Odpověděl/a – 12.květen 17:42
Až po osobním setkání s tím člověkem – a bližším seznámením (poznáním jeho kvalit). Nemusíte to být přímo majitel/zaměstnavatel, ale třeba manažer nebo ten, kdo na toho člověka bude dohlížet.
U pohovoru se nejvíc rozhoduje zda bude vhodný (a to na základě jeho
vystupování, jeho rozhodnosti a toho, ajk se umí prosadit a říct proč chce
pracovat… nějaká škola nebo praxe je až tak na třetím místě – ale
taky záleží jak kde).
Pak se to nejvíc u káže ve zkušební a zaučovací době.
Zaměstnavatel (nebo jím pověřený člověk) bude hodnotit jeho výkon,
jeho práci, jeho výsledky (a nejn ve zkušební době, ale i u stálých
zaměstnanců). Tak se zhodnocují a poznávají kvality toho člověka
(kvalifikace).
Že si an něj nikdo nestěžuje hned neznemaná, že je kvalifikovaný (jen,
že si na něj zatím nikdo nestěžoval).
A hodnotí se všechno (celek toho člvoěka), nejen jako umí tu práci,
jak postupuje, ale taky jaké má chování, zda je čestný a spolehlivý a
plno dalších.
(Lenochy, vyžírky a problémové zaměstnance žádný majitel nechce – to
by pak byl pro firmu nákladem, což je přesný opak toho, co
zaměstnavatel chce).
Chtějí hlavně snaživce a odhodlané lidi (často nehledě na zkušenosti nebo vzdělání = ale záleží na konkrétní firmě a hlavně oboru).
Odpověděl/a – 12.květen 17:49
Až po osobním setkání s tím člověkem – a bližším seznámením (poznáním jeho kvalit). Nemusíte to být přímo majitel/zaměstnavatel, ale třeba manažer nebo ten, kdo na toho člověka bude dohlížet.
U pohovoru se nejvíc rozhoduje zda bude vhodný (a to na základě jeho
vystupování, jeho rozhodnosti a toho, ajk se umí prosadit a říct proč chce
pracovat… nějaká škola nebo praxe je až tak na třetím místě – ale
taky záleží jak kde).
Pak se to nejvíc u káže ve zkušební a zaučovací době.
Zaměstnavatel (nebo jím pověřený člověk) bude hodnotit jeho výkon,
jeho práci, jeho výsledky (a nejn ve zkušební době, ale i u stálých
zaměstnanců). Tak se zhodnocují a poznávají kvality toho člověka
(kvalifikace).
Že si an něj nikdo nestěžuje hned neznemaná, že je kvalifikovaný (jen,
že si na něj zatím nikdo nestěžoval).
A hodnotí se všechno (celek toho člvoěka), nejen jako umí tu práci,
jak postupuje, ale taky jaké má chování, zda je čestný a spolehlivý a
plno dalších.
(Lenochy, vyžírky a problémové zaměstnance žádný majitel nechce – to
by pak byl pro firmu nákladem, což je přesný opak toho, co
zaměstnavatel chce).
Chtějí hlavně snaživce a odhodlané lidi (často nehledě na zkušenosti
nebo vzdělání = ale záleží na konkrétní firmě a hlavně oboru).
Kvalifikace (na nějakém papíře) ještě neznamená, že je na to člověk
kompetentní – že to skutečně umí, že to bude dělat dobře (a
svědomitě), že to nebude flákat a že tomu rozumí. (Kvalifikaci na papíře
má kdejaký blb aniž by znal nebo uměl alepsoň polovinu toho, co by umět
měl. Některé certifikáty, osvědčení, jako úspěšné absolvování
kurzu/školy se dávají skoro zadarmo).
To, že má např. někdo řidičák (=tzn. povolení řídit) ještě
neznamená, že to umí, že dodržuje předpisy, že nejezdí jako cvok nebo
naopak jako šnek. Neznamená to ani, že je bez pokut, není ani řečeno zda
nedal jízdy až na desátý pokus. Nebo že už to všechno nezapomněl. Ani to
neznaneá, že když má řidičák, že má auto a že často jezdí (třeba
má řidičák, je roky bez auta a už to skoro zapomněl)… a takových
možností je několik (a nejen s řidičákem, ale s ajkýmkoli takovým
sovědčením/povolením).