jsem četl, že
ženě se snižuje pravděpodobnost na otěhotnění a v těhotenství tam
mohou být vyšší rizika, jako nesprávný vývoj plodu, nedonošení/potrat
atd. Tak či tak, těch lidí pak začne ubývat.
Dnešní ženy mají (a budou mít) děti hlavně až už jim budou tikat
biologické hodiny, až už je k tomu pudy, instikty, přirozená potřeba a
věk donutí – tzn. po té třicítce. To už tělo ohlašuje, že začíná
být pozdě, že už je nejvyšší čas, a že „je něco špatně“
(z podledu evoluce, přirozenosti, zachování života a podobně).