Odpověděl/a – 20.říjen 22:42
Já podnikám, ale nebudu volit podle skutečnosti (jako podle sebe). :P
V období pandemie? Přece v dezinfekci – výrobě a prodeji. A taky v rouškách. :D Ale hlavně tu dezinfekci… to jsou obrátky a s dobrým reinvestováním porosteš rychle.. ty obrátky. Zvlášť když je dezinfekkce teď celosvětově žádaná.
Není to tak jednoduché, jen tak se zeptat v čem by člověk chtěl
podnikat, protože když se na to podíváš blíž a skutečně se k něčemu
z toho rozhodneš, tak zjistíš, že není jen tak si vybrat ten obor a
konkrétní věc, protože co hraje jednu z nejdůležitějších rolí je
počáteční kapitál.
Tak například, mě vždycky velmi lákalo bankvonictví. Ale založit banku
jako takovu není vážně jen tak. Zákoně musíš mít pro založení banky
MINIMÁLNĚ 500 milionů. A to je jen jedna z nesnází. Takže
začátečník se rozhodně nevrhne do bankovnictví. To až zkušený a
prachatý podnikatel-miliardář.
Banky bych vedle pojišťoven a loterií nedával – ty se mi hnusí (banky
ne). I když jasně, všechny jsou založené na financích a všichni jsou to
finačníci jako takoví. Nic nevyrábí a služby poskytují jen
finanční.
Navíc do těžby se bez pořádného kapitálu taky nepustíš.
Služby jsou dobré pro začátek, hlavně pro ty úplně bez kapitálu. Samozřejmě záleží jaké služby, v čem a jak rozsáhlé, ale takové úklidové a jiné můžeš dělat s fleku.
Obchod jsem chtěl vždy dělat, zaměřený hlavně na import-export, suroviny, převážně ovoce, ale i třeba oblečení z ciziny.
BTW všechno z toho uvedeného můžeš mít v „průmyslovém“ gigantickém měřítku. I řemeslo. Máš dost zaměstancnů, stále rosteš, si celostátní , pak nadnárodní,..
Celkově se to dá rozdlěit jen na služby a výrobky. (Fakticky je ale
všechno podnikání o službách – i výroba). Tohle máš neuvěřitelně
obří kategorie a spadat do toho může vážně cokoli si jen
představíš.
Primární je, krom toho oboru působnosti. si zvolit v jaké právní formě
budeme podnikat. Protože si musíme říct, co dělat a čeho chceme
dosáhnout. A formy podnikání v tom docela hrají roli. Ale začítečník
taky nezaloží a.s. hned. Na to potřebuješ minimální kapitál 2 miliony
Kč. PRoto je nejčastější formou podnikání živnost a hned pak s.r.o.
(založíš za jednu Kč – ty ZK, ještě samozřejmě všelijaké poplatky
při zakládání – do pár tisíc, víc jak deset to dnes není. Tak kolem
5 tisíc).
V dnešní době se rozhodně vyplatí e-shop a různé internetové podnikání, softwary, aplikace, programování atd. Hlavně ten e-shop, když se dobře spravuje. Ten bych si chtěl taky začátkem příštího roku založit.
Člověk může podnikat v lecčem, má neomezeně možností. Cokoli si jen vymyslí a co mu bude vydělávat.
Není důvod se omezovat. Za mě jsou nejlepší konglomeráty (i když
Carnegie a jiní tvrdili něco jiného). Samozřejěm člověk musí začít
v jedné věci a v té se zdokonalovat, růst, ale pak může založit jiné,
další podniky – související i nesouvisející s prvním podnikáním.
Po čase si klidně může založit i tu banku, soustředit se an těžby
atd.
Musí se tomu ale člověk neustále věnovat a hodně tomu obětovat (hlavně
času).
Hlavní je mít víc zdrojů příjmu než jen jeden, což platí i pro
zaměstnance. Neměli by se spoléhat na „jistoty“ zaměstnání nebo stát
a důchod v budoucnu. Rozhodně ne na obyčejné pojištění nebo úročení
peněz v bance. To je nic… jen o něco lepší než nic. Zdrojů příjmů
může mít každý víc, nemusí být kvůli tomu podnikatelem ani mít
nějaká povolení (a nějaká si sehnat není tak těžké).
Odpověděl/a – 20.říjen 22:57
Já podnikám, ale nebudu volit podle skutečnosti (jako podle sebe). :P
V období pandemie? Přece v dezinfekci – výrobě a prodeji. A taky v rouškách. :D Ale hlavně tu dezinfekci… to jsou obrátky a s dobrým reinvestováním porosteš rychle.. ty obrátky. Zvlášť když je dezinfekkce teď celosvětově žádaná.
Není to tak jednoduché, jen tak se zeptat v čem by člověk chtěl
podnikat, protože když se na to podíváš blíž a skutečně se k něčemu
z toho rozhodneš, tak zjistíš, že není jen tak si vybrat ten obor a
konkrétní věc, protože co hraje jednu z nejdůležitějších rolí je
počáteční kapitál a různé zákonné podmínky.
Tak například, mě vždycky velmi lákalo bankvonictví (a zbrojnictví). Ale
založit banku jako takovu není vážně jen tak. Zákoně musíš mít pro
založení banky MINIMÁLNĚ 500 milionů. A to je jen jedna z nesnází.
Takže začátečník se rozhodně nevrhne do bankovnictví. To až zkušený a
prachatý podnikatel-miliardář.
Banky bych vedle pojišťoven a loterií nedával – ty se mi hnusí (oproti
bankám). I když jasně, všechny jsou založené jen a pouze na financích a
všichni jsou to finačníci jako takoví. Nic nevyrábí a služby poskytují
jen finanční.
Navíc do těžby se bez pořádného kapitálu taky nepustíš.
Služby jsou dobré pro začátek, hlavně pro ty úplně bez kapitálu. Samozřejmě záleží jaké služby, v čem a jak rozsáhlé, ale takové úklidové a jiné můžeš dělat s fleku.
Obchod jsem chtěl vždy dělat, zaměřený hlavně na import-export, suroviny, převážně ovoce, ale i třeba oblečení z ciziny.
BTW všechno z toho uvedeného můžeš mít v „průmyslovém“ gigantickém měřítku. I řemeslo. Máš dost zaměstancnů, stále rosteš, si celostátní , pak nadnárodní,..
Celkově se to dá rozdlěit jen na služby a výrobky. (Fakticky je ale
všechno podnikání o službách – i výroba). Tohle máš neuvěřitelně
obří kategorie a spadat do toho může vážně cokoli si jen
představíš.
Primární je, krom toho oboru působnosti. si zvolit v jaké právní formě
budš podnikat. Protože si musíš říct, co dělat a čeho chceš dosáhnout.
A formy podnikání v tom docela hrají roli. Musíš si ujasnit jak vidíš
budoucnost, jestli chceš zaměstnance a kolik, zkrátka co ti bude vyhovovat.
Ale začítečník taky nezaloží a.s. hned. Na to potřebuješ minimální
kapitál 2 miliony Kč. Proto je nejčastější podnikání živnost a
z akpitálových hned pak s.r.o. (založíš za jednu Kč – ten ZK, ještě
samozřejmě všelijaké poplatky při samotném zakládání –
rejstřík/úřad/notář – do pár tisíc, víc jak deset to dnes není.
Tak kolem 5 tisíc a máš založenou s.r.o.).
V dnešní době se rozhodně vyplatí e-shop a různé internetové podnikání, softwary, aplikace, programování atd. Hlavně ten e-shop, když se dobře probvozuje. Ten bych si chtěl začátkem příštího roku založit.
Člověk může podnikat v lecčem, má neomezeně možností. Cokoli si jen vymyslí a co mu bude vydělávat. Představ si kolik všech druhů zaměstnání máš a podnikat můžeš v ještě víc věcech.
Není důvod se omezovat. Za mě jsou nejlepší konglomeráty (i když
Carnegie a jiní tvrdili něco jiného). Samozřejěm člověk musí začít
v jedné věci a v té se zdokonalovat, růst, ale pak může založit jiné,
další podniky – související i nesouvisející s prvním podnikáním.
Po čase si klidně může založit i tu banku, soustředit se an těžby atd.
Ale nenehc se zmást tím názvem, jen obyčejné 2 malé firmy pod jedním
majitelem a hned máš malý konglomerátek. Názav sám neznamená že máš
obří společnost. Kldině můžeš mít 2 malé nebo střední firmy,
Musí se tomu ale člověk neustále věnovat a hodně tomu obětovat (nejvíc
času). Halvně než se to rozroste, ale i pak, jestli chceš pořádně růst
dál. (Ale jako někdo chce jen „být svým pánem“ tak mu vystačí malá
žinost nebo malé s.r.o., kde si rozhodeuje sám za sebe, řídí to a to mu
vyhovuje. Nechce expandovat a stačí mu, že bere měsíčně stejné peníze
nebo o něco málo větší, něž kdyby byl u někoho zaměstanný. Proto
číkám, že je důležité ujasnit si, co člověk od toho podnikání
vlastně chce a podle toho si vabrat „jak“ a „v čem“).
Hlavní je mít víc zdrojů příjmu než jen jeden, což platí i pro
zaměstnance. Neměli by se spoléhat na „jistoty“ zaměstnání nebo stát
a důchod v budoucnu. Rozhodně ne na obyčejné pojištění nebo úročení
peněz v bance. To je nic… jen o něco lepší než nic. Zdrojů příjmů
může mít každý víc, nemusí být kvůli tomu podnikatelem ani mít
nějaká povolení (a nějaká si sehnat není tak těžké).
Pod podnikatelem si většina představuje nějakého boháče. A drtivá
většina z nich jsou drobní podnikatelé. Nejvíc živnostníci, bez
zaměstnanců, vysokých ziksů atd. Taky si každý hned myslí, jakou nemá
podnikatel svobodu, jak je svým pánem, přitom má víc zodpovědnosti ze
všech stran, prakticky se zodpovídá dodavatelům i odběratelům, různým
odborům a státním zaměstnancům, úřadům, svým způsobem i vlastním
zaměstnancům.
Je zajíímavé, že co se týká dnešních boháčů,
milionářů,miliardářů, tak plno z nich je v zaměstnaneckém poměru.
Samozřejmě na vysokých pozicích a své peníze investjí, ale i tak… na
to, že většina si myslí, že jako „pouhý“ zaměstnanec nemůže
člověk zbohatnout.