Historie úprav
Odpověděl/a – 16.únor 18:35
Aby ste nečítali len chválu DoTazatela tak vložím aj druhú stranu
mince.
„Dubaj: Jak se blízkovýchodní Šangri-la stala peklem na Zemi“
Nestačí pozerať len z okna lietadla, alebo hotela, ale treba sa prejsť aj
po zemi a rozhliadnúť okolo seba.
Úryvok jedného z príbehov:
„Když v roce 2005 přistáli v Dubaji, všechny její obavy byly rázem
pryč. „Bylo to jako Disneyland pro dospělé, v němž šajch Muhammad
dělá Myšáka,“ říká. „Život byl fantastický. Máte tu skvělé
obrovské byty, máte armádu vlastního služebnictva, neplatíte vůbec
žádné daně. Vypadalo to, jako kdyby tady všichni byli jen generální
ředitelé. Život se proměnil v jeden velký mejdan.„
Její manžel Daniel koupil dvě nemovitosti. „Byli jsme Dubají opilí,“
říká Karen a vysvětluje, že právě v této době Daniel poprvé
v životě udělal v obchodu několik chyb a rodina začala špatně
hospodařit. „Nemluvím tu nějakých závratných sumách, ale Daniel byl
stále zmatenější. Jako kdyby to ani nebyl on. Dostali jsme se trochu do
dluhů." Po roce zjistila, proč: Danielovi diagnostikovali nádor
na mozku.
Jeden lékař mu řekl, že mu zbývá rok života, jiný tvrdil, že je nádor benigní a všechno bude zase v pořádku. Dluhy ale narůstaly. „Než jsme přijeli sem, nevěděla jsem o dubajských zákonech ani to nejmenší. Předpokládala jsem, že když tu jsou všechny ty velké nadnárodní společnosti, musí to tu fungovat nějak jako v Kanadě nebo nějaké jiné liberální demokracii," říká Karen. Nikdo jí neřekl, že v Dubaji neznají pojem bankrot – když se dostaneš do dluhů a nemůžeš je splácet, jdeš do vězení.
„Jakmile jsme si to uvědomili, sedli jsme si a řekla jsem Danielovi, že odsud potřebujeme rychle vypadnout. Ve smlouvě měl zlatého padáka, a tak jsme si řekli, že vezmeme peníze a odjedeme." Daniel podal výpověď, ale padák nebyl zlatý ani stříbrný. Dluh zůstal. A jakmile v Dubaji skončíte s prací, zaměstnavatel je povinen informovat banku. Pokud máte pohledávky, na které vaše úspory nestačí, okamžitě vám zmrazí účty a nesmíte opustit zemi.
„najednou nám přestaly fungovat všechny kreditní karty. Neměli jsme nic. Vyhodili nás z bytu." Karen se celá třese a nemůže vyprávět dál.
Ještě týž den Daniela zatkli a promluvit s ním směla až šest dní na to. „Říkal mi, že je na cele s dalším dlužníkem, se sedmadvacetiletým klukem ze Srí Lanky, který prý nedokázal tu hanbu unést a podívat se do očí své rodině. Jednoho rána se Daniel probudil a uviděl, že ten kluk spolykal žiletky. Bušil na dveře cely o pomoc, ale nikdo nepřišel, a tak ten kluk umřel přímo před ním."
Karen pár týdnů žila po známých, ale „bylo to příliš ponižující. Nikdy před tím jsem nic takového dělat nemusela. Pracovala jsem v oděvním průmyslu, měla jsem vlastní butiky. Nikdy jsem…" její pohled odchází kamsi do ztracena.
Daniel byl odsouzen k šesti měsícům vězení v rámci soudu, kterému nerozuměl. Byl v arabštině, bez překladu. „Teď jsem tu nelegálně," říká Karen, nemám peníze, nic. „Musím počkat, až se Daniel nějak dostane ven." Zahanbeně se na mě podívá a ptá se, jestli bych jí nekoupil něco k jídlu."
celé si môžte prečítať: http://www.czechfreepress.cz/tema-tydne/dubaj-jak-se-blizkovychodni-sangri-la-stala-peklem-na-zemi.html
Odpověděl/a – 16.únor 20:56
Aby ste nečítali len chválu DoTazatela tak vložím aj druhú stranu
mince.
„Dubaj: Jak se blízkovýchodní Šangri-la stala peklem na Zemi“
Nestačí pozerať len z okna lietadla, alebo hotela, ale treba sa prejsť aj
po zemi a rozhliadnúť okolo seba.
Úryvok jedného z príbehov:
„Když v roce 2005 přistáli v Dubaji, všechny její obavy byly rázem
pryč. „Bylo to jako Disneyland pro dospělé, v němž šajch Muhammad
dělá Myšáka,“ říká. „Život byl fantastický. Máte tu skvělé
obrovské byty, máte armádu vlastního služebnictva, neplatíte vůbec
žádné daně. Vypadalo to, jako kdyby tady všichni byli jen generální
ředitelé. Život se proměnil v jeden velký mejdan.„
Její manžel Daniel koupil dvě nemovitosti. „Byli jsme Dubají opilí,“
říká Karen a vysvětluje, že právě v této době Daniel poprvé
v životě udělal v obchodu několik chyb a rodina začala špatně
hospodařit. „Nemluvím tu nějakých závratných sumách, ale Daniel byl
stále zmatenější. Jako kdyby to ani nebyl on. Dostali jsme se trochu do
dluhů." Po roce zjistila, proč: Danielovi diagnostikovali nádor
na mozku.
Jeden lékař mu řekl, že mu zbývá rok života, jiný tvrdil, že je nádor benigní a všechno bude zase v pořádku. Dluhy ale narůstaly. „Než jsme přijeli sem, nevěděla jsem o dubajských zákonech ani to nejmenší. Předpokládala jsem, že když tu jsou všechny ty velké nadnárodní společnosti, musí to tu fungovat nějak jako v Kanadě nebo nějaké jiné liberální demokracii," říká Karen. Nikdo jí neřekl, že v Dubaji neznají pojem bankrot – když se dostaneš do dluhů a nemůžeš je splácet, jdeš do vězení.
„Jakmile jsme si to uvědomili, sedli jsme si a řekla jsem Danielovi, že odsud potřebujeme rychle vypadnout. Ve smlouvě měl zlatého padáka, a tak jsme si řekli, že vezmeme peníze a odjedeme." Daniel podal výpověď, ale padák nebyl zlatý ani stříbrný. Dluh zůstal. A jakmile v Dubaji skončíte s prací, zaměstnavatel je povinen informovat banku. Pokud máte pohledávky, na které vaše úspory nestačí, okamžitě vám zmrazí účty a nesmíte opustit zemi.
„najednou nám přestaly fungovat všechny kreditní karty. Neměli jsme nic. Vyhodili nás z bytu." Karen se celá třese a nemůže vyprávět dál.
Ještě týž den Daniela zatkli a promluvit s ním směla až šest dní na to. „Říkal mi, že je na cele s dalším dlužníkem, se sedmadvacetiletým klukem ze Srí Lanky, který prý nedokázal tu hanbu unést a podívat se do očí své rodině. Jednoho rána se Daniel probudil a uviděl, že ten kluk spolykal žiletky. Bušil na dveře cely o pomoc, ale nikdo nepřišel, a tak ten kluk umřel přímo před ním."
Karen pár týdnů žila po známých, ale „bylo to příliš ponižující. Nikdy před tím jsem nic takového dělat nemusela. Pracovala jsem v oděvním průmyslu, měla jsem vlastní butiky. Nikdy jsem…" její pohled odchází kamsi do ztracena.
Daniel byl odsouzen k šesti měsícům vězení v rámci soudu, kterému nerozuměl. Byl v arabštině, bez překladu. „Teď jsem tu nelegálně," říká Karen, nemám peníze, nic. „Musím počkat, až se Daniel nějak dostane ven." Zahanbeně se na mě podívá a ptá se, jestli bych jí nekoupil něco k jídlu."
celé si môžte prečítať: http://www.czechfreepress.cz/tema-tydne/dubaj-jak-se-blizkovychodni-sangri-la-stala-peklem-na-zemi.html
pre prípadných kritikov, tieto, ale aj podobné príbehy nájdete aj vo svetových médiách.