Historie úprav
Odpověděl/a – 8.leden 0:21
Většina lidí nevymyslí nic, co jim nebylo někdy odněkud předloženo či podsunuto – jinými slovy, naše myšlenky nepocházejí z vakua, ale jsou odrazem světa, který nás formuje. Ale samozřejmě je mnoho různých názorových a zájmových stran a každá z nich má své pohledy, které se snaží ostatním předkládat.
Je pravda, že USA ani Izrael – podobně jako Rusko – nejsou příliš submisivní a úzkostlivé vůči mezinárodnímu právu a vůbec vůči těm, kteří by je chtěli nějak omezovat. Na druhou stranu, v řadě jejich postojů pro nás není těžké s nimi sympatizovat, tedy alespoň občas a s některými z těchto jmenovaných zemí. I když se s tím mnohdy nepářou. USA se sice vměšují do lecčehos na celém světě, ale nebýt toho – bůhví jak by to po druhé světové válce v Evropě dopadlo.
Co se týče třeba Krymu – pokud vím, jak Ukrajina s jeho samostatností zatočila Ukrajina v roce 1995, tak vcelku chápu obyvatelstvo, že se nakonec přiklonilo spíše k zemi, ke které má národnostně i historicky blíž – a to přesto, že historicky býval Krym i útočištěm ruského disentu. To my máme s Ruskem zase jiné zkušenosti a jsme citliví nejen na jeho arogantní chování, ale i na jeho charakteristickou demagogii.
Odpověděl/a – 8.leden 13:41
Většina lidí nevymyslí nic, co jim nebylo někdy odněkud předloženo či podsunuto – jinými slovy, naše myšlenky nepocházejí z vakua, ale jsou odrazem světa, který nás formuje. Ale samozřejmě je mnoho různých názorových a zájmových stran a každá z nich má své pohledy, které se snaží ostatním předkládat.
Je pravda, že USA ani Izrael – podobně jako Rusko – nejsou příliš submisivní a úzkostlivé vůči mezinárodnímu právu a vůbec vůči těm, kteří by je chtěli nějak omezovat. Na druhou stranu, v řadě jejich postojů pro nás není těžké s nimi sympatizovat, tedy alespoň občas a s některými z těchto jmenovaných zemí. I když se s tím mnohdy nepářou. USA se sice vměšují do lecčehos na celém světě, ale nebýt toho – bůhví jak by to po druhé světové válce v Evropě dopadlo.
Co se týče třeba Krymu – pokud vím, jak s jeho samostatností zatočila Ukrajina v roce 1995, tak vcelku chápu obyvatelstvo, že se nakonec přiklonilo spíše k zemi, ke které má národnostně i historicky blíž – a to přesto, že historicky býval Krym i útočištěm ruského disentu. To my máme s Ruskem zase jiné zkušenosti a jsme citliví nejen na jeho arogantní chování, ale i na jeho charakteristickou demagogii.