Historie úprav
Odpověděl/a – 1.leden 11:27
1. letopočty
„Křesťanský letopočet: dnes nejpoužívanější letopočet vznikl roku
525 n. l., kdy římský opat skythského původu Dionysius Exiguus (česky
Diviš Skromný, * 470? n. l. – † 544? n. l.) sestavoval velikonoční
tabulky podle alexandrijského systému (viz Nikajský koncil v roce 325).
Pokládal za nevhodné, aby se v nich léta počítala podle let panování
císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Proto uvedl ve
svých tabulkách "léta našeho Pána Ježíše Krista“ – anni Domini
nostri Jesu Christi. Po roce 247 Diokleciánova letopočtu následoval rok
532 křesťanského letopočtu. Dionysius sám nikde nevysvětlil, jak
k danému roku přišel" atd.
Před křesťanským se používaly postupně olym – viz tabulka v odkazu
https://kalendar.beda.cz/ruzne-letopocty
--
1. Ještě přiduvám odklaz na kalendáře
https://kalendar.beda.cz/lunisolarni-cykly
"Kalendáře všech možných civilizací se dělí na lunární (řízen měsíčními fázemi), solární (řízen pohybem Slunce) a lunisolární, což je spojení lunárního a solárního kalendáře. Lunární kalendář se nejprve vyvinul u národů, které žili v místech, kde nebylo patrné střídání ročních dob, například na poušti či na pastvinách. Naopak solární kalendář se používal, kde střídání ročních dob bylo jasně viditelné, například v deltě Nilu díky pravidelným záplavám. " atd>
Zdroj (1. 1. 2020): https://kalendar.beda.cz/lunisolarni-cykly
Zdroj (1. 1. 2020): https://kalendar.beda.cz/ruzne-letopocty
Odpověděl/a – 1.leden 11:28
1. letopočty
„Křesťanský letopočet: dnes nejpoužívanější letopočet vznikl roku
525 n. l., kdy římský opat skythského původu Dionysius Exiguus (česky
Diviš Skromný, * 470? n. l. – † 544? n. l.) sestavoval velikonoční
tabulky podle alexandrijského systému (viz Nikajský koncil v roce 325).
Pokládal za nevhodné, aby se v nich léta počítala podle let panování
císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Proto uvedl ve
svých tabulkách "léta našeho Pána Ježíše Krista“ – anni Domini
nostri Jesu Christi. Po roce 247 Diokleciánova letopočtu následoval rok
532 křesťanského letopočtu. Dionysius sám nikde nevysvětlil, jak
k danému roku přišel" atd.
Před křesťanským se používaly postupně olym – viz tabulka v odkazu
https://kalendar.beda.cz/ruzne-letopocty
--
1. Ještě přiduvám odklaz na kalendáře
https://kalendar.beda.cz/lunisolarni-cykly
"Kalendáře všech možných civilizací se dělí na lunární (řízen měsíčními fázemi), solární (řízen pohybem Slunce) a lunisolární, což je spojení lunárního a solárního kalendáře. Lunární kalendář se nejprve vyvinul u národů, které žili v místech, kde nebylo patrné střídání ročních dob, například na poušti či na pastvinách. Naopak solární kalendář se používal, kde střídání ročních dob bylo jasně viditelné, například v deltě Nilu díky pravidelným záplavám. " atd.
Odpověděl/a – 1.leden 12:34
1. letopočty
„Křesťanský letopočet: dnes nejpoužívanější letopočet vznikl roku
525 n. l., kdy římský opat skythského původu Dionysius Exiguus (česky
Diviš Skromný, * 470? n. l. – † 544? n. l.) sestavoval velikonoční
tabulky podle alexandrijského systému (viz Nikajský koncil v roce 325).
Pokládal za nevhodné, aby se v nich léta počítala podle let panování
císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Proto uvedl ve
svých tabulkách "léta našeho Pána Ježíše Krista“ – anni Domini
nostri Jesu Christi. Po roce 247 Diokleciánova letopočtu následoval rok
532 křesťanského letopočtu. Dionysius sám nikde nevysvětlil, jak
k danému roku přišel" atd.
Před křesťanským se používaly postupně olympijský, od založení
Říma, Deokleciánův, Židovský, křesťanský, byzantský.
Vviz tabulka v odkazu
https://kalendar.beda.cz/ruzne-letopocty
--
1. Ještě přidávám odkaz na kalendáře
https://kalendar.beda.cz/lunisolarni-cykly
"Kalendáře všech možných civilizací se dělí na lunární (řízen měsíčními fázemi), solární (řízen pohybem Slunce) a lunisolární, což je spojení lunárního a solárního kalendáře. Lunární kalendář se nejprve vyvinul u národů, které žili v místech, kde nebylo patrné střídání ročních dob, například na poušti či na pastvinách. Naopak solární kalendář se používal, kde střídání ročních dob bylo jasně viditelné, například v deltě Nilu díky pravidelným záplavám. " atd.
Odpověděl/a – 2.leden 12:45
1. letopočty
„Křesťanský letopočet: dnes nejpoužívanější letopočet vznikl roku
525 n. l., kdy římský opat skythského původu Dionysius Exiguus (česky
Diviš Skromný, * 470? n. l. – † 544? n. l.) sestavoval velikonoční
tabulky podle alexandrijského systému (viz Nikajský koncil v roce 325).
Pokládal za nevhodné, aby se v nich léta počítala podle let panování
císaře Diokleciána, proslulého pronásledovatele křesťanů. Proto uvedl ve
svých tabulkách "léta našeho Pána Ježíše Krista“ – anni Domini
nostri Jesu Christi. Po roce 247 Diokleciánova letopočtu následoval rok
532 křesťanského letopočtu. Dionysius sám nikde nevysvětlil, jak
k danému roku přišel" atd.
2. Před křesťanským se používaly postupně letoopčty:
olympijský, od založení Říma, Deokleciánův, Židovský, křesťanský, byzantský.
Vviz tabulka v odkazu
https://kalendar.beda.cz/ruzne-letopocty
--
1. Ještě přidávám odkaz na kalendáře
https://kalendar.beda.cz/lunisolarni-cykly
"Kalendáře všech možných civilizací se dělí na lunární (řízen měsíčními fázemi), solární (řízen pohybem Slunce) a lunisolární, což je spojení lunárního a solárního kalendáře. Lunární kalendář se nejprve vyvinul u národů, které žili v místech, kde nebylo patrné střídání ročních dob, například na poušti či na pastvinách. Naopak solární kalendář se používal, kde střídání ročních dob bylo jasně viditelné, například v deltě Nilu díky pravidelným záplavám. " atd.