Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.prosinec 10:05

Opět doplňuji původ slova, na nějž se se ptal.

Před vy- + kořen slovesa blít + přípona – ek. To znamená, že je to něco konkrétního, co vzniklo od dějového slovesa.

  1. Blít – blít zhrub., poblít (se), vyblít (se), expr. blivajz. Stč. blvati, 1. os. přít. bl’uju (k tomu pak přitvořen nový infinitiv). Všeslo vanské slovo Praslovanské *bl’ьvati je onom. (zvukomalebného) původu, souvisí asi s lit. bliáuti ‘mečet, řičet’

Jiří Rejzek Etymologický slovník –

  1. Jinak nespisovně se používá výraz výblitek i vyblitina – hanlivý výraz pr člověka neduživého, nemocného, nápadně bledého.
  2. Často se používá i jako nadávka

Podle SNČ

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 2.leden 9:59

Opět doplňuji původ slova, na nějž jste se ptal.

Před vy- + kořen slovesa blít + přípona – ek. To znamená, že je to něco konkrétního, co vzniklo od dějového slovesa.

  1. Blít – blít zhrub., poblít (se), vyblít (se), expr. blivajz. Stč. blvati, 1. os. přít. bl’uju (k tomu pak přitvořen nový infinitiv). Všeslo vanské slovo Praslovanské *bl’ьvati je onom. (zvukomalebného) původu, souvisí asi s lit. bliáuti ‘mečet, řičet’

Jiří Rejzek Etymologický slovník –

  1. Jinak nespisovně se používá výraz výblitek i vyblitina – jako hanlivý výraz pro člověka neduživého, nemocného, nápadně bledého.
  2. Často se používá i jako nadávka.

Podle SNČ