Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.říjen 11:10

Když si pročtete články v odkazech, dovíte se proč u nás Deklarace z neplatila.

Všeobecná deklarace byla schválená až v roce 1948.

„Hlasování se zdrželi: Bělorusko, Československo, Jihoafrická unie, Jugoslávie, Polsko, Saúdská Arábie, Sovětský svaz a Ukrajina“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/V%C5%A1eobec­n%C3%A1_dekla­race_lidsk%C3%BDch_p­r%C3%A1v

"Deklarace se však stala terčem kritiky už během procesu svého přijetí, přestože pro ni hlasovalo všech 48 tehdejších členů OSN. Žádný stát si netroufl hlasovat proti, atmosféra po konci druhé světové války si žádala zásadní akci. Státy, které měly s deklarací nějaký problém, se proto pouze symbolicky hlasování zdržely. Mezi osmi státy, které tuto možnost využily, bylo i tehdejší Československo. „Jednalo se o jednu z přestřelek stupňující se studené války. Zástupci východního bloku využili procesu schvalování deklarace k propagandis­tickému tažení proti USA a západním spojencům. Někteří autoři z řad německých vysídleneckých komunit spojovali československý postoj k hlasování o deklaraci kauzálně, leč bez důkazů, s provedeným vysídlením Němců z Československa,“ vysvětluje Tomáš Dvořák z Historického ústavu Filozofické fakulty MU.

Deklarace získala v Československu na významu až po roce 1975. „Helsinská konference a její odkaz na deklaraci umožnila československému disentu, konkrétně Chartě 77, otevřeně vymáhat ze strany režimu dodržování závazků v oblasti lidských a občanských práv a jejich potírání prezentovat a kritizovat na mezinárodním fóru. Dá se říci, že deklarace a helsinský podpis se staly hlavním prostředkem odporu vůči komunistickému režimu v období normalizace,“ dodává Dvořák.y-

atd.

https://www.em­.muni.cz/udalos­ti/1325-sedesate-vyroci-vseobecne-deklarace-lidskych-prav
--

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 29.říjen 14:12

Když si pročtete články v odkazech, dovíte se proč u nás Deklarace neplatila.
Všeobecná deklarace byla schválená až v roce 1948.

„Hlasování se zdrželi: Bělorusko, Československo, Jihoafrická unie, Jugoslávie, Polsko, Saúdská Arábie, Sovětský svaz a Ukrajina“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/V%C5%A1eobec­n%C3%A1_dekla­race_lidsk%C3%BDch_p­r%C3%A1v

"Deklarace se však stala terčem kritiky už během procesu svého přijetí, přestože pro ni hlasovalo všech 48 tehdejších členů OSN. Žádný stát si netroufl hlasovat proti, atmosféra po konci druhé světové války si žádala zásadní akci. Státy, které měly s deklarací nějaký problém, se proto pouze symbolicky hlasování zdržely. Mezi osmi státy, které tuto možnost využily, bylo i tehdejší Československo. „Jednalo se o jednu z přestřelek stupňující se studené války. Zástupci východního bloku využili procesu schvalování deklarace k propagandis­tickému tažení proti USA a západním spojencům. Někteří autoři z řad německých vysídleneckých komunit spojovali československý postoj k hlasování o deklaraci kauzálně, leč bez důkazů, s provedeným vysídlením Němců z Československa,“ vysvětluje Tomáš Dvořák z Historického ústavu Filozofické fakulty MU.

Deklarace získala v Československu na významu až po roce 1975. „Helsinská konference a její odkaz na deklaraci umožnila československému disentu, konkrétně Chartě 77, otevřeně vymáhat ze strany režimu dodržování závazků v oblasti lidských a občanských práv a jejich potírání prezentovat a kritizovat na mezinárodním fóru. Dá se říci, že deklarace a helsinský podpis se staly hlavním prostředkem odporu vůči komunistickému režimu v období normalizace,“ dodává Dvořák." atd.

https://www.em­.muni.cz/udalos­ti/1325-sedesate-vyroci-vseobecne-deklarace-lidskych-prav
--