Historie úprav

Morx

Odpověděl/a – 26.prosinec 11:47

Vezmeme-li to striktně podle Bible: V Bibli se píše, že zvířata i lidé jsou duše. (4. Mojžíšova 31:28) Když byl stvořen první člověk Adam, nedostal duši, ale podle Bible „se stal živou duší“. (1. Mojžíšova 2:7) Duše je tvořena „prachem zemské půdy“ a „dechem života“.
Duše může ovšem zemřít (3. Mojžíšova 21:11; Ezekiel 18:20) Zvířata i lidé se po smrti „vracejí do prachu“. (Kazatel 3:19, 20)
Dále se ale hovoří o tom, že jen lidská duše je schopná věčného života atd. Toto se ale váže k době dávné, kdy Bible vznikla a na to je třeba myslet. Život se vyvíjí, ale kniha ne.
V Bibli zároveň stojí: „tvorstvu zůstává naděje, že i ono bude vysvobozeno z porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí“ (sv.Pavel 8.kap. z Listu Římanů) a zároveň se jasně v knize Zjevení, o novém nebi a nové zemi, kde i příroda bude mít účast na vzkříšení.
Tedy do budoucna Bible dává prostor, aby se zvířata do nebe dostala, neboť každé zvíře JE živou duší a zároveň Bible možnost vysvobození predikuje celému tvorstvu, byť ne hned v „1.fázi“

Patrně první pes (dle toho co víme) se dostal do nebe roku 1327 – lze předpokládat, že tím otevřel cestu k věčnému životu dalším psům, nebo zvířatům obecně. Šlo o psa, který zachránil život svatého Rocha (čím více si zasloužit pobyt v nebi, než záchranou svatého) a následně se stal jeho životním souputníkem. Svatý Roch jej nazýval svým „bratrem“ a podle legendy po smrti odmítl vstoupit do nebe bez něj a bůh se uvolil je přijmout do nebe oba.
I na historických vyobrazeních sv. Rocha v nebi jej v nebi jeho pes doprovází.

Tedy můj názor je, že v současné době z hlediska víry můžeme s klidem tvrdit, že zvířata (minimálně psi) se mohou (ale asi nemusí) dostat do nebe, spolu se svými pány.

Morx

Odpověděl/a – 26.prosinec 11:52

Vezmeme-li to striktně podle Bible: V Bibli se píše, že zvířata i lidé jsou duše. (4. Mojžíšova 31:28) Když byl stvořen první člověk Adam, nedostal duši, ale podle Bible „se stal živou duší“. (1. Mojžíšova 2:7) Duše je tvořena „prachem zemské půdy“ a „dechem života“.
Duše může ovšem zemřít (3. Mojžíšova 21:11; Ezekiel 18:20) Zvířata i lidé se po smrti „vracejí do prachu“. (Kazatel 3:19, 20)
Dále se ale hovoří o tom, že jen lidská duše je schopná věčného života atd. Toto se ale váže k době dávné, kdy Bible vznikla a na to je třeba myslet. Život se vyvíjí, ale kniha ne.
V Bibli zároveň stojí: „tvorstvu zůstává naděje, že i ono bude vysvobozeno z porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí“ (sv.Pavel 8.kap. z Listu Římanů) a zároveň se jasně v knize Zjevení, o novém nebi a nové zemi, kde i příroda bude mít účast na vzkříšení.
Tedy do budoucna Bible dává prostor, aby se zvířata do nebe dostala, neboť každé zvíře JE živou duší a zároveň Bible možnost vysvobození predikuje celému tvorstvu, byť ne hned v „1.fázi“

Od té doby uplynulo mnoho let a stejně jako lidé se vyvinuli, i psi (a další zvířata) a jejich vazba na člověka se vyvinuli. Patrně první pes (dle toho co víme) se dostal do nebe roku 1327 – lze předpokládat, že tím otevřel cestu k věčnému životu dalším psům, nebo zvířatům obecně. Šlo o psa, který zachránil život svatého Rocha z Montpellieru (čím více si zasloužit pobyt v nebi, než záchranou svatého) a následně se stal jeho životním souputníkem. Svatý Roch jej nazýval svým „bratrem“ a podle legendy po smrti odmítl vstoupit do nebe bez něj a bůh se uvolil je přijmout do nebe oba.
I na historických vyobrazeních sv. Rocha v nebi jej v nebi jeho pes doprovází.

Tedy můj názor je, že v současné době z hlediska víry můžeme s klidem tvrdit, že zvířata (minimálně psi) se mohou (ale asi nemusí) dostat do nebe, spolu se svými pány.