Odpověděl/a – 5.červenec 15:59
Prý je to přísloví – jeden zdroj uvádí, že je od nějakého
starověkého římského vědce, druhý říká, že je přísloví původem ze
středověkého orientu (z Arábie), hlavně z lékařského oboru.
Přesný původ je tedy nejasný.
Mohl to být i vědec i lékař (současně). Ve starověku byl filosfem kdo?
Ten, kdo měl znalosti ze všech věd – literatura, řečnictví, astronomie,
botanika a příroda celkově, fyzika, medicína, hudba, matematika a plno
dalších věd. Filozofie se neomazovala na žádné konkrétní vědy, bylo to
prostě vědění všeobecně. Až později z filozofie vznikly samostatné
vědní obory, které se oddělily od všech ostatních. Chci tím říct, že
to mohl být lékař a zároveň vědec (filosof) – totéž by platilo i pro
tu Arábii. Přečti Avicenu, to nebyl jen lékař, ale filozof se znalsotmi
plno dalších věd. A tak to měli všichni arabští hakimové.
Dost možná je to přísloví užívané vícero kulturami. Může pocházet
ze starého Říma odkud se pak dostalo k Arabům – protože ti toho od nich
převzali dost z různých věd. Navíc v Římě byl šalvěj ceněný pro
své lékařské využití a ještě k tomu byl zasvěcen Jupiterovi. Ve
středozemí byl šalvěj vždycky hojně rozšířený.
V Římě se přírodou zabával hlavně Plinius starší, ten se tím
proslavil, tak je dost možné, že zmínil on (ale na internetu takový citát
od něj není, to ale neznamená, že to od něj být nemusí).
Odpověděl/a – 5.červenec 16:02
Prý je to přísloví – jeden zdroj uvádí, že je od nějakého
starověkého římského vědce, druhý říká, že je přísloví původem ze
středověkého orientu (z Arábie), hlavně z lékařského oboru.
Přesný původ je tedy nejasný.
Mohl to být i vědec i lékař (současně). Kdo byl ve starověku filosfem?
Ten, kdo měl znalosti ze všech věd – literatura, řečnictví, astronomie,
botanika a příroda celkově, fyzika, medicína, hudba, matematika a plno
dalších věd. Filozofie se neomezovala na žádné konkrétní vědy,
znamenalo to prostě vědění všeobecně, veškeré vědění. Až později
z filozofie vznikly samostatné vědní obory, které se oddělily od všech
ostatních. Chci tím říct, že to mohl být lékař a zároveň vědec
(filosof) – totéž by platilo i pro tu Arábii. Přečti Avicennu, to nebyl
jen lékař, ale filozof se znalostmi plno dalších věd. A tak to měli
všichni arabští hakimové. Když se učili medicíně, neučili se
jen tu.
Dost možná je to přísloví užívané vícero kulturami. Původně může
pocházet ze starého Říma odkud se pak dostalo k Arabům – protože ti
toho z antiky převzali dost z různých věd. Navíc v Římě byl šalvěj
ceněný pro své lékařské využití a ještě k tomu byl zasvěcen
Jupiterovi. Ve středozemí byl šalvěj vždycky hojně rozšířený.
V Římě se přírodou zabával hlavně Plinius starší, ten se tím
proslavil, tak je dost možné, že to zmínil on (ale na internetu takový
citát od něj není, to ale neznamená, že to od něj být nemusí).