Odpověděl/a – 27.květen 16:45
Mohl jste využít archiv, měl jste odpověď hned. se pravdielěn opakuje Můžete si vybrat otázky a odpovědi z odkazu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=oslovov%C3%A1n%C3%AD%20soudruhu%
Jakým způsobem se oslovování „soudruhu“ začlenilo do československé společnosti?
Bylo za socialismu „soudruhování“ přikázáno, nebo kde se to vzalo?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
a další otázky.
Odpověděl/a – 27.květen 16:46
Mohl jste využít archiv, měl jste odpověď hned. se pravdielěn opakuje Můžete si vybrat otázky a odpovědi z odkazu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=oslovov%C3%A1n%C3%AD%20soudruhu%
Jakým způsobem se oslovování „soudruhu“ začlenilo do československé společnosti?
Bylo za socialismu „soudruhování“ přikázáno, nebo kde se to vzalo?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
V biblii sa skutocne písalo oslovenie súdruh. Prečo to z biblii odstránili? Kde by som ju zohnal?
a další otázky.
Odpověděl/a – 27.květen 18:27
Mohl jste využít archiv, měl jste odpověď hned. se pravdielěn opakuje Můžete si vybrat otázky a odpovědi z odkazu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=oslovov%C3%A1n%C3%AD%20soudruhu
Jakým způsobem se oslovování „soudruhu“ začlenilo do československé společnosti?
Bylo za socialismu „soudruhování“ přikázáno, nebo kde se to vzalo?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
V biblii sa skutocne písalo oslovenie súdruh. Prečo to z biblii odstránili? Kde by som ju zohnal?
"Význam slova se ale posunul v době komunistického režimu v Československu, kde byl nejen obvyklým oslovením mezi příslušníky komunistické strany, ale také povinným oslovením ve služebním styku, což novější jazykové slovníky označují za hlavní významy a původní nezmiňují.
Po roce 1948 i komunistický režim v Československu převzal sovětský zvyk oslovování soudruhu v úředním styku.
Komunisté to vysvětlovali tak, že páni už u nás nejsou, jen
vládnoucí dělnická třída., takže všichni jsou si rovni – soudruh =
druh v povolání, přítel, kamarád. . Organizace KSČ na pracovištích toto
oslovení doporučovala, hlídala, kdo slovo soudruh nepoužívá …"
--
ko kde. Nebolo to povinné, aj keď si to mnohí mysleli.
Napríklad aj ako mladí držitelia občianských preukazov sme ani na škole
mohli používať oslovenie učiteľov a profesorov pán/pani a nie
súdruh/súdružka, ale na niektorých iných školách na tom súdruhovi
výslovne trvali.
Podobne aj na pracoviskách niekde bol súdruh riaditeľ a inde zase pán
riaditeľ.
Ani na úradoch to nebolo povinné. Jedine, kde to bolo povinné, okrem
„straníckych orgánov“ bolo povinné v „silových štátnych
organizáciách“ armáda, verejná bezpečnosť (ako občania civili ste ich
mohli osloviť aj pán/pani) a jednotkách Ľudových milícií, (LM bola
ozbrojená päsť KSČ a skladala sa len z jej členov)."
--
oudruh, soudružec (starší tvar) = druh, společník, druh rovného stavu.
Výraz uvádí Kottův Česko-německý slovník z 19. století.
Slovo druh je staročeské = drug. Předpona sou-vyjadřuje jaký vztah
sounáležitosti, = spoludruh. .
.
Soudruzi byli již dávno před komunisty. Soudruh to byl člověk jenž
sdílel se svým druhem třeba osud, nebo soupoutník na cestě.
Komuniste toto oslovení zavedli ve své straně a když zvítězili v onem
Únoru´48 zavedli to taky ve státních organizacích, jako služební
oslovení. A lidé to automaticky začali používat také v mimopracovním
styku, protože si „uvědomovali, že ve socialistické společnosti páni
namají místo“ pokud ten soudruh nebyl náhodou pán doktor, ti zůstali
stále za keždého režimu „pán Doktor“.
Ale i v těch časech byly profese a doknce taky školy, kde oslovení bylo „Pane, Paní“ například v kultúře. Například na naší škole, kde bylo více profesí, v našem odboru v Praze s celostátním působením pro celou ČSSR jsme jako jediní směli oslovovat učitele a profesory oslovením „Pán …,Paní…“ a to v polovině 60-tych let. A to ještě Pražskou jar nebylo ani vidět…"
Odpověděl/a – 28.květen 10:01
Mohl jste využít archiv, měl jste odpověď hned. Na rozdíl od uvedených odpovědí, které jsou nepřesné, jste mohl získat přesnější odpovědi v archivu.
Zřejmě nechcete znát odpověď.
https://www.odpovedi.cz/search?q=oslovov%C3%A1n%C3%AD%20soudruhu
Jakým způsobem se oslovování „soudruhu“ začlenilo do československé společnosti?
Bylo za socialismu „soudruhování“ přikázáno, nebo kde se to vzalo?
Kde se za minulého režimu používalo oslovení soudruhu/soudružko a kde pane/paní?
V biblii sa skutocne písalo oslovenie súdruh. Prečo to z biblii odstránili? Kde by som ju zohnal?
"Význam slova se ale posunul v době komunistického režimu v Československu, kde byl nejen obvyklým oslovením mezi příslušníky komunistické strany, ale také povinným oslovením ve služebním styku, což novější jazykové slovníky označují za hlavní významy a původní nezmiňují.
Po roce 1948 i komunistický režim v Československu převzal sovětský zvyk oslovování soudruhu v úředním styku.
„Komunisté to vysvětlovali tak, že páni už u nás nejsou, jen
vládnoucí dělnická třída., takže všichni jsou si rovni – soudruh =
druh v povolání, přítel, kamarád. . Organizace KSČ na pracovištích toto
oslovení doporučovala, hlídala, kdo slovo soudruh nepoužívá …“
--
„Ako kde. Nebolo to povinné, aj keď si to mnohí mysleli.
Napríklad aj ako mladí držitelia občianských preukazov sme ani na škole
mohli používať oslovenie učiteľov a profesorov pán/pani a nie
súdruh/súdružka, ale na niektorých iných školách na tom súdruhovi
výslovne trvali.
Podobne aj na pracoviskách niekde bol súdruh riaditeľ a inde zase pán
riaditeľ.
Ani na úradoch to nebolo povinné. Jedine, kde to bolo povinné, okrem
"straníckych orgánov“ bolo povinné v „silových štátnych
organizáciách“ armáda, verejná bezpečnosť (ako občania civili ste ich
mohli osloviť aj pán/pani) a jednotkách Ľudových milícií, (LM bola
ozbrojená päsť KSČ a skladala sa len z jej členov)."
--
"Soudruh, soudružec (starší tvar) = druh, společník, druh rovného stavu.
Výraz uvádí Kottův Česko-německý slovník z 19. století.
Slovo druh je staročeské = drug. Předpona sou-vyjadřuje jaký vztah
sounáležitosti, = spoludruh. .
.
„Soudruzi byli již dávno před komunisty. Soudruh to byl člověk jenž
sdílel se svým druhem třeba osud, nebo soupoutník na cestě.
Komuniste toto oslovení zavedli ve své straně a když zvítězili v onem
Únoru´48 zavedli to taky ve státních organizacích, jako služební
oslovení. A lidé to automaticky začali používat také v mimopracovním
styku, protože si "uvědomovali, že ve socialistické společnosti páni
namají místo“ pokud ten soudruh nebyl náhodou pán doktor, ti zůstali
stále za keždého režimu „pán Doktor“.
Ale i v těch časech byly profese a dokpnce taky školy, kde oslovení
bylo „Pane, Paní“ například v kultúře. Například na naší škole,
kde bylo více profesí, v našem odboru v Praze s celostátním působením
pro celou ČSSR jsme jako jediní směli oslovovat učitele a profesory
oslovením „Pán …,Paní…“ a to v polovině 60-tych let. A to ještě
Pražskou jar nebylo ani vidět…"
a další
Celkem asi 55 otázek na slovo soudruh, i když v jiném kontextu, ale zajímavé.