Historie úprav
Odpověděl/a – 26.duben 10:18
Je to trochu jinak. Není vysvětlené ani na FB. Je to dané historicky, souvisí to s hláskovými změnami češtiny.
Učitelský nebylo jen přídavné jméno,. ale původní název pro učitele, případně jeho zástupce.
Dnes je to „mrtvý“ tvar ve spisovném jazyce, ale zůstal v obecné češtině, často i ve slangu. Jde o výraz expresívní,. ale přímo za hanlivý bych jej nepovažovala.
Protože jde o hláskové změny zakončení -ej se projevuje i v jiných profesích.
Kde se tedy vzalo toto označení?
Je to dané historicky. V době od 14. do 17. století došlo k další změně hlásek
Proběhla změna ú – au – ou – např. múka – mauka – mouka.
Současně s touto změnou proběhla změna dlouhého ý v aj/ej.
Protože splývala výslovnosti ý a í, proběhla v některých nářečích
i změna zde. Výslovnost aj se podobala au.
Např. dobrý – dobraj – dobrej. Mlýn – mlajn – mlejn.
Do spisovného jazyka pronikla tato změna málo. Ještě v době národního obrození tvary s ej byly spisovné. Dnes je ej spisovné v několika slovech – hejl, kejhat.
Změna proběhla v nářečích českých a hanáckých (zde se ej změnilo změnilo v široké – dobrý – dobrej – dobré. Změna se neprojevila v nářečích lašských a moravsko-slovenských, takže zakončení aj zůstalo.
M – daj múku ze mlýna na vozík
L – daj muku ze mlyna na vozik.
H – dé móko ze mléna na vozék.
Č – dej mouku ze mlejna na vozejk.
Už zde tyto příklady uváděla v minulosti – je na nich viděl rozdíly mezi hlavními nářečími obecně.
Podle Vývoje českého jazyka a dialekltologie, Kolektiv autorů
Odpověděl/a – 26.duben 10:42
Je to trochu jinak. Není vysvětlené ani na FB. Je to dané historicky, souvisí to s hláskovými změnami češtiny.
Učitelský nebylo jen přídavné jméno,. ale původní název pro učitele, případně jeho zástupce.
Dnes je to „mrtvý“ tvar ve spisovném jazyce, ale zůstal v obecné češtině, často i ve slangu. Jde o výraz expresívní,. ale přímo za hanlivý bych jej nepovažovala.
Protože jde o hláskové změny zakončení -ej se projevuje i v jiných profesích.
Kde se tedy vzalo toto označení?
Je to dané historicky. V době od 14. do 17. století došlo k další změně hlásek
Proběhla změna ú – au – ou – např. múka – mauka – mouka.
Současně s touto změnou proběhla změna dlouhého ý v aj/ej.
Protože splývala výslovnosti ý a í, proběhla v některých nářečích
i změna zde. Výslovnost aj se podobala au.
Např. dobrý – dobraj – dobrej. Mlýn – mlajn – mlejn.
Do spisovného jazyka pronikla tato změna málo. Ještě v době národního obrození tvary s ej byly spisovné. Dnes je ej spisovné v několika slovech – hejl, kejhat.
Změna proběhla v nářečích českých a hanáckých (zde se ej změnilo změnilo v široké é – dobrý – dobrej – dobré. Změna se neprojevila v nářečích lašských a moravsko-slovenských, takže zakončení aj zůstalo.
M – daj múku ze mlýna na vozík
L – daj muku ze mlyna na vozik.
H – dé móko ze mléna na vozék.
Č – dej mouku ze mlejna na vozejk.
Už zde tyto příklady uváděla v minulosti – je na nich viděl rozdíly mezi hlavními nářečími obecně.
Podle Vývoje českého jazyka a dialekltologie, Kolektiv autorů
Odpověděl/a – 26.duben 12:30
Je to trochu jinak. Není vysvětlené ani na FB. Je to dané historicky, souvisí to s hláskovými změnami češtiny.
Učitelský nebylo jen přídavné jméno,. ale původní název pro učitele, případně jeho zástupce.
Dnes je to „mrtvý“ tvar ve spisovném jazyce, ale zůstal v obecné češtině, často i ve slangu. Jde o výraz expresívní,. ale přímo za hanlivý bych jej nepovažovala.
Protože jde o hláskové změny zakončení -ej se projevuje i v jiných profesích.
Kde se tedy vzalo toto označení?
Je to dané historicky. V době od 14. do 17. století došlo k další změně hlásek
Proběhla změna ú – au – ou – např. múka – mauka – mouka.
Současně s touto změnou proběhla změna dlouhého ý v aj/ej.
Protože splývala výslovnosti ý a í, proběhla v některých nářečích
i změna zde. Výslovnost aj se podobala au.
Např. dobrý – dobraj – dobrej. Mlýn – mlajn – mlejn.
Do spisovného jazyka pronikla tato změna málo. Ještě v době národního obrození tvary s ej byly spisovné. Dnes je ej spisovné v několika slovech – hejl, kejhat.
Změna proběhla v nářečích českých a hanáckých (zde se ej změnilo změnilo v široké é – dobrý – dobrej – dobré. Změna se neprojevila v nářečích lašských a moravsko-slovenských, takže zakončení aj zůstalo.
M – daj múku ze mlýna na vozík
L – daj muku ze mlyna na vozik.
H – dé móko ze mléna na vozék.
Č – dej mouku ze mlejna na vozejk.
Už zde tyto příklady uváděla v minulosti – je na nich viděl rozdíly mezi hlavními nářečími obecně.
Podle Vývoje českého jazyka a dialekltologie, Kolektiv autorů
–
Doplnění.
Řekla bych, že výraz „učitelskej“, který může mít nádech pejorativnosti kvůli tomu, že učitelské povolán se stalo z všeobecně uznáváným až na přelomu 19. a 20. stoleí, kdy učitelé patřili k místní honoraci.
V dřívějších dobách to bylo jinak. Když ve školách začali učit světští učitelé, nežilo se jim snadno . "Obávali se mnohdy jak církevních představených a světské vrchnosti, tak samotných žáků a jejich rodičů. Ti neváhali v případě nespokojenosti se vzdělávacími postupy a jejich výsledky učitele „ukáznit“ výpraskem. Na soustavné obavy doprovázející práci ve venkovských, ale i městských školách vzpomínali kantoři ještě po letech. Fyzické útoky na pedagogy přežily dokonce modernizaci školy koncem šedesátých let 19. století, jak o tom například vypovídají zápisy z jednání pražského magistrátu z následujícího desetiletí. Tehdy však už fyzické napadení učitele znamenalo neobvyklou událost, po které následoval zákaz návštěv veřejnosti ve všech pražských školách v době výuky.
atd.
Učitel se mohl ženit zpravdla tehdy, když se stal stálým učitelem, i když musel z platu živit svého pomocníka. Musel mít svolení úřadu, to někdy trvalo dlouho, tudíž učitelé byli často odsouzeni k celibátu. atd.
https://www.stoplusjednicka.cz/buditel-nebo-trpitel-jak-se-zilo-ucitelum-v-terezianske-ere
Takže se domnívám, že když se dívka zamilovala do " učitelského pomocník,a „, matce to nebylo vhod, protože to by jen "učitelskej“ , měl málo peněz, bála se, že by dceru neuživil.
Nevím, zda se výraz používá i dnes, ale je pravda, že učitelé to často nemají snadné.
Dá se říct,. že učitelské povolání je nebezpečné a že šikana „učitelskejch“ má u nás staletou tradici.
Proč asi ? To je jiná kapitola.