Historie úprav
Odpověděl/a – 18.květen 8:55
A může i vzplanout. Obdobně zrní, uhlí a další materiály. Při skladování je nutno sledovat teploty, případně vlhkosti, uvnitř takovýchto hromad vpichovacími sondami. Vpichovacími proto, že u velkých hromad se nemusí vnitřní stav na venek včas projevit. Teplo vzniká mj. z důvodu hnilobných procesů. Vlivem tepla pak dojde k vysušení jádra hromady, přehřátí a požár je na světě. Při hašení to je pak velký proboblém, hromady se musej velmi opatrně rozhrnovat, protože prudké rozhrnutí znamená prudký přísun vzdušného kyslíku a další prudké vzplanutí. Rozhrnování tak provádí za přísunu velkého množství hasební látky. Rovněž u velkých hromad jsou ta ložiska značně rozsáhlá, proto je hašení poněkud problematické. Kdysi se takto napadené hromady prostě nechávaly kontrolovaně dohořet, pokud to bylo v objektech, klidně i s objektem. Jako prevence vunguje dobže „obracení“ hromad.
Odpověděl/a – 18.květen 9:13
A může i vzplanout. Obdobně zrní, uhlí, látky a další materiály. Při skladování je nutno sledovat teploty, případně vlhkosti, uvnitř takovýchto hromad vpichovacími sondami. Vpichovacími proto, že u velkých hromad se nemusí vnitřní stav na venek včas projevit. Teplo vzniká mj. z důvodu hnilobných procesů. Vlivem tepla pak dojde k vysušení jádra hromady, přehřátí a požár je na světě. Při hašení to je pak velký proboblém, hromady se musej velmi opatrně rozhrnovat, protože prudké rozhrnutí znamená prudký přísun vzdušného kyslíku a další prudké vzplanutí. Rozhrnování tak provádí za přísunu velkého množství hasební látky. Rovněž u velkých hromad jsou ta ložiska značně rozsáhlá, proto je hašení poněkud problematické. Kdysi se takto napadené hromady prostě nechávaly kontrolovaně dohořet, pokud to bylo v objektech, klidně i s objektem. Jako prevence funguje dobře „obracení“ hromad.