Historie úprav
Odpověděl/a – 22.červenec 12:48
Několik otázek v archiuv vám poskytne odpvoěď.
https://www.odpovedi.cz/search?q=lysohl%C3%A1vky
--
Anketa je špatně sestavená, chybí jiní možnost, protože odpově´d není jednoznačná.
Takže klikám na jednu z možností.
Lysohlávky v Evropě
Lysohlávky jsou houby blízce příbuzné límcovkám (Stropharia).
Mají purpurově hnědý výtrusný prach a jejich lupeny jsou obvykle tmavě hnědě zbarvené.
Rostou od konce září do listopadu, výjimečně i v prosinci.
Charakteristickou vlastností halucinogenních druhů (ne všechny lysohlávky
totiž obsahují psilocybin a psilocin) je modrání nebo zelenání
plodnic – buď spontánně, anebo při poškození.
Zdaleka ovšem neplatí, že každá podobně barevně reagující houba je
halucinogenní, jak jistě vědí např. znalci jedlých modrajících hřibů
kováře a koloděje.
Experimentátoři lysohlávky konzumují buď čerstvé, nebo je suší či nakládají do medu. Plodnice mají dosti nepříjemnou chuť, a tak bývají konzumovány s menší porcí nějakého jídla nebo jsou připravovány výluhy (čaj). Nástup účinku závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž hraje podstatnou roli způsob užití. Rapidní účinek přichází po konzumaci houbového prášku nalačno, naopak konzumace s jídlem nástup zpomaluje.
Stav po požití lysohlávek nebo jiných halucinogenů se obvykle označuje jako změna vědomí. Pokud byste si o tom chtěli udělat hlubší představu, lze doporučit umělecky i dokumentačně velmi hodnotný esej Brány vnímání od známého spisovatele a experimentátora s halucinogeny Aldouse Huxleyho. Obecně lysohlávky vyvolávají euforii, úsměvnou duševní pohodu, fascinaci detaily, hluboké vnitřní prožitky a barevné vize. Maximum účinků se objevuje asi po dvou hodinách, konec nastupuje náhle asi 6 hodin po aplikaci. atd. ů
Odpověděl/a – 22.červenec 12:49
Několik otázek v archiuv vám poskytne odpvoěď.
https://www.odpovedi.cz/search?q=lysohl%C3%A1vky
--
Anketa je špatně sestavená, chybí jiní možnost, protože odpověd není jednoznačná.
Takže klikám na jednu z možností.
"Lysohlávky v Evropě
Lysohlávky jsou houby blízce příbuzné límcovkám (Stropharia).
Mají purpurově hnědý výtrusný prach a jejich lupeny jsou obvykle tmavě hnědě zbarvené.
Rostou od konce září do listopadu, výjimečně i v prosinci.
Charakteristickou vlastností halucinogenních druhů (ne všechny lysohlávky
totiž obsahují psilocybin a psilocin) je modrání nebo zelenání
plodnic – buď spontánně, anebo při poškození.
Zdaleka ovšem neplatí, že každá podobně barevně reagující houba je
halucinogenní, jak jistě vědí např. znalci jedlých modrajících hřibů
kováře a koloděje.
Experimentátoři lysohlávky konzumují buď čerstvé, nebo je suší či nakládají do medu. Plodnice mají dosti nepříjemnou chuť, a tak bývají konzumovány s menší porcí nějakého jídla nebo jsou připravovány výluhy (čaj). Nástup účinku závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž hraje podstatnou roli způsob užití. Rapidní účinek přichází po konzumaci houbového prášku nalačno, naopak konzumace s jídlem nástup zpomaluje.
Stav po požití lysohlávek nebo jiných halucinogenů se obvykle označuje jako změna vědomí. Pokud byste si o tom chtěli udělat hlubší představu, lze doporučit umělecky i dokumentačně velmi hodnotný esej Brány vnímání od známého spisovatele a experimentátora s halucinogeny Aldouse Huxleyho. Obecně lysohlávky vyvolávají euforii, úsměvnou duševní pohodu, fascinaci detaily, hluboké vnitřní prožitky a barevné vize. Maximum účinků se objevuje asi po dvou hodinách, konec nastupuje náhle asi 6 hodin po aplikaci. atd."
Odpověděl/a – 22.červenec 14:09
Několik otázek v archiuv vám poskytne odpvoěď.
https://www.odpovedi.cz/search?q=lysohl%C3%A1vky
--
Anketa je špatně sestavená, chybí jiní možnost, protože odpověd není jednoznačná.
Takže klikám na jednu z možností. jak plyne z textu, jsou to drogy, takže je jasné, že škodí zdraví, i když jsou nejméně nebezpečné , jsou na úrovni marihuany. Jenže mění vnímání, tudiž jsou nebezpečné jinak.
"Lysohlávky v Evropě
Lysohlávky jsou houby blízce příbuzné límcovkám (Stropharia).
Mají purpurově hnědý výtrusný prach a jejich lupeny jsou obvykle tmavě hnědě zbarvené.
Charakteristickou vlastností halucinogenních druhů (ne všechny lysohlávky totiž obsahují psilocybin a psilocin) je modrání nebo zelenání plodnic – buď spontánně, anebo při poškození.
Zdaleka ovšem neplatí, že každá podobně barevně reagující houba je halucinogenní, jak jistě vědí např. znalci jedlých modrajících hřibů kováře a koloděje.
Experimentátoři lysohlávky konzumují buď čerstvé, nebo je suší či nakládají do medu. Plodnice mají dosti nepříjemnou chuť, a tak bývají konzumovány s menší porcí nějakého jídla nebo jsou připravovány výluhy (čaj). Nástup účinku závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž hraje podstatnou roli způsob užití. Rapidní účinek přichází po konzumaci houbového prášku nalačno, naopak konzumace s jídlem nástup zpomaluje.
Stav po požití lysohlávek nebo jiných halucinogenů se obvykle označuje jako změna vědomí. Pokud byste si o tom chtěli udělat hlubší představu, lze doporučit umělecky i dokumentačně velmi hodnotný esej Brány vnímání od známého spisovatele a experimentátora s halucinogeny Aldouse Huxleyho. Obecně lysohlávky vyvolávají euforii, úsměvnou duševní pohodu, fascinaci detaily, hluboké vnitřní prožitky a barevné vize. Maximum účinků se objevuje asi po dvou hodinách, konec nastupuje náhle asi 6 hodin po aplikaci. atd."
