Historie úprav

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 9.listopad 19:55

Samota je naopak velmi dobrá pro psychiku – posiluje ji, alespoň pro ty, co umí být sami. Ti, co nedokáží být sami, jsou podle mě psychycky slabší, nevyzrálejší, nedokáží se koncetrovat a nedokáží být samostatní. Nedokáží ani sami (za sebe) bojovat, prosadit se, k něčemu se odhodlat.
Plno lidi se bojí samoty a ticha. Jsou neradi se svými vlastními myšlenkami (protože je neumí ovládat) a „nicneděláním.“ Bojí se, že když budou sami, budou mít nadmíru myšlenek, které nezastaví a ty povedou k dalším a dalším obavám a stresu.
Samota, klid a meditace jsou dobré pro koncentraci a vnitřní sílu. Ticho je místem pro konstruktivní samotu – hledání řešení, nalézání odpovědí, utřídění myšlenek, dostání nápadů, inspiraci. Ticho, koncentrace, ovládání, to vše je pro mozek dobré, přímo léčivé.

Nic se nemá přehánět, ale samota není zlá. Lidi, kteří se bojí být sami a dělají vše pro to, aby nebyli – aby byli někým nebo něčím (hudbou, TV) nustále obklopeni, nejsou dostatečně psychicky silní a ještě to těžce nesou, když jsou skutečně sami. Takže jo, jim to uškodit může, ale dělají si to sami a ne ona samota. Budou na tom psychicky ještě hůř, protože už teď nesjou psychicky silní a neumí samoty využívat- straní se jí.
Není to jen introvert vs extrover. Každý by měl umět být sám a nebýt přímo závislý na ostatních a neumět být bez neustálého kontaktu. Proto si taky ten kontakt nahrazují, i když v okolí nikdo není – jako ta televize a hudba a neustálé dělání něčeho – jen aby nemuseli být sami s sebou. Kdo nedokáže být sám a v tichu, ten se nedokáže ani pořádně soustředit nebo číst. Ale úplná konstrukční samota je v tichu a nic nedělání, jen v přemýšlení – nemyslím teď meditaci, kdy se spíš soutředíme koncetrovat a utlumit myšlení, ale jen nemeditační samotu a ticho, které se tak většina bojí.

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 9.listopad 19:58

Samota je naopak velmi dobrá pro psychiku – posiluje ji, alespoň pro ty, co umí být sami. Ti, co nedokáží být sami, jsou podle mě psychycky slabší, nevyzrálejší, nedokáží se koncetrovat, být kreativní a nedokáží být samostatní. Nedokáží ani sami (za sebe) bojovat, prosadit se, k něčemu se odhodlat.
Plno lidi se bojí samoty a ticha. Jsou neradi se svými vlastními myšlenkami (protože je neumí ovládat) a „nicneděláním.“ Bojí se, že když budou sami, budou mít nadmíru myšlenek, které nezastaví a ty povedou k dalším a dalším obavám a stresu.
Samota, klid a meditace jsou dobré pro koncentraci a vnitřní sílu. Ticho je místem pro konstruktivní samotu – hledání řešení, nalézání odpovědí, utřídění myšlenek, dostání nápadů, inspiraci. Ticho, koncentrace, ovládání, to vše je pro mozek dobré, přímo léčivé.

Nic se nemá přehánět, ale samota není zlá. Lidi, kteří se bojí být sami a dělají vše pro to, aby nebyli – aby byli někým nebo něčím (hudbou, TV) nustále obklopeni, nejsou dostatečně psychicky silní a ještě to těžce nesou, když jsou skutečně sami. Takže jo, jim to uškodit může, ale dělají si to sami a ne ona samota. Budou na tom psychicky ještě hůř, protože už teď nesjou psychicky silní a neumí samoty využívat- straní se jí.
Není to jen introvert vs extrover. Každý by měl umět být sám a nebýt přímo závislý na ostatních a neumět být bez neustálého kontaktu. Proto si taky ten kontakt nahrazují, i když v okolí nikdo není – jako ta televize a hudba a neustálé dělání něčeho – jen aby nemuseli být sami s sebou. Kdo nedokáže být sám a v tichu, ten se nedokáže ani pořádně soustředit nebo číst. Ale úplná konstruktivní samota je v tichu a nic nedělání, je jen o přemýšlení – nemyslím teď meditaci, kdy se spíš snažíme utlumit myšlení, ale jen nemeditační samotu a ticho, které se většina podvědomě tolik bojí.