Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 25.červenec 20:47

Pokud „chápete přízvuk (že je na 2. slabice od konce)“, tak se to trochu vylučuje s nechápáním (ne)přízvučných slabik. Přízvučná slabika je přece právě ta, na niž je přízvuk kladen (italsky sice neumím, ale tato definice je ve všech jazycích stejná).
„Určit“ je lze zřídkakdy, člověk si musí pamatovat pravidlo (jako to, které uvádíte – že jde vždy o druhou slabiku od konce; prp srovnání – v češtině je zase slovní přízvuk zpravidla na lichých slabikách, přičemž hlavní přízvuk bývá na té první).
Slovní přízvuk je laicky řečeno důraz – přízvučnou slabiku mluvčí oproti ostatním slabikám zdůrazní (v italštině je toto hodně markantní – když se zaposloucháte do mluvené italštiny, některé slabiky Italové skutečně přímo vyrážejí. A to je právě onen slovní přízvuk).

quentos

Odpověděl/a – 25.červenec 22:11

Pokud „chápete přízvuk (že je na 2. slabice od konce)“, tak se to trochu vylučuje s nechápáním (ne)přízvučných slabik. Přízvučná slabika je přece právě ta, na niž je přízvuk kladen (italsky sice neumím, ale tato definice je ve všech jazycích stejná).
„Určit“ je lze zřídkakdy, člověk si musí pamatovat pravidlo (jako to, které uvádíte – že jde vždy o druhou slabiku od konce; pro srovnání – v češtině je zase slovní přízvuk zpravidla na lichých slabikách, přičemž hlavní přízvuk bývá na té první).
Slovní přízvuk je laicky řečeno důraz – přízvučnou slabiku mluvčí oproti ostatním slabikám zdůrazní (v italštině je toto hodně markantní – když se zaposloucháte do mluvené italštiny, některé slabiky Italové skutečně přímo vyrážejí. A to je právě onen slovní přízvuk).