Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.leden 21:06

Protože má za tebe zodopvědnost, když si na pracovišti. Ať uděláš něco sobě nebo někomu jinému, tak za to může on, popř. je alespoň spoluvinník.
(Samozřejmě, že za to můžeš ty, ale tu odpovědnost za tebe má on – takže když něco pokazíš, tak si to slíže zaměstnavatel – ale on tě za to může vyhodit – pokud se jedná o něco vážnějšího).

V zaměstnání se (věteinou) nacházíš v místě, které patří zaměstnavateli, zhotovuješ výrobky, které jsou zaměstnavatelovy (= samozřejmě se to nemusí týkat jen výrobků, ale veškerého materiálu. A když se nejedná přímo o výrobky, tak poskytuješ služby = ty služby, ale taky poskytuje zaměstnavatel, i když skrze zaměstnance).

Děláš v jeho rajonu, s jeho věcmi, v jeho zájmu a máš s ním smlouvu. To všechno znamená, že mezi sebou máte vztah – on je nadřízený, ty podřízený – nadrřízený má vždycky zodpovědnost. Ty pro něj pracuješ (věnuješ mu svůj čas, vykonanou práci atd), on má za tebe zodpovědnost a dává ti za to mzdu.

Když má někdo zaměstnance, bere za ně taky riziko. Oni (zaměstnanci) totiž dělají práci pro/za něj – on jim důvěřuje a dává jim mzdu.
Podnikatel/ob­chodník vždycky podstupuje riziko, ať už podniká nebo investuje. Je třeba si uvědomit, že vždycky jsou v tom jeho peníze – zaměstnanec pracuje s jeho penězi/kapitálem (a je to všechno zaměstnavatelovo). A ten kdo investuje dává své peníze pryč s určitou mírou rizika, že prodělá = dá své peníze někam dál, kde obíhají a kde je možnost že se zúročí anebo naopak ztratí… Investor může třeba dosáhnout velkého výnosu, i když vlastně „nic neudělal,“ jen investoval peníze — jenže ten výnos (pokud ho dosáhne) je odměnou za to, že podstoupil to riziko. V tom je ta spravedlnost.
A dalo by se říct, že zaměstnavatel podstupuje stejné (podobné) riziko jako investor. Zaměstavatelovým rizikem jsou (kromě jiného) jeho zaměstnanci – a protože všechno ve firmě se vyjadřuje v penězích (vpodstataě i zaměstnanci) a všechno to je vlastně „jeho,“ tak za to, jakožto majitel, bere odpovědnost.

V době práce pracuje zaměstnanec pro zaměstnavatele, v jeho zájmu – to znamená taky, že i na jeho zodpovědnost (za tebe). Prostě všechno, co děláš v prac. době se uskutečňuje pod zaměstnavatelovým vědomím (alespoň se to tak bere). Protože když jsi v práci jsi součásti firmy – jsi její jednotkou, zaměstnancem, výkonnou součástí – no a on je majitelem a majitel vždycky nese zodpovědnost. A i když přímo nevlastní tebe – jakožto osobu, vlastní tvou práci v době jejího výkonu a ta tvá práce je součást firmy. (Jestli se to dá pochopit) :D

On je prostě majitel a majitel má vždy zodpovědnost. Zodpovědnost za zaměstance takymůže mít vedoucí, manager, mistr – prostě vedoucí té směny, na které zrovna jsi. Ale to neznamená, že za tebe nemá zodpovědnost i majitel (zaměstnavatel. On má zodpovědnost vlastně za všechno a za všechny, co souvisí s jeho firmou (do pod/do ní spadá).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 23.leden 21:18

Protože má za tebe zodopvědnost, když si na pracovišti. Ať uděláš něco sobě nebo někomu jinému, tak za to může on, popř. je alespoň spoluvinník.
(Samozřejmě, že za to můžeš ty, ale tu odpovědnost za tebe má on – takže když něco pokazíš, tak si to slíže zaměstnavatel – ale on tě za to může vyhodit – pokud se jedná o něco vážnějšího).

V zaměstnání se (většinou) nacházíš v místě, které patří zaměstnavateli, zhotovuješ výrobky, které jsou zaměstnavatelovy (= samozřejmě se to nemusí týkat jen výrobků, ale veškerého materiálu. A když se nejedná přímo o výrobky, tak poskytuješ služby = ty služby, ale taky poskytuje zaměstnavatel, i když skrze zaměstnance).

Děláš v jeho rajonu, s jeho věcmi, v jeho zájmu a máš s ním smlouvu. To všechno znamená, že mezi sebou máte vztah – on je nadřízený, ty podřízený – nadrřízený má vždycky zodpovědnost. Ty pro něj pracuješ (věnuješ mu svůj čas, vykonanou práci atd), on má za tebe zodpovědnost a dává ti za to mzdu.

Když má někdo zaměstnance, bere za ně taky riziko. Oni (zaměstnanci) totiž dělají práci pro/za něj – on jim důvěřuje a dává jim mzdu.
Podnikatel/ob­chodník vždycky podstupuje riziko, ať už podniká nebo investuje. Je třeba si uvědomit, že vždycky jsou v tom jeho peníze – zaměstnanec pracuje s jeho penězi/kapitálem (všechno zaměstnavatelovo). A ten kdo investuje dává své peníze pryč s určitou mírou rizika, že prodělá = dá své peníze někam dál, kde obíhají a kde je možnost že se zúročí anebo naopak tratí… Investor může třeba dosáhnout velkého výnosu, i když vlastně „nic neudělal,“ jen investoval peníze — jenže ten výnos (pokud ho dosáhne) je odměnou za to, že podstoupil to riziko. V tom je ta spravedlnost.
A dalo by se říct, že zaměstnavatel podstupuje stejné (podobné) riziko jako investor. Zaměstavatelovým rizikem jsou (kromě jiného) jeho zaměstnanci (a jsou současně i takovou investicí) – a protože všechno ve firmě se vyjadřuje v penězích (vpodstatě i zaměstnanci) a všechno to je vlastně „jeho,“ tak za to všechno, jakožto majitel, bere odpovědnost.

V době práce pracuje zaměstnanec pro zaměstnavatele, v jeho zájmu – to znamená taky, že i na jeho zodpovědnost (za tebe). Prostě všechno, co děláš v prac. době se uskutečňuje pod zaměstnavatelovým vědomím (alespoň se to tak bere). Protože když jsi v práci jsi součásti firmy – jsi její jednotkou, zaměstnancem, výkonnou součástí – no a on je majitelem a majitel vždycky nese zodpovědnost. A i když přímo nevlastní tebe – jakožto osobu, vlastní tvou práci (no tak trochu i tebe v době výkonu prace) a ta tvá práce je součást firmy. (Jestli se to dá pochopit) :D

On je prostě majitel a majitel má vždy zodpovědnost. Zodpovědnost za zaměstance taky může mít vedoucí, manager, mistr – prostě vedoucí té směny, na které zrovna jsi. Ale to neznamená, že za tebe nemá zodpovědnost i majitel (zaměstnavatel). On má zodpovědnost vlastně za všechno a za všechny, co souvisí s jeho firmou (=pod/do ní spadá).

Ještě jinak: zaměstnavatel najímá ostatní, aby dělali jeho práci – on sice podstupuje riziko (bere odpovědnost) a dává za to zaměstnancům mzdu, ale nemusí vykonávat tu „svou“ práci, kterou za něj dělají oni, navíc má na té jejich práci i svůj podíl (zisk).