Historie úprav
Odpověděl/a – 31.leden 21:34
To je docela složitá otázka. Kupříkladu skleněné lahve bývaly – a některé dosud jsou – taky zálohované, ale vždycky a odjakživa se to bralo tak, že si tu láhev napřed i s obsahem koupíš, a pak ji zase za tu zálohu prodáš zpátky. Proto se také ta okénka na vracení lahví označovala „výkup lahví“.
Zcela jistě zde nejde ani o „zálohu“ ve smyslu § 1807 občanského zákoníku.
O vratných zálohovaných obalech pojednává § 9 zákona č. 477/2001 Sb. , o obalech. Záloha je zde definována jako zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu použitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení po vrácení tohoto obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno. Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli při těchto transakcích obal mění vlastníka. Teoreticky tedy v případě lahví nebo přepravek může jít jak o prodej a zpětný výkup, tak o půjčku a de facto sankci pro případ nevrácení půjčené věci.
Odpověděl/a – 31.leden 21:36
To je docela složitá otázka. Kupříkladu skleněné lahve bývaly – a některé dosud jsou – taky zálohované, ale vždycky a odjakživa se to bralo tak, že si tu láhev napřed i s obsahem koupíš, a pak ji zase za tu zálohu prodáš zpátky. Proto se také ta okénka na vracení lahví označovala „výkup lahví“.
Zcela jistě zde nejde ani o „zálohu“ ve smyslu § 1807 občanského zákoníku.
O vratných zálohovaných obalech pojednává § 9 zákona č. 477/2001 Sb. , o obalech. Záloha je zde definována jako zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu použitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení po vrácení tohoto obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno. Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli při těchto transakcích obal mění vlastníka. Teoreticky tedy v případě lahví nebo přepravek může jít jak o prodej a zpětný výkup, tak o výpůjčku (§ 2193 občanského zákoníku) a de facto sankci pro případ nevrácení vypůjčené věci.