Historie úprav
Odpověděl/a – 18.leden 15:44
Čas všechno urovná. Zajímavé je, když přijde doba, že si ani nevrzneš a začínáš hluchnout, přestávají vrzat i postele. Anebo lze také s menším komfortem provádět jistou činnost na koberci před postelí, pokud pod ním nemáš parkety. Ty dokážou taky pěkně vrzat. Ale teď vážně: tvůj nápad s „papundeklem“ z krabic není vůbec špatný. Myslím si, že když ho tam rozestřeš víc, mohlo by to problém vyřešit. Já jsem kdysi použil molitanové pásy přilepené tu a tam leukoplastí. Ale není to věčné, molitan se časem začne drolit a navíc velice chutná molům. Řekl bych, že je přímo vábí a přitahuje. V jiném případě jsem vysledoval kritická místa a příslusné díly (latě) jsem obalil páskou na hokejky. To taky zabralo. Chce si to pohrát a odhalit, kde přesně k tomu tření materiálů o sebe dochází. Nikdy to nevrže všude, ale jenom někde.
Odpověděl/a – 19.leden 12:18
Čas všechno urovná. Zajímavé je, když přijde doba, že si ani nevrzneš a začínáš hluchnout, přestávají vrzat i postele. Anebo lze také s menším komfortem provádět jistou činnost na koberci před postelí, pokud pod ním nemáš parkety. Ty dokážou taky pěkně vrzat. Ale teď vážně: tvůj nápad s „papundeklem“ z krabic není vůbec špatný. Myslím si, že když ho tam rozestřeš víc, mohlo by to problém vyřešit. Já jsem kdysi použil molitanové pásy přilepené tu a tam leukoplastí. Ale není to věčné, molitan se časem začne drolit a navíc velice chutná molům. Řekl bych, že je přímo vábí a přitahuje. V jiném případě jsem vysledoval kritická místa a příslušné díly (latě) jsem obalil páskou na hokejky. To taky zabralo. Chce si to pohrát a odhalit, kde přesně k tomu tření materiálů o sebe dochází. Nikdy to nevrže všude, ale jenom někde.