Historie úprav
Odpověděl/a – 26.únor 14:49
Úplná blbost. Nic takového se nestane.
Robotizace nikdy není pro lidi nevýhodná a nikdy se nestane, že by
stroje, -roboti zcela nahradili lidi (leda v případě, že by vznikla umělá
inteligence a rozhodla se lidi vyhladit, ale to je zas o něčem jiném).
Robotizace zlepšuje ekonomiku, zlepšuje efektivitu podniku – zrychlí
výrobu, ušetří čas atd, několinásobně sníží náklady a zvýší
zisky, mj. ušetří peníze i kupujícím. Tím se uvolní potřebné (stejné
nebo dokonce vyšší) množství peněz pro jiné práce, do jiného odvětví
(tzn. v jedno druhu práce se zavedou stroje a sníží se počet zaměstanců,
zároveň se ale vytvoří podmínky/příležitosti pro jiný druh práce,
kde se zaměstnanci uplatí… a je jedno jak moc je modernizace, robotizace
rozsáhlá. Zaměstnaných lidí = množství pracovních míst a
příležitostí – se zavedením či zvýčením robotizace, neubyde –
zůstane stejné. Tak to prostě funguje).
Nedávalo by smysl aby robotizace zbavila lidi prací. Práce jsou tu pro
peníze a peníze jsou pro lidi, ne pro roboty.
(Ekonomika se z velké části týká hlavně ne/zaměstnanosti…skoro celé
se to točí právě kolem toho. A stroje lidi nenahrazují, ne fakticky).
Stroje neubírají pracovní sílu, jak se na první pohled může zdát.
Stroj neznemožní práci, ale (vždycky) ji uvolní, osvobodí, aby se s ní
mohlo disponovat v jiných zaměstnáních.
Když nový stroj dává k volné dispozici jisté množství dělných rukou,
dává tím zcela nevyhnutelně k dispozici také peníze, které jsou s to
práci oněch rukou zaplatit.
Ještě pro upřesnění: podnikům z modernizace a zavedením strojů
vznikají mnohé výhody, které s sebou přinášejí, jak ušetřené peníze
(snížené náklady), tak větší zisky (např. víc výrobků za míň
času). Podnik teda disponuje více penězi, úsporami, které se přesunou
někam jinam (protože ekonomika žije na kapitálu, úsporách a peníze nikdy
nestojí, ale přesouvají se). A ony peníze jdou nakonec zase do kapsy těm
zaměstnancům, které stroje „připravily“ o místo (ve zkratce, krom
jiného. Navíc to zlepšuje celkovou ekonomiku a blahobyt).
A snad to nejhlavnější je to, že s vyšší modernizací se zároveň
sníží i ceny výrobků (nebo služeb), které ty stroje vyrábí/poskytují
(protože jsou efektivnější, levnější). Ceny se z původní ceny můžou
klidně snížit o polovinu původní ceny – která byla před zavedením
strojů (a ony se sníží, protože si to podnik může dovolit- je
efektivnější, méně nákladný, více výnosný i při nižších cenách
atd. a taky kvůli konkurenci a jiným ekonomickám pravidlů). Takže ceny se
sníží, tím ušetří peníze i odběratelé (ti, co si ten výrobek koupí)
a ušetřené peníze utratí někde jinde. Ušetřené peníze ze zavedení
strojů zkrátka vytvořily podmínky (mzdy) pro další zaměstnání.
Jedny místa se jakoby zaplní (stroji), ale zároveň se díky nim vytvoří místa nová.
(Parafrázovaný Bastiat) Jinými slovy, vynález (stroj) je vymoženost
získaná zdarma, je to prospěch pro lidstvo, který je nic nestojí a naopak
přináší s sebou nový statek, jehož užitečnost je přírůstkem
k národnímu bohatství.
Konečným výsledkem vynalézání a zavádění strojů je nárůst
uspokojování potřeb při stejné velikosti vynaložené práce.