Historie úprav
Odpověděl/a – 7.prosinec 12:11
Knížete Václava, později prohlášeného za svatého, uctíval císař Karel IV. „Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu. Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského knížete, které se dochovaly. Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší součástí českých korunovačních klenotů.“
Do města Stará Boleslav se také na 24 hodin dne 28. září ve státní svátek, vrací vzácná relikvie, lebka světce.
„Lebka je přísně střežena. Mám výsadu, že ji ochraňuju přes noc. Takže společně s lebkou spím v kryptě svatých Kosmy a Damiána, kde je během té noci uložena,“ prozrazuje Bulín.
Osmadvacáté září je také od rok
"Během dlouhých staletí se místa uložení korunovačních klenotů často měnila. Koruna byla uložena v pražském chrámu sv. Víta, na Karlštejně, ale i třeba na Staroměstské radnici. Za vlády Marie Terezie, která držela otěže monarchie v letech 1740 – 1780, byly klenoty přestěhovány do Vídně. Císařovna českým zemím věřila pramálo a chtěla mít korunovační koruny pěkně pod kontrolou.
Po Marii Terezii usedl na trůn Josef II. Za jeho vlády zůstala svatováclavská koruna uložena ve Vídni. Změna přišla až za jeho nástupce Leopolda II., který v roce 1791 vyhověl naléhavým žádostem českých stavů o navrácení klenotů. A tak se 9. srpna 1791 vrátily korunovační klenoty do zpátky Prahy.ů atd.
Odpověděl/a – 7.prosinec 12:14
Knížete Václava, později prohlášeného za svatého, uctíval císař Karel IV. „Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu. Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského knížete, které se dochovaly. Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší součástí českých korunovačních klenotů.“
Do města Stará Boleslav se také na 24 hodin dne 28. září ve státní svátek, vrací vzácná relikvie, lebka světce.
„Lebka je přísně střežena. Mám výsadu, že ji ochraňuju přes noc. Takže společně s lebkou spím v kryptě svatých Kosmy a Damiána, kde je během té noci uložena,“ prozrazuje Bulín.
„Během dlouhých staletí se místa uložení korunovačních klenotů často měnila. Koruna byla uložena v pražském chrámu sv. Víta, na Karlštejně, ale i třeba na Staroměstské radnici. Za vlády Marie Terezie, která držela otěže monarchie v letech 1740 – 1780, byly klenoty přestěhovány do Vídně. Císařovna českým zemím věřila pramálo a chtěla mít korunovační koruny pěkně pod kontrolou.“
Až 9. srpna 1791 se vrátily korunovační klenoty do zpátky Prahy. atd.
Odpověděl/a – 7.prosinec 14:20
Knížete Václava, později prohlášeného za svatého, uctíval císař Karel IV. "Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu. Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského knížete, které se dochovaly. Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší součástí českých korunovačních klenotů.
Na této lebce původně korunu spočívala v relikviáři chrámu sv.Víta.
Do města Stará Boleslav se také na 24 hodin dne 28. září ve státní svátek vrací vzácná relikvie, lebka světce.
„Lebka je přísně střežena. Mám výsadu, že ji ochraňuju přes noc.
Takže společně s lebkou spím v kryptě svatých Kosmy a Damiána, kde je
během té noci uložena,“ prozrazuje Bulín.
–
„Snad až do konce svého života (1378) ji Karel IV. však nechával
upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo
získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.“
Více zde: https://www.mystika.info/news/svatovaclavska-koruna/
„Během dlouhých staletí se místa uložení korunovačních klenotů často měnila. Koruna byla uložena v pražském chrámu sv. Víta, na Karlštejně,, kam ji převezl Václav IV., ale i třeba na Staroměstské radnici. Za vlády Marie Terezie, která držela otěže monarchie v letech 1740 – 1780, byly klenoty přestěhovány do Vídně. Císařovna českým zemím věřila pramálo a chtěla mít korunovační koruny pěkně pod kontrolou.“
Až 9. srpna 1791 se vrátily korunovační klenoty do zpátky Prahy. atd.
Odpověděl/a – 8.prosinec 14:54
Vaše otázka je nepřesně formulovaná a matoucí. Václav, později prohlášený za svatého, byl kníže, takže korunu určitě nenosil. První korunu mu věnoval a pojmenoval po něm Karel IV.
Po vašem doplnění.
K knižeti Václavovi, později prohlášeným za svatého, patří tzv. Svatováclavská zbroj, která " je součástí korunovačního pokladu chrámu sv. Víta v Praze. Skládá se z přílby, kroužkové košile a pláštíku.
Přilba svatého Václava
Je vykována z jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý raný středověk. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24×21 cm. K přílbě je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměry nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem, nánosník pak stylizovanou postavou."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatov%C3%A1clavsk%C3%A1_zbroj
Ještě víc o přilbě
http://extrastory.cz/tajemstvi-prilby-svateho-vaclava-je-na-ni-krestansky-spasitel-nebo-pohansky-buh.html
K původní otázce
Knížete Václava, později prohlášeného za svatého, uctíval císař Karel
IV. "Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu.
Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského
knížete, které se dochovaly. Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší
součástí českých korunovačních klenotů.
Na této lebce původně korun spočívala v relikviáři chrámu sv.Víta.
Do města Stará Boleslav se také na 24 hodin dne 28. září ve státní svátek vrací vzácná relikvie, lebka světce.
„Lebka je přísně střežena. Mám výsadu, že ji ochraňuju přes noc.
Takže společně s lebkou spím v kryptě svatých Kosmy a Damiána, kde je
během té noci uložena,“ prozrazuje Bulín.
–
„Snad až do konce svého života (1378) ji Karel IV. však nechával
upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo
získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.“
Více zde: https://www.mystika.info/news/svatovaclavska-koruna/
Odpověděl/a – 4.říjen 9:30
Vaše otázka je nepřesně formulovaná a matoucí. Václav, později prohlášený za svatého, byl kníže, takže korunu určitě nenosil. První korunu mu věnoval a pojmenoval po něm Karel IV.
Po vašem doplnění.
K knižeti Václavovi, později prohlášeným za svatého, patří tzv. Svatováclavská zbroj, která " je součástí korunovačního pokladu chrámu sv. Víta v Praze. Skládá se z přílby, kroužkové košile a pláštíku.
Přilba svatého Václava
Je vykována z jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý raný středověk. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24×21 cm. K přílbě je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměry nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem, nánosník pak stylizovanou postavou."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatov%C3%A1clavsk%C3%A1_zbroj
Ještě víc o přilbě
http://extrastory.cz/tajemstvi-prilby-svateho-vaclava-je-na-ni-krestansky-spasitel-nebo-pohansky-buh.html
K původní otázce
Knížete Václava, později prohlášeného za svatého, uctíval císař Karel
IV. "Pro lebku svatého Václava nechal zhotovit svatováclavskou korunu.
Právě lebka je jedním z nejdůležitějších ostatků přemyslovského
knížete, které se dochovaly. Svatováclavská koruna je zároveň nejstarší
součástí českých korunovačních klenotů.
Na této lebce původně korun spočívala v relikviáři chrámu sv.Víta.
Do města Stará Boleslav se také na 24 hodin dne 28. září ve státní svátek vrací vzácná relikvie, lebka světce.
„Lebka je přísně střežena. Mám výsadu, že ji ochraňuju přes noc.
Takže společně s lebkou spím v kryptě svatých Kosmy a Damiána, kde je
během té noci uložena,“ prozrazuje Bulín.
–
„Snad až do konce svého života (1378) ji Karel IV. však nechával
upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo
získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.“
Více zde: https://www.mystika.info/news/svatovaclavska-koruna/